SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail pro elektronická podání:
podatelna@szu_cz
E-mail pro elektronickou fakturaci:
fakturace@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6 10   Následující   ››

Nebojte se rtuti v rybích výrobcích na trhu v ČR.

Spotřebitelé ryb v konzervách a výrobcích jsou občas strašeni vysokým obsahem rtuti, především ve formě tzv. methylrtuti. Ta je poměrně toxická a v rybách je asi v podílu 80% z celkové rtuti. V ČR ale sníme 3x méně ryb než je průměr v zemích EU. Častá otázka veřejnosti je, zda české těhotné ženy a matky jsou v riziku vysoké expozice rtuti a logicky pak i jejich děti. Prakticky ne. Celková expozice rtuti z potravin v ČR zjišťovaná monitoringem dietární expozice dlouhá léta deklaruje, že chronický přívod rtuti pro malé děti je 20x nižší, než je toxikologický (zdravotní) limit. CZVP SZÚ nyní přináší aktuální výsledky (2020) analýz rybích výrobků na obsah celkové rtuti. Tu lze konzervativně chápat ze 100 % jako methylrtuť. Zdravotní riziko je velmi nízké. Je to dobrá zpráva, protože ryby jsou vynikajícím zdrojem omega 3 mastných kyselin. A těch máme opravdu v dietě málo. Nedostatek omega 3 mastných kyselin představuje docela vážný zdravotní problém. 


 

Cíl nejen pro rok 2020: snížit obsah soli v dietě. Změňme chování, v Evropě patříme k nejhorším!

Musíme konečně dohnat vyspělou Evropu i ve výživě a životním stylu podporujícím zdraví. Jsme dostatečně inteligentní, máme svou kulturu. Konečně nacházíme své postavení v Evropě i ve světě. Nestačí jen se lépe oblékat, hromadit auta, vyrážet k moři nebo horských resortů, budovat si nové byty a domy. Vyspělé země unie nám dávají i jiný příklad. Tam se více věnují vlastnímu zdraví. Chtějme zdraví, krásné tělo i mysl. Také péče o prostředí začíná stále více dominovat. Především u mladší generace.  Výživa – ta do toho patří. Má na vše zásadní vliv. Geny jsou nám dány, ale jak je zapínáme a vypínáme (epigenetika), to je jen na nás. Složení diety to je typický přepínač genů. Tak můžeme vědomě řídit naše tělo. Podle nedávné zprávy Evropské komise (EK, 2019) přispívají rizikové stravovací návyky v ČR k úmrtnosti z 27 %. V EU je to pouze 18 %. Tyto špatné návyky mají větší vliv v % než součet kouření, alkoholu a malé pohybové aktivity dohromady. Mezi negativní stravovací návyky jednoznačně patří i vysoký příjem soli.


 

Přemýšleli jste o množství soli v pečivu?

Doporučená maximální dávka soli pro dospělého člověka je 5 g na den, to je asi jedna čajová lžička. 80% soli pochází v naší dietě dnes z potravin (pečivo, uzeniny, sýry, pochutiny, aj.) a jen 20% z přisolování. V ČR se denní dávka pohybuje často v množství až 15 g na den!  Změřili jsme aktuálně 100 různých druhů pečiva v největších řetězcích. Nejvyšší a nejnižší obsah soli má více než 11 násobný rozdíl na 100 g pečiva. Dospělý člověk, pro představu, v průměru konzumuje asi 200 - 300 g pečiva každý den. Podívejte se na infografiku, která obsahuje "dva okraje" měřených hodnot obsahu soli v pečivu.Podle velikosti porce pečiva na obrázku si lehce spočítáte, kolik soli do sebe dostanete ze znázorněných výrobků. Pokuste se přemýšlet při výběru potravin a myslete na své zdraví, prosím. 


 

Nutriční doporučení MZ ČR pro školní jídelny: musíme to opravit

Po diskusi odborníků i veřejnosti zadalo MZ ČR úkol zaměřený na „rekonstrukci tzv. Nutričního doporučení MZ ČR“ (ND). To používají školní jídelny (ŠJ) k sestavování jídelníčku.  Ale také hygienici zaměření na hygienu dětí a mládeže (HDM KHS).  Musí naplnit literu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ten ukládá, aby „podávané pokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny“. Bohužel se tyto požadavky zákona v řadě případů nedodržují. Stát vkládá do školního stravování asi 8 miliard Kč (na hlavu přispěje každý ročně 800 Kč) a rodiče dětí dalších více než 7 miliard Kč. Jak dlouho se budou nedostatky tolerovat? Chce s tím společnost vůbec pohnout kupředu?


 

Italský den kuchyně v českých školních jídelnách 2019 – sůl v pokrmech hodnotíme stříbrnou medailí

Tradiční setkání zájemců o atraktivnější a kvalitní školní stravování v českých školních jídelnách zorganizovala Asociace školních jídelen ČR ve spolupráci s Ambasádou Italské republiky v Praze. Akce v „Makro akademii“ se zúčastnily desítky zájemců, vyzkoušeli si přípravu typických italských pokrmů, vyslechli odborné přednášky a komentáře, diskutovali o různých aspektech stravování dětí, ale i o nám historicky blízké zemi. Společensky akce vyzněla jistě pozitivně. My jsme se ale také nově zaměřili i na obsah soli v připravených pokrmech pro děti.


 

Jen zdravotní bezpečnost potravin a výživy nestačí, udržitelnost je stejně důležitá součást kvality

Nedávno proběhla na Ministerstvu průmyslu a obchodu v praze konference s názvem „Trvale udržitelná produkce a nákup potravin pro české spotřebitele“, organizvaná Svazem obchodu a cestovního ruchu. CZVP SZÚ bylo přizváno, aby prezentovalo názor na  téma  "Požadavky na produkci potravin z hlediska dlouhodobého zdraví populace". Východiskem pro nás byl dokončený grant EU H2020 na téma udržitelnosti, který mapoval situaci a možnosti v zemích Evropy. Není to lehké společenské téma, protože se v něm střetávají konzervativní názory s moderními, zdraví a obchod i zažité kulturní návyky populace. Snad se diskuse k tématu dala parafrázovat: jedna vlaštovka jaro nedělá, ale ledy se konečně hnuly. Že by i do Česka přicházelo jaro? Připojujeme naši prezentaci k zamyšlení.


 

Holubinky a kumulace toxických prvků, železa a zinku

Houbařská sezóna je v plném proudu a probíhá i v polovině měsíce října. Vzhledem k tomu, že je sběr hub v ČR populární a má dlouhou tradici, dostáváme občas dotazy k jejich bezpečnosti od laické i odborné veřejnosti. V poslední době se objevují dotazy, vyvolané zprávami na různých serverech , zda je pravda, že holubinky nekumulují těžké kovy, ale kumulují naopak jen železo a zinek“. Při studiu odborných podkladů na internetu jsme tato tvrzení na několika webech skutečně dohledali.


 

Kvalita potravin je jako láska.

Kvalita potravin je jako láska. Kdo ji opravdu prožil, není třeba mu ji složitě vysvetlovat. Kdo ne, tomu ji nikdy nevysvětlite.


 

Co je kvalita potravin a dvojí kvalita potravin

Na mnoha fórech  se neustále hovoří o kvalitě potravin. Zejména média pojem masivně používají.,Ale otázka je, co si pod tímto pojmem vlastně představují. Pojem "kvalita potravin" je mimořádně komplexní, dialektický pojem. Navíc se často ztotožňuje s pojmem "dvojí kvalita potravin", což v ČR stále rezonuje. Ale legislativa dosud není na stole. Zatím nejsou známé ani dohodnuté a schválené definice. Snad budou k dispozici příští rok.. 


 

Může řepka nahradit zdravý omega 3 rybí tuk - bude Česko velkoproducent EPA - DPA - DHA?

Ví se již určitou dobu, že volně žijící ani uměle chované ryby nemohou pokrýt nutriční doporučení lidstva - jíst alespoň dvě porce tučných severských ryb týdně. Obsahují totiž cenné látky pro naše zdraví - mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (EPA, DPA, DHA). Světlo na konci tunelu představuje  nově vyvinutá řepka firmy Cargill (USA). Poskytuje alternativní zdroj omega-3 s dlouhým řetězcem, který by mohl snížit poptávku po světové rybí populaci za účelem zlepšení její udržitelnosti a zároveň uspokojit rostoucí poptávku spotřebitelů třeba po lososech vhodných pro naše zdraví zdraví. Tahle řepka poskytuje údajně stejné výhody z hlediska obsahu omega 3 mastných kyselin. Kdy se objeví v praxi? Budou proti ní vznikat protesty?


 

Správný poměr tuků (omega 6/omega3) v dietě omezuje záněty v těle - "podobně jako aspirin nebo ibuprofen".

Je poměrně dobře známé, že v naší dietě převládá špatný poměr tuků s mastnými kyselinami (MK) omega 6 a omega 3. Mezi omega 6 MK patří také kys. arachidonová (AA), ze které se tvoří eicosanoidy a cytokiny. Působí přes enzymy cyclooxygenázy (COX1 a COX2). Tyto enzymy např. inhibuje aspirin nebo nesteroidní antiflogistika jako je ibuprofen nebo naproxen, masivně používané proti zánětům a bolesti. Podobný efekt má ale také pokud konzumujete dostatečné množství omega 3 MK (EPA a DHA), které jsou v rybím tuku. Tyto MK působí jako prevence spouštěčů chronických zánětů. Přináší benefit z hlediska řady chronických onemocnění, včetně revmatické artritidy, aterosklerózy, dyslipidemie, diabetu, obezity a selhání srdce. Bohužel, omega 6 MK mají právě opačný efekt. 75% experimentální skupiny zdravotníků mělo hodnoty poměru omega 6 / omega 3 v krvi horší než se maximálně doporučuje (5:1 a méně). A jak jste na tom vy? Zdraví je jen jedno. Dnes již umíme tento poměr změřit a doporučit změny ve stravování.


 

Zdraví a školní obědy – jak dál? Blue print.

Školní obědy jsou v ČR fenomén, který se jednou oslavuje, podruhé kritizuje. Vznikl v dobách socializmu. Neprošel mnoha organizačními změnami, ale stále slouží. Byl založen překvapivě dobře. Vzhledem k měnící se společnosti a změnám životního stylu ale vyžaduje plynulou adaptaci.U příležitosti zahájení školního roku 2019/20 zveřejňujeme "blue print".


 

Vyzkoušeli jsme alternativu hovězího hamburgeru - „Beyond BurgerTM“

Beyond Burger TM , novinka na tuzemském trhu, je „vlajkovou lodí“ kalifornské firmy Beyond Meat®, do které investovala nejedna známá osobnost (např. Leonardo DiCaprio či Bill Gates). Jedná se o rostlinnou alternativu klasického hovězího hamburgeru, jež dle slov výrobce a prodejců „ vypadá a chutná jako čerstvý hovězí hamburger “. Předchozí aktualita popisovala několik druhů tradičních alternativ masa v ČR, avšak ani jedna z nich se masu svojí chutí nebo nutričním složením nerovná. Je snad veganský Beyond Burger TM vyjímkou? Chcete-li vědět, jak dopadlo porovnání s masovými hamburgery, přečtěte si text níže…


 

Zdravou stravou proti klimatickým změnám – aktuálně jsme reformulovali hovězí guláš.

Horké dny přináší varovné zprávy, které veřejnost doslova hltá během dovolené. I vědci je sledují. Citujeme ze zprávy ČTK otištěné v “iDNES”: „Sílící globální výzvy, aby organizace začaly brát vážně svou odpovědnost v boji proti klimatické změně, už nelze ignorovat,“ uvedla šéfka Goldsmiths Frances Cornerová k zákazu prodeje hovězího. Zaměstnanci a studenti jsou podle ní „odhodláni pomoci s realizací skokové změny, kterou potřebujeme, abychom razantně a co nejrychleji snížili naši uhlíkovou stopu“. I my na SZÚ se chceme angažovat. Výzkumný tým proto v rámci reformulací a snižování uhlíkové stopy na sobě odzkoušel, tzv. Greta guláš. Název byl akčně odvozen od jména aktivistky Grety Tintin Eleonory Ernman Thunbergov é, která se na moderní solární laminátové jachtě (možná poněkud neekologické, ale co jiného může vymyslet, přeplavat oceán vlastní silou se zatím nikomu nepodařilo) vydala na konferenci “ Climate Action Summit ” z Plymouthu do New Yorku. Na své cestě bude konzumovat pouze veganskou stravu bez masa, které je hlavním zdrojem emisí.   Přinášíme vám tedy jak recepturu “Greta guláše”, tak i skutečné hodnocení snížení uhlíkové stopy vůči hovězímu guláši, klasické to součásti obvyklé české stravy (ve skutečnosti je ale guláš dědictvím po Maďarech - „gulya“ = stádo hovězího dobytka). I vy tak můžete (i bez jachty) přispět k boji proti klimatickým změnám. I když musíme podotknout, že s poněkud jinými výslednými nutričními parametry. Červené maso má, v omezené míře, své nutriční výhody v obvyklé dietě, ale to teď prostě neřešme. Je to zase jiné téma.


 

Ekologie, etika, zdraví - přichází další vlna ve stravování? Nahradíme více živočišného masa rostlinnými alternativami?

V létě stoupá obliba zahradních párty a oslav spojených nejen s příjemnou společností, ale i s chutným jídlem. Zlatou klasikou je grilování masa, sýrů, zeleniny. V poslední době se zvyšuje využití  výrobků nahrazujících maso zvířat. Ze západu přichází nová vlna rostlinných alternativ masa. Všichni jistě ví, že klasické maso je mj. výborným zdrojem plnohodnotných bílkovin a lépe využitelného železa. Na druhou stranu jeho nadměrná konzumace (zejména červeného masa, masných výrobků, tučného masa) bývá spojována s vyšším rizikem vzniku civilizačních onemocnění. Stále větší váhu má ve společnosti i hledisko ekologické a etické, které ve výběru potravin, zejména u mladší generace spotřebitelů, často dominuje. Proto někteří spotřebitelé již dávají přednost produktům, které se masu podobají, ale neobsahují ho. Výběr alternativ masa (v podobě plátků nebo přímo burgerů) je na českém trhu dost široký. Mohou být z vaječného bílku, sóji a dalších luštěnin, pšenice, či z jejich kombinací. Produkty mají rozdílné nutriční složení. Z hlediska lidské výživy není lehké si vybrat. Maso, nebo alternativy masa? To je oč tu dnes a asi i do budoucna (po)běží. V 1. části letní aktuality si připomeneme tradiční alternativy masa s jejich nutričními hodnotami a v nadcházející  2. části, kterou zveřejníme po laboratorní analýze, se podíváme na novinku v ČR – „Beyond Meat burger“, který připomíná vzhledem, texturou, potažmo i chutí klasický hovězí hamburger .  


 
1 2 3 4 5 6 10   Následující   ››

 

Nahoru