SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
Praha 10, 100 42
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Víte, že i maso a masné výrobky jsou zdrojem vitaminu D? I když ne velkým…

CZVP v rámci krátkých aktualit uveřejňovaných na webu SZÚ publikovalo již několik článků k potravinám, které patří k významnějším zdrojům vitaminu D v obvyklé české dietě. Poslední skupinou, o které ještě nebyla zmínka a která přispívá k celkovému dietárnímu přívodu vitaminu D ze 4 - 12 %, je maso a masné výrobky. Tyto potraviny jsou primárně konzumovány samozřejmě z úplně jiných důvodů, než jako výborný zdroj vitaminu D. Jeho obsah (suma D 2 +D 3 ) se u většiny sledovaných potravin v rámci analýz Monitoringu dietární expozice pohyboval do 0,6 µg/100 g potraviny, což není moc. Ale vzhledem k poměrně vysoké spotřebě masa (dle údajů ČSÚ bylo za rok 2016 na osobu zkonzumováno 80 kg masa v hodnotě na kosti, což představuje asi 100 g jak jedeno/den, a to je stále přibližně o 25% více než se dnes doporučuje), je i tato „masová“ skupina napříč českou populací (4-90 let) rozpoznatelným přispěvatelem k celkovému přívodu vitaminu D v dietě. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si informace níže.  


 

Zajímá vás publikační aktivita Centra zdraví, výživy a potravin v roce 2017? Nahlédněte.

Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně, SZÚ v praze, se dlouhodobě specializuje na vybrané otázky bezpečnosti výživy a potravin. V roce 2017 prezentovali pracovníci centra 77 různých příspěvků, od impaktovaných vědeckých publikací, přes monografie až k aktualitám pro veřejnost. To je asi 1,5 příspěvku každý týden a cca 2,6 příspěvku na jednoho pracovníka za rok. I když je tato aritmetika zrádná, přeci jen vypovídá o aktivitě pracoviště.


 

Víte, že i mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vitaminu D?

CZVP-SZÚ uveřejnilo již několik aktualit týkajících se zdrojů vitaminu D v potravinách. Doposud šlo o články k rybám, vejcím, houbám, fortifikovaným potravinám a chystají se další. A protože je doba pečení vánočního cukroví, ve kterém nesmí chybět poctivé máslo, tak bychom dnešní článek věnovali nejen jemu, ale i mléku, z kterého se vyrábí, a dalším mléčným výrobkům. Ty jsou veřejnosti známé spíše v souvislosti s obsahem vápníku. Věděli jste ale, že mohou být i zdrojem vitaminu D a přispívat tak k jeho celkovému dennímu přívodu v dietě? Např. u dětí ve věku 4-10 let mohou mléčné zdroje tvořit až 1/5 celkového množství vitaminu D přijímaného ze stravy. Nepokrývá to bohužel jejich denní potřebu. Velmi cenný je právě současný obsah vápníku. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si text níže.


 

Kebab s fosfáty zachráněn v EP - ale to nic nemění na škodlivosti nadbytku fosforu

Dnes EP hlasoval o osudu použití fosfátů v potravinách typu Doner kebab (rožněná masa). K omezení množství fosfátů ("éčka") bylo potřeba většina hlasů, tedy 376. Pro omezení scházely 3 hlasy. Z odborného hlediska jde o podivné řešení. Jde totiž o to, kolik obsahují jiné potraviny. Problém se asi bude dále řešit a lze očekávat úpravy legislativy, i když zájmové strany budou spolu tvrdě bojovat. Jedna věc je ale celkem jasná. V dietě je příliš mnoho fosforu a ten je asociován s řadou zdravotních problémů. Spotřebiteli to možná bude jedno, ale jen do doby, kdy bude řešit své zdravotní problémy. To je ale pozdě, není-liž pravda. Pokud Vás zajímá přívod fosforu pro jednotlivé populační skupiny v ČR a hlavní zdroje v potravinách, přečtěte si náš předchozí příspěvek.


 

Příliš fosforu v potravinách může poškozovat zdraví u třetiny dospělých osob

Na počátku prosince 2017 by měl Evropský parlament rozhodovat o osudu použití fosfátů a polyfosfátů (přídatné látky E338-452) v některých potravinách. Rozhodnutí předcházela diskuse o obsahu fosfátů v kebabu (původ v Turecku), který se ve velkém konzumuje v Německu, ale i jiných zemích EU (obdoba gyros, řeckého původu). Fosfáty se přidávají ke zvýšení šťavnatosti, protože ve výrobku vážou více vody. Jenomže fosfáty se používají i v řadě dalších potravinářských výrobků, včetně masných výrobků, sýrů, nápojů, atd. Nelze se proto divit, že přívod fosforu z diety vzrostl a není v dobrém poměru k přívodu vápníku (přirozeně by měl být asi 1:1). Vědci poukázali na fakt, že zvýšený obsah fosforu v krevním séru je silným ukazatelem úmrtnosti u osob s chronickým onemocněním ledvin. Nedávno byl v USA vysoký přívod fosforu spojen s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění (CVD) v běžné populaci, ale i s dalším poškozením zdraví. Pokusme se proto srovnat dostupná data. I v ČR dlouhodobě celkem tiše našlapujeme kolem faktu, že přívod fosforu je příliš vysoký. Zatím bez jasné zdravotní interpretace.


 

Začne Česko regulovat obsah škodlivých trans-mastných kyselin v potravinách? Na co čekáme?

Tuky v potravinách mohou obsahovat zvláštní formu mastných kyselin (MK), kterým říkáme trans-MK . Přirozeně se vyskytují v tucích přežvýkavců (např. v másle). Jejich malé množství organizmus člověka ještě zvládne. Co ale nezvládne, je vysoký obsah v částečně ztužených tucích, které byly vyrobeny starými technologickými metodami. Pokud je člověk delší dobu zařazuje do svého jídelníčku, může očekávat zdravotní problémy různého charakteru, od reprodukčních problémů až po onemocnění srdce a cév, na které ještě pořád předčasně umírá značná část naší populace. Ví se o tom již dlouho. Proto některé země začaly zavádět národní limity obsahu trans-MK v tucích do národní legislativy. Okolo Česka jsou limity zavedeny v Rakousku a Maďarsku. Úplně nově zavádí limity i Slovinsko. Německo, Slovensko a Polsko zatím limity nemá. EU by měla oznámit svůj další postup na podzim tohoto roku. A co uděláme my v Česku? Naplníme naší pasivitou zlidovělé rčení o tolik zmiňovaném „odpadkovém koši“? Jen na léčbu nemocí srdce a cév vynakládají naše zdravotní pojišťovny ročně přes 20 miliard Kč.


 

Víte, že potravin obohacených vitaminem D není na trhu mnoho?

CZVP-SZÚ již několikrát publikovalo informaci, že česká populace ve věku 4-90 let nemá ve své obvyklé dietě (z potravin, bez zahrnutí doplňků stravy) dostatečný přívod vitaminu D ve srovnání se současnými výživovými doporučeními. Není se možná až tak čemu divit. Nejbohatší zdroj vitaminu D, tučné ryby, konzumujeme poskrovnu a jiné přírodní zdroje jsou omezené. Je faktem, že významným zdrojem vitaminu D může být jeho syntéza v kůži, díky působení slunce, resp. UVB záření. V období, kdy není UV záření dostatek a jeho zásoby v tělesném tuku z léta jsou vyčerpány, zůstává hlavní úloha v přívodu vitaminu D na potravinách. Pouhou úpravou jídelníčku sice lze doporučenou dávku pro vitamin D splnit, ale ne snadno. Spotřebitel má pak možnost doplnit potřebu vitaminu D buď pomocí doplňků stravy, nebo může využít potravin, které byly o tento vitamin obohaceny. O těchto vitaminem D fortifikovaných potravinách se dočtete v článku níže.


 

Je nedostatek vápníku ve školních obědech opravdu pohroma pro zdraví dětí?

V minulých dnech se v médiích opakovaně objevila informace o problematice školních obědů. Mimo jiné sdělovala, že školní obědy pro děti na prvním stupni mají nedostatek vápníku. Informace vycházela z výsledků studie Státního zdravotního ústavu provedené ve školním roce 2015-16. Platná legislativa (vyhl. č. 107/2005 Sb.) mechanicky předepisuje jednotný měsíční průměrný podíl denní doporučené dávky (DDD) pro všechny živiny v obědě ve výši 35%. Je zřejmé, že zajištění bude pro některé živiny v obědě hodně obtížné. Do budoucna by se proto mělo pracovat spíše s reálným, dosažitelným % rozpětí podílu DDD. Předepsané % DDD pro vápník není naplněno, ale z hlediska zdraví rozhoduje logicky spíše celodenní dávka vápníku. Tak se podívejme, jak to pro tyto děti vypadá za celý den. Není to zase taková hrůza.


 

NUTRIMON - dietární přívod vybraných živin v ČR

CZVP SZÚ provedl v rámci národního zdravotního projektu "Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva", část zvaná "NUTRIMON", hodnocení dietárního přívodu vybraných nutrientů a mikronutrientů (vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, sodík, draslík, selen, jód, měď, chróm, mangan, molybden a nikl). Cílem bylo posoudit adekvátnost přívodu pro různé skupiny populace ČR. Seznamte se souhrnnou informací z tohoto unikátního, dlouhodobého sledování. Je to příspěvkem k plnění tzv.Akčního plánu strategie "Zdraví 2020", schváleného vládou.  


 

Závěrečná zpráva "Studie obsahu nutrientů ve školních pokrmech"

SZÚ nyní zveřejňuje plné znění závěrečné zprávy ze "Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování", která byla provedena ve školním roce 2015-16 ve spolupráci se 14 KHS v ČR. Na 79 stranách naleznete desítky ilustrativních grafů, tabulek, doporučení pro jednotlivé nutrienty (živiny). Budeme rádi, pokud odborná i jiná veřejnost využije publikované výsledky ve své další práci a bude je řádně citovat. Ještě jednou děkujeme všem školním kuchyním, hygienikům i dalším odborníkům, kteří ke studii přispěli.


 

Evropská komise zvažuje ustavení sítě národních "úředníků" na bezpečnost potravin

Případ pesticidu "fipronilu", který byl použit neoprávněně proti parazitům u slepic nesoucích vajíčka vede EK k návrhu, ustavit síť národních odborníků, či snad úředníků, kteří by odpovědněji komunikovali na úrovni mezi členskými zeměmi EU. V současnosti se diskutuje zejména o tom, že diskuse o fipronilu byla před veřejností zveličena a byla příkladem nepovedené komunikace. Hodnocení rizik neprováděla EFSA, ale jednotlivé národní autority. Došlo k časovým prodlevám i šíření nepodložených, ne zcela přesných informací. Zdá se, že zraje doba k utužení systému komunikace EU v oblasti bezpečnosti potravin, aby do budoucna byla účinnost systému vyšší. Uvidíme, jakou podobu nakonec návrh Komise nabude v praxi. RASFF systém se jeví jako užitečný, ale nedostatečný v určitých situacích. Jinak by se takto Komise asi nevyjadřovala.


 

Dvojí kvalita potravin - Evropská komise nehovoří o ohrožení zdraví spotřebitelů

Veřejnost je již delší dobu informována o dvojí (duální) kvalitě potravin, případně dalších výrobků pro západní a východní Evropu. CZVP SZÚ problematiku sleduje z pohledu možného ohrožení zdraví spotřebitelů. I když nebylo nikdy osloveno, aby se problematikou zabývalo, z dostupných zdrojů sleduje možnost, že by dvojí kvalita potravin mohla ohrozit zdraví spotřebitelů. Dosavadní dostupné informace nevedou k závěru, že by zjištěná dvojí kvalita potravin měla měřitelný/viditelný vliv na zdraví. Nedá se to teoreticky úplně vyloučit, ale to by muselo docházet k masivně odlišnému složení potravin, který by ovlivnil nutriční složení potravin tak, že se mění přívod oproti doporučením. CZVP proto situaci charakterizuje spíše jako "emoční riziko" než jako zdravotní riziko. Situaci i nadále nepřímo sledujeme.


 

Palec nahoru pro mléko obohacené vitaminem D!

Že máme vitaminu D opravdu málo, zejména v období, kdy je sluníčka málo, snad už každý ví. Pokud tomu nevěříte, stačí se podívat na stránky SZÚ, kde najdete mnoho údajů. Bohužel je ho v potravinách poskrovnu. Ryby jíme málo, něco je ve vejcích a v mléčných výrobcích, v některých houbách a pak v obohacených výrobcích. Mezi ně patří třeba některé ztužené tuky, ale také mléko a mléčné výrobky. V poslední době nás např. zaujalo trvanlivé polotučné a plnotučné mléko firmy Kunín za přijatelnou cenu (viděli jsme cenu pod 20 Kč/litr) s přídavkem vitaminu D. Výborně! Tento výrobek je trvanlivý a tak vhodný např. pro starší osoby, které tak často nenakupují a přitom právě vitaminu D z potravin potřebují více než dospělé osoby, které se více pohybují na slunci. Pokud nás chcete upozornit na stávající a nové základní potraviny (ne doplňky stravy) se zvýšeným obsahem vitaminu D, dejte nám vědět. Přidáme informaci pro veřejnost na web stránky SZÚ s tématikou vitaminu D.


 

Nabídka pracovního místa - biostatistik v nutriční epidemiologii a bezpečnosti potravin

Centrum zdraví, výživy a potravin, SZÚ v Brně (Palackého 3a) hledá aktivního spolupracovníka se znalostí biostatistiky. Předpokládáme částečný úvazek, volnou pracovní dobu, znalost práce se softwarem Statistica 12 (atp.), schopnost spolupracovat při podpoře kolegů z dalších oborů. Velmi vhodné např. pro doktorandy. V případě zájmu najdete informace zde:  


 

Goji berry (Kustovnice čínská) dovážená do ČR může zdraví poškodit a ne zlepšit

V nedávných dnech se veřejnost prostřednictvím zprávy SZPI dozvěděla, že do ČR bylo dovezeno a distribuováno přes 9 tun kustovnice, která byla nepřípustně kontaminována pesticidy. 9 tun těchto bobulí, pokud jedna váží 0,2 gramu a doporučená dávka pro děti je 15 bobulí denně (=3g), dospělí  30 bobulí denně (=6g), představuje až 3 miliony denních dávek pro děti nebo 1,5 milionu denních dávek pro dospělé.  Takže by to vystačilo na celý rok pro více než 8200 dětí. Tato aritmetika by byla nudná, pokud by nešlo o zdraví. Kustovnice, považovaná za „superpotravinu“, kterou si někdo kupuje kvůli podpoře svého zdraví, nikoli kvůli naplnění základních nutričních potřeb, tak zdraví spíše podlomí, rozhodně ne podpoří. Tragédie je v tom, že čeští výrobci/dodavatelé nakupují kontaminovanou surovinu a nekontrolují její kvalitu a zdravotní nezávadnost (doufejme, že to nedělají vědomě). Ale to není vše. V médiích dosud nezaznělo, že kromě 1-2 pesticidů, které překročily hygienické limity pro jednotlivé látky, obsahovala kustovnice v některých případech celkem přes 20 různých zbytků pesticidů, byť pod hygienickým limitem. A tuto směs toxických látek zatím nedokážeme spolehlivě zdravotně posoudit. Použití tak velkého počtu pesticidů rozum nebere. Jaké svinstvo, promiňte mi to slovo, se to dostává na trh v ČR jako zdraví prospěšná potravina?


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

 

Nahoru