Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Obsah cukrů v jogurtech na trhu v ČR je překvapení

Otestovali jsme analyticky obsah celkových cukrů v jogurtech. Nová "pamlsková vyhláška" (č. 160/2018 Sb.) totiž limit upravila na max. 11 g celkových cukrů na 100 g nebo 100 ml. Někteří výrobci nebyli spokojeni. Deklarují i vyšší hodnoty. A jak testování dopadlo? Můžeme většinu výrobců docela pochválit. Přes 75 % testovaných jogurtů se hodí pro děti ve školách. A na chuti se to nejspíš nijak neprojevilo. Za rok se tak u dětí ve věku 4-17 roků v ČR sníží přívod jednoduchých cukrů o více než 800 tun!


 

Solit nebo nesolit – být či nebýt, to je oč tu běží.

Televizní zpravodajství ČT24 (11.3.2019) muselo nejednoho diváka zaujmout. S odstupem několika minut totiž televize odvysílal jednu lékařskou informaci, jak se populace přejídá solí a za chvílí lékařskou informaci, o potřebě zvýšit spotřebu soli v určitých případech. Připomenulo mi to oblíbenou knížku „Slovácko sa súdí aj nesúdí“ od Zdeňka Galušky. V jedné z povídek se zmiňuje, jak se jedno procesí modlí, aby zapršelo a druhé, aby už nepršelo. Ta dvě procesí se potkala a utkala se v boji za své prosby k bohu. Tak nějak je to asi i s tou solí. Informací je přehršel, periodicky se vše připomíná. Obhajuje se vztah vysokému krevnímu tlaku, ale tato hypotéza se i odsuzuje jako nesmysl.  Pokud se v klidu člověk zamyslí, asi si uvědomí, že pravda bude asi někde uprostřed. Čili sůl je nad zlato, když chybí, ale čeho je moc, toho je i pro zdraví příliš.


 

Zdravotníci navrhují projekt "Nutriční plánování školních obědů"

Školní stravování je téměř pořád v centru pozornosti veřejnosti. V poslední době hlavně kvůli bezplatným obědům pro děti. Je to pochopitelné, týká se to až 1,7 milionů dětí. Stát školní obědy dotuje. Je proto celkem rozumné, aby do systému stravování dětí také zasahoval. Zdravotníci se dlouhodobě starají o nutriční stránku školních obědů. Nedávné studie potvrdily, že úspěšný systém plánování, který oslavil přibližně 30 leté jubileum, přeci jen vykazuje některé anomálie ve smyslu plnění nutričních doporučení. Je čas na inovace, ve kterých se musí více prosadit informatika. Po několika diskusích odborníků ze zdravotnictví spatřil světlo světa návrh nového projektu. Měl by být zaměřen na nutriční plánování školních obědů. Jeho slabým místem je financování. Najdou se peníze na vyzkoušení systémových inovací? Projekt vychází ze strategie Zdraví 2020. Anotaci projektu si můžete prohlédnout níže.


 

Workshop projektu SUSFANS na SZÚ v Praze

závěrečný národní workshop projektu: „Pathways towards a sustainable and food & nutrition secure Europe“ ( konsorcium SUSFANS, Horizont 2020, EU, Grant 633692), se uskuteční 28. února 2019, ve velké posluchárně SZÚ.


 

Závěrečná zpráva systému NUTRIVIGILANCE 2018

Jako každoročně zveřejňuje CZVP souhrnnou zprávu systému Nutrivigilance za kalendářní rok (2018). Systém shromažďuje podněty spotřebitelů, kteří na sobě pozorovali nějaké negativní zdravotní efekty po konzumaci potravin a pokrmů. Primárně je systém určen pro potraviny nového typu a doplňky potravin. Ale i toto dělení je očividně příliš složité pro veřejnost, takže hlásí prakticky vše. Ale i to je nakonec důležité, protože se taková informace dostane na KHS, která může zasáhnout. Případů není mnoho a dobře lze pozorovat rozdílné chování spotřebitelů v jednotlivých krajích. Nejvíce případů je tradičně hlášeno z Prahy. Pokud Vás zajímají detaily, projděte si přiloženou zprávu.


 

Odborné ohlédnutí za rokem 2018: „Kulatá“ osmičková výročí objevu penicilinu, kyseliny cyklopiazonové a fumonisinů

V loňském roce si Česko připomnělo celou řadu "kulatých" osmičkových výročí spjatých s historií dvacátého století. Také v odborné veřejnosti bylo v roce 2018 vzpomenuto několik „kulatých“ osmičkových výročí v oblasti vláknitých mikroskopických hub a mykotoxinů. Jedná se o 90. výročí objevu penicilinu, 50. výročí objevu kyseliny cyklopiazonové a 30. výročí objevu fumonisinů. Tato výročí byla a jsou úzce spojena s odbornou a výzkumnou činností NRC pro mikroskopické houby a toxiny v potravinových řetězcích při SZÚ – CZVP v Brně. Dovolte, abychom se o ně s Vámi podělili.


 

Výsledky monitoringu dietární expozice v roce 2016/17

Každým rokem publikuje CZVP své výsledky z oblasti monitoringu dietární expozice člověka. I v roce 2018 zveřejnil řadu zajímavých informací, jejichž detaily si můžete prostudovat v detailních materiálech zveřejněných na webu SZÚ. Mimo jiné se můžete dozvědět o historii tohoto dlouhodobého projektu, o expozičních dávkách vybraných organických a anorganických látek, o zjišťování přítomnosti GMO, o obsahu mastných kyselin a soli v tradičních pokrmech rychlého občerstvení, a také o publikacích, které v této souvislosti CZVP zveřejnil. Výsledky jsou veřejné, budeme rádi, pokud je budete citovat ve svých odborných textech.


 

Cukry v „mléčných výrobcích“ verzus „nová pamlsková vyhláška“

Ve veřejném prostoru se objevila řada různých reakcí na nové znění tzv. „pamlskové vyhlášky“ (vyhláška č.160/2018 Sb.), která upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Jeden z parametrů je také obsah cukrů (celkových) v ochucených a neochucených mléčných výrobcích, které hodnotou 11 g na 100 g nebo ml rozdělují výrobky této skupiny na vyhovující a nevyhovující. Lze očekávat, že se producenti výrobků překračujících limit budou bránit a v praxi to také pozorujeme. Většinou ne přímo, ale přes různé zprostředkovatele, PR agentury, marketingové poradce. Jde možná spíše o vytváření povědomí o „škodlivosti této regulace“. A protože jsme se na diskusi k novele vyhlášky podíleli, považujeme za vhodné sdělit do veřejného prostoru i další informace.


 

Nedostatek hořčíku v dietě snižuje využítí vitaminu D

O důležitosti vitaminu D pro zdraví se toho již hodně napsalo. Uplatňuje se nejen při správném metabolismu kostí, ale ovlivňuje i imunitní funkce a jeho nízká hladina je spojována i s vyšším rizikem vzniku metabolického syndromu. Obecně vykazuje pleiotropní efekt na úrovni mnoha procesů v organizmu. Aby ale tělo dokázalo dietou přijatý nebo v kůži vytvořený vitamin D dále využít, musí mít k dispozici optimální množství hořčíku. Dokonce se uvažuje i o snížení tolerovatelných dávek vitaminu D přijímaných v léčivech nebo v doplňcích stravy (ty jsou ale poměrně vysoké, ještě 100 ug/den se toleruje). Pokud je k dispozici dostatek hořčíku, který aktivuje enzymy zahrnuté do metabolismu vitaminu D, zvýší se i hladina biologicky dostupného vitaminu D. To ale při jeho nadměrném přívodu může vést k hyperkalcemii a hyperkalciurii, jejímiž důsledky může být vaskulární kalcifikace tkání (např. ledvin). Dostatek hořčíku tak snižuje reálnou potřebu vitaminu D, protože se v těle lépe využívá v metabolismu. Analýza přívodu hořčíku, kterou provádí CZVP v rámci národního monitoringu dietární expozice ale bohužel naznačuje, že prakticky všechny skupiny populace (s výjimkou dětí 4-6 let) nedosahují svým přívodem z diety doporučených referenčních hodnot. Nejzávažnější situace byla pozorována ve skupině dospívajících dívek ve věku 15-17 let, kde žádná osoba nedosáhla doporučených hodnot přívodu hořčíku (dle ref. hodnoty EAR). Přečtěte si celou informaci.


 

Vitamin D - okolnosti a vysvětlení pro doporučený přívod dietou v ČR

CZVP opakovaně upozorňuje na zjištění, že přívod vitaminu D dietou je pro populaci v ČR relativně nízký. Je tomu tak i v dalších okolních zemích. Dříve se věřilo, že 5 ug na osobu a den (= 200 IU) dostačuje k pokrytí potřeb organizmu, protože zbytek si tělo vytvoří po ozáření kůže UVB paprsky slunce. Nové poznatky ale ukazují, že k dosažení minimální vhodné koncentrace vitaminu D v krevním séru ( 50 nmol 25-hydroxyvitamínu D / litr) je potřeba přijmout dietou asi 20 ug vitaminu D (= 800 IU), pokud nemáme žádnou nebo minimální endogenní tvorbu (DACH, 2015). Tato situace nastává zejména od podzimu do jara, kdy trávíme venku méně času a kůže je kryta oděvem a často i UVB protektivní kosmetikou. Proto je potřeba věnovat péči přívodu tohoto důležitého vitaminu, který v těle ovlivňuje více než 200 různých funkcí. Více než 95% populace v ČR této hodnoty nedosahuje.


 

Přívod vitaminu D z diety v ČR je nízký - měla by se začít diskutovat intervence.

CZVP SZÚ, na základě odborné studie,se domnívá, že výsledky odhadu dietárního přívodu vitaminu D v ČR by měly povzbudit orgány veřejné správy k podpoře intervence, vzdělávání a možná i nových regulačních opatření pro zlepšení přívodu vitaminu D pro populaci v ČR. Obvyklá dieta není schopna pokrýt ani 25% doporučeného přívodu. Situace se trochu podobá problematice jódu a řešení jeho deficitu. Výsledky studie zveřejnil prestižní mezinárodní časopis.


 

Trans-mastné kyseliny budou mít limit v EU - v ČR už tak národní limit nepotřebujeme

Evropská komise po letech diskusí právě navrhla limit pro obsah trans-mastných kyselin (TFA) v tucích. Návrh zní: "Obsah trans-tuku, kromě trans tuku, který se přirozeně vyskytuje v živočišném tuku, v potravinách určených pro konečného spotřebitele nesmí přesáhnout 2 gramy na 100 gramů tuku. Definice "tuku" a "trans tuku" jsou stanovené v bodech 2 a 4 přílohy I nařízení (ES) č. 1169/2011." Tento limit bude vyžadován od 1.dubna 2021. Výrobci tedy mohou změnit své výrobky. Do té doby nemá spotřebitel obranu. Snad by se mohl vyhýbat všem výrobkům, kde je ve složení použit částečně ztužený tuk. Ten může TFA obsahovat, ale nemusí. Bohužel ani dobrovolné značení TFA na obalu výrobku není dovoleno. Je to paradox, ale konečně se blíží ke svému konci. Nařízení by mělo být schváleno ve 2. čtvrtletí 2019. Řada zemí si stanovila národní limity, ČR k tomu nepřistoupila. Výrobci v ČR své jasné stanovisko nevyslovili, i když zdravotníci navrhovali limit přijmout, vzhledem k vyhlášení limitů v Rakousku a Maďarsku. Mělo to bránit selektivnímu cílení potravinářských výrobků s TFA na český trh. O situaci již dříve informovalo CZVP SZÚ.


 

Zpráva o činnosti systému RASFF v ČR za rok 2017

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) je účinným nástrojem komunikace o riziku v oblasti potravin a krmiv na území jednotného trhu Evropské unie (EU). Seznamte se s výsledky za rok 2017.  


 

ZASTAVTE POTRAVINY S MNOHA DRUHY PESTICIDŮ !

Tentokrát to jsou jablka Golden z Polska (protokol SZPI D914-30391/18/A06). Obsahovala rezidua 19 druhů pesticidů. Nelze zodpovědně zhodnotit, jakou má tato směs vliv na naše zdraví! Jak dlouho ještě budeme hazardovat se zdravím? Prohlédněte si náš "apel", který vyplynul z naší praxe hodnocení zdravotních rizik!


 

Školní obědy vyžadují aktualizaci hodnocení i výživových norem - jinak se situace nezlepší

Škola, to jsou i školní obědy. Pro orientaci - odhaduje se, že stát vloží do školních obědů přímou dotaci asi 8 miliard ročně. S náklady rodičů a souvisejícího servisu lze odhadnout celkový obrat na více než 15 miliard. To stojí za pozornost. Na školní obědy často zazní pochvaly, ale občas i kritika. Jestli dětem obědy chutnají či nikoli, to záleží na mnoha faktorech. Ale hlavně na návyku z rodiny, prostředí, kolektivu dětí a zejména umění personálu jídelen. Nová zdravotnická studie se školními obědy opakovaně zabývala. Co zkoumala a jaké byly tentokrát cíle? Cíle studie byly dva - srovnat situaci mezi "nejlepšími" a "ostatními", náhodně vybranými jídelnami, ale současně poskytnout spolehlivou informaci, zda má dojít k aktualizaci "standardu nutriční adekvátnosti" školních obědů v předpisech. Co bylo zjištěno a co z toho plyne? Přečtěte si naši informaci!


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

 

Nahoru