Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Trans-mastné kyseliny v mateřském mléce žen v ČR

Tiskem proběhla zpráva, že uvádět obsah trans-mastných kyselin (TFA) na obalu potravin je v EU nyní zakázáno.  Ne, že se nemusí značit, ale že se značit nesmí. Mátlo by to asi spotřebitele, kterému se na druhou stranou předkládá informace o jednoznačné zdravotní škodlivosti těchto látek, které mohou být přirozenou nebo uměle tvořenou složkou tuků. SZÚ se proto, ve spolupráci s Hygienickou službou, rozhodlo, prostřednictvím analýz vzorků mateřského mléka odhadnout, jak velké množství TFA je v současné obvyklé české dietě a zda se potravinářskému průmyslu opravdu daří jejich obsah snižovat. Paradoxně, nikdo jiný než výrobci a obchodníci dnes nemají nástroj k účinnému snížení obsahu TFA a tedy omezení jejich vlivu na zdraví. Hygienické limity pro obsah TFA v potravinách nejsou v ČR stanoveny.


 

Ve spotřebě zeleniny, ovoce a ryb Česko zaostává za doporučením

Jeden z projektů EU, program HORIZON 2020, na kterém se CZVP SZÚ podílí, si vytkl za cíl modelově propočítat odchylky běžné diety od ideálu doporučení z hlediska výhod pro zdraví a životní prostředí. Základní důraz je kladen na spotřebitele a jeho volbu ve výběru potravin, která je kombinována s dostupností potravin na trhu. To silně ovlivňuje výrobce a dovozce. V rámci projektu jsou také reformulována základní dietární doporučení.


 

Vlastnosti školních obědů důležité pro občany v ČR

Školní obědy jsou věčné téma. Nebude asi nikdy dořešeno, protože co člověk to názor. Dá se ale změřit, čemu většina dává přednost. Nová filosofie péče o školní stravování ze strany státu asi neexistuje, ale je možné vyjít z celoevropských názorů, které jsou naopak poměrně dobře známé. Zeptali jsme se proto občanů, jaké vlastnosti by měl mít školní oběd především. Nabídli jsme jim výběr 6 nejčastěji požadovaných vlastností. Zahrnuta není cena. Má se zato, že ekonomika vychází z platné legislativy v současné době.


 

Zdravotní riziko zearalenonu, atropinu a skopolaminu v bylinném čaji Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou

Na základě telefonických dotazů veřejnosti, po zveřejnění identifikace výrobku a obsahu kontaminantů ze strany SZPI, zveřejňuje SZÚ výtah informací týkajících se rychlého hodnocení zdravotního rizika. CZVP SZÚ tento výrobek neoznačil za "zdraví škodlivý" pro spotřebitele, ale v souladu s platnými odbornými poznatky a legislativou označil výrobek za "nevhodný pro lidskou spotřebu" (hygienicky závadný). Nikdy neoznačil výrobek za "potravinu vyvolávající halucinace". Tyto nepravdivé závěry si udělala média a spotřebitelé pouze  na základě tiskových prohlášení SZPI.  


 

Méně než 1% osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy

Možná si myslíte, že vitamin D, rozpustný v tucích, je potřeba jen pro správnou stavbu kostí v mládí (křivice) a lehce si potřebu naplníte tím, že se pohybujete s odkrytou tváří na denním světle. To je ale stará a zkreslená představa.  Potřebujetme ho po celý život, s rostoucím věkem snad ještě více. Všichni snad už ví, co znamená osteoporóza (řídnutí kostí) nebo vyšší vnímavost k infekcím. Nové výsledky CZVP SZÚ potvrzují, že méně než 1% osob ve věku 18-90 roků naplní svou potřebu z obvyklé české stravy. A to představuje negativní vliv na zdraví zejména přes podzim a zimu, kdy je nedostatek UV záření.


 

Nový průzkum SZÚ: přes 80% veřejnosti v ČR podporuje výběr z širší nabídky školních obědů

Reprezentativní sociologický výzkum občanů ČR v závěru roku 2016 položil otázku, zda dotazovaní preferují podávání jednoho druhu oběda ve školních jídelnách či výběr z více druhů. Zcela jednoznačně lze konstatovat, že více než 4/5 (82,5%) občanů ČR preferuje nabídku školního oběda v podobě možnosti vybrat si z více druhů, tedy větší možnosti z hlediska individualizované pestrosti stravy. Pro školní oběd v podobě jednoho druhu se vyjádřilo pouze 17,5% respondentů. Bylo dotazováno celkem 1841 osob. Závěry výzkumu, provedeného Lékařským informačním centrem, s.r.o., jsou reprezentativní pro občany ČR z hlediska jejich pohlaví, věku a regionu (kraje).


 

Nutrivigilance - souhrn aktivit za rok 2016

Systém Nutrivigilance, jehož podstatou je sběr a analýza informací nežádoucích zdravotních účinků (neinfekčního původu) po konzumaci vybraných druhů potravin, funguje v ČR od roku 2015. Za tu dobu bylo v systému zaznamenáno přes 40 hlášených případů. Podrobnější informace o hlášeních za minulý rok jsou shrnuty ve zprávě za rok 2016.


 

Nutrivigilance – za řadu obtíží po konzumaci potravin si spotřebitelé mohou sami

Za uplynulé 2 roky existence systému Nutrivigilance, který sbírá a analyzuje hlášení týkající se výskytu zdravotních potíží (primárně neinfekčního charakteru) po konzumaci vybraných druhů potravin a doplňků stravy, bylo zaznamenáno více jak 40 hlášených případů. Při bližším zkoumání se ukázalo, že za některé obtíže, které po vyřazení potraviny vymizely, si spotřebitelé mohou sami. V čem dělají spotřebitelé nejčastější chyby, se můžete dočíst v textu níže.


 

Školní obědy vyhovují hygienickým mezím pro rtuť a hliník, ale mají hodně niklu, často kadmia a občas i olova.

Studie nutriční adekvátnosti školních obědů v ČR si všímala i obsahu některých toxických látek. Pracovníci školních kuchyní jejich přítomnost nemohou moc ovlivnit. Spíše záleží na obsahu v potravinových surovinách, a na kvalitě technického vybavení kuchyně. Výsledky jsou tak poselstvím i pro kontrolu potravin a zřizovatele kuchyní. Co může udělat personál? Pečlivě  čistit a zpracovávat suroviny, dbát na použití patřičného kuchyňského vybavení a hlavně diverzifikovat zdroje surovin. Při náhodně vyšší kontaminaci pak nedochází k dlouhodobé zátěži spotřebitelů. Potěšující je, že výsledky již vedly ke konkrétním opatřením v praxi některých testovaných jídelen.


 

Školní obědy mají málo hořčíku, ale dostatek selenu, zinku, mědi, chromu, molybdenu a manganu

Studie nutriční adekvátnosti školních obědů v ČR (děti 7-10 roků) přinesla další výsledky. Zjištěn byl mírný nedostatek významné minerální látky - hořčíku, který je významný pro výstavbu tkání a dobře známý relaxans svalů.Nebyl zjištěn nedostatek dalších životně důležitých mikroprvků, včetně selenu (významný pro obranyschopnost organizmu), zinku (součást enzymů, nezbytný pro kůži, kosti, vlasy), mědi (součást enzymů, stav cév, šlach, skeletu), chrómu (součást enzymů, metabolizmus cukrů), molybdenu (součást enzymů) a manganu (součást enzymů). U toho je potěšující, že není přiváděn v nadbytku, protože ten bývá spojován s horší schopností učení. Souhrně lze tyto výsledky považovat za dobré.


 

Nutrivigilance - problémy s homeopatiky obsahujícími rulík zlomocný v USA

I když homeopatika nepatří mezi potraviny, jsou volně prodejná a lidé nám občas hlásí i informace, které do systému NUTRIVIGILANCE nespadají. Přesto považujeme za vhodné se o informaci podělit. V USA se otrávila řada dětí, kterým rodiče aplikovali na prořezávající se zoubky homeopatika s obsahem látek z rulíku zlomocného (obsahuje např. atropin, skopolamin, hyoscyamin). Přípravky sice byly staženy z prodeje, ale mohou se stále objevovat např. i při internetovém prodeji. Další informace obsahuje přiložený materiál.


 

Jsme schopni zajistit udržitelnost výživy a produkce potravin? Odpověď načrtne projekt SUSFANS.

Možná si při sledování médií kladete otázku, co má vlastně zemědělství v ČR produkovat. Někdo by chtěl produkci prakticky všechno, jiný by chtěl jen produkci toho nejlepšího. Ale napadne někoho, že jde také o úvahu, zda produkce naplňuje potřebu jednotlivých živin u populace? Není lehké takový odhad udělat a i když existuje strategická koncepce  MZe s výhledem až do roku 2030, o vazbě na výživu populace tam mnoho nenajdete. Ekonomický pohled převládá. Možná je situace podobná i v jiných zemích. Proto se konzorcium výzkumníků pustilo do vytváření "modelu udržitelné produkce potravin a výživy". Projekt je financován z EU a má pracovní název SUSFANS. Jsme rádi, že se na něm můžeme podílet. Přečtěte si o čem projekt je. 


 

Mák by při konzumaci neměl obsahovat více než 5 mg morfinu na kg.

A to může přinášet nečekané problémy. Pokračující diskuse o výjimečné kvalitě domácího potravinářského máku opakovaně vyvolává otázku, kolik alkaloidu "morfinu" by měl obsahovat, aby vyhovoval náročným požadavkům na ochranu zdraví spotřebitele. Není to lehká otázka, protože mák obvykle obsahuje směs různých alkaloidů, jejichž společný efekt zatím neumíme odhadnout. Umíme ale odhadnout efekt přítomného morfinu, který působí jako psychoaktivní látka. Na trhu se objevily šarže máku s vysokým obsahem alkaloidů, včetně morfinu. Jedná se často o využití "odpadu" z produkce pro výrobu farmak. Jenomže mák si kupujeme jako potravinu a u té se farmakologický efekt logicky primárně neočekává. Jaký pohled na tuto problematiku, z hlediska ochrany veřejného zdraví, zaujal SZÚ, si můžete přečíst v odborném stanovisku zpracovaném pro organizace odpovědné za řízení zdravotních rizik.


 

Nutrivigilance: o informačním systému se dozví veřejnost i v čekárnách ordinací a lékárnách

Nutrivigilance je systém sběru informací o negativních zdravotních efektech neinfekčního původu po konzumaci potravin. Během letních měsíců byla přípravena informační kampaň, která bude realizována na podzim. Cílem akce je zvýšit povědomí široké veřejnosti o možnosti sdílet nežádoucí zdravotní reakce po konzumaci vybraných druhů potravin, a to prostřednictvím jejich nahlášení do systému Nutrivigilance. Od začátku roku systém zaznamenal 15 nových online hlášení, což je o 4 online hlášení více, než bylo za celý loňský rok. Povědomí o existenci systému roste. Věříme, že díky kampani bude ještě větší.      


 

Školní obědy v ČR jsou dobré z hlediska obsahu trans-tuků, ale potřebovaly by více polynenasycených tuků

Národní studie školního stravování poskytla další pohled na obsah živin v průměrných obědech pro děti ve věku 7-10 roků. Pozitivním nálezem je fakt, že žádný oběd neobsahoval nadlimitní množství nebezpečných trans- mastných kyselin, které mohou být součástí částečně ztužených tuků, ale přirozeně třeba i másla. Poměrně dobrý výsledek byl dosažen i pro nasycené mastné kyseliny. 75% obědů bylo v limitu. Na druhou stranu bylo zjištěno, že ne všechny obědy pokrývají doporučení pro obsah esenciálních mastných kyselin. Očekávané bylo zjištění, že prakticky všechny obědy jsou chudé na omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA), které jsou nejvíce obsažené v tuku ryb, částečně i v obohacených rostlinných tucích. Výsledky jsou podkladem pro další snahy o zkvalitnění nutriční hodnoty školních obědů, který by nyní měly teoreticky krýt až 35% průměrné denní potřeby dětí.  


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

 

Nahoru