SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail pro elektronická podání:
podatelna@szu_cz
E-mail pro elektronickou fakturaci:
fakturace@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví a životní prostředí » Kvalita ovzduší » Pylový monitoring » Pylový monitoring - průběžná roční data » Pylový monitoring v Praze v roce 2019
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Pylový monitoring v Praze v roce 2019

Pylová situace 2019 - stanice Praha (areál SZÚ, Šrobárova 48, Vinohrady, Praha 10). Cílem pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu množství pylu určitých, zejména alergenních, rostlin v ovzduší. Systém záchytu pylových alergenů v ovzduší, hodnocení a předávání dat se nezměnil. Na pražské stanici v roce 2018 probíhalo sledování pylových alergenů od poloviny ledna do konce října. Odběr vzorků je v Praze (50 0 5´ s. š., 14 0 25´ v. d., 245,5 m.n.m) – v areálu Státního zdravotního ústavu, kde je parková výsadba s trávníky, keři a stromy (břízami, jehličnany a dalšími stromy). Areál se nachází ve východní části centra města a v jeho okolí okolí je vilová čtvrť a areál fakultní nemocnice. Asi 1 km od stanoviště je rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin i bylin.


Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických intervalech a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin ve vzduchu v průběhu roku.

Rozdělení sledovaných rostlin s alergenními pyly do skupin podle významnosti:

rody.png

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů je zřejmé, že pylová sezona začíná obvykle v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má vlastně dvě maxima. První, to je období květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá většinou od května do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrozie.

Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak rozdělení vypadá přibližně takto:

  • jarní 5 - 13 týden (únor - březen, duben) - olše, líska, bříza, cypřišovité
  • pozdně jarní 14 -25 týden (duben - červen) - trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
  • letní 26 - 38 týden (červenec - září) - jitrocel, pelyněk, ambrozie
  • raně podzimní 39 týden a dále (konec září až říjen) - ambrozie, pelyněk, spory plísní (ty jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období)

Pylová sezona 2019 začala v polovině února a množstvím pylových zrn v ovzduší se podobala té předchozí. Průběh celé sezony je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1).

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významným alergenem a způsobují první alergické obtíže. V roce 2019 jejich sezona začala ve druhé polovině února a končila u lísky na začátku dubna, u olše v polovině dubna. Nejvyšší počty zrn byly napočítány v 9. týdnu. U lísky 893, u olše 1730. Na konci února se objevila také pylová zrna rostlin z rodu cypřišovitých (Cupressaceae), dalšího významného jarního alergenu, s vrcholem v 10. týdnu (966 zrn).

Od poloviny března do poloviny května se objevovala pylová zrna středně významných alergenů jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Oba kulminovaly v 16. týdnu, kdy počet zrn dosáhl u jasanu 250 a u vrby 344.

Počet zrn habru (Carpinus) s dobou květu v dubnu dosáhl maxima ve 14. týdnu - 132 zrn. Pylová zrna dubu (Quercus), bylo možné nalézt od konce dubna do konce května, vrcholný týden byl 17. s počtem 328 zrn. V tomto období byla v ovzduší také pylová zrna dalších dřevin, např. topolu (Populus), jilmu (Ulmus) a tisu (Taxus). Zrna tisu se nacházela v ovzduší od poloviny února do začátku dubna s vrcholem v 9. týdnu (1920 zrn).

Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Její první pylová zrna se objevila na konci března a byla v ovzduší do začátku června. Vysoký počet zrn se vyskytoval během dubna s následným razantním poklesem. Množstvím dosahovala několika stovek zrn za den, několikrát přesáhla i tisíc. 3228 zrn bylo nalezeno 9. 4. Vrcholem byl 16. týden s maximálním počtem 9 936 zrn. (Obr. č. 2)

V půli dubna rozkvetly jehličnany smrk (Picea) a borovice (Pinus). V ovzduší se pylová zrna smrku nacházela do začátku července, zrna borovice byla nalézána do konce července s vrcholy od konce dubna do začátku června. U smrku to byl 17. týden (96 zrn), u borovice pak týdny 21 a 22 (1077 a 884 zrn). Pyl těchto stromů sice není významným alergenem, ale ve velkém množství může potíže vyvolat. Letošní počty byly ve srovnání s předchozím rokem čtvrtinové.

Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav lipnicovitých (Poaceae). V roce 2019 začaly trávy kvést v květnu a jejich pyl byl v ovzduší do poloviny září. Nejvíce pylových zrn bylo nalezeno od konce května do začátku července, s kulminací ve 24. týdnu počtem 576 zrn.

Shodně, v druhé polovině května, se objevil v ovzduší pyl šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Jitrocel bylo možné najít v ovzduší až do konce září. Týdenní počty nalezených zrn nebyly v Praze nijak velké. Zatímco šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou, pyl bezu působí alergické problémy stále většímu počtu lidí. Ten kvetl do půlky července a i jeho pyl se v ovzduší kolem SZÚ vyskytoval jen v malém množství. (Obr. č. 3)

Od druhé poloviny dubna do první poloviny července se v ovzduší vyskytovala pylová zrna řepky olejky. Koncem května se objevila první zrna kopřivy (Urtica); její pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci v ovzduší mohou u citlivých osob potíže nastat. Zatímco pylových zrn řepky se v Praze nenacházelo nijak velké množství, množství pylu kopřivy bylo vyšší a to zejména v červenci a srpnu. Ovšem proti roku 2017 bylo letošní množství nalezených zrn přibližně o polovinu nižší. Nejvíce zrn bylo ve 29. týdnu – 795.

V celém letním období byl v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi nejvýznamnější alergeny tohoto období - pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Pyl pelyňku se objevil koncem července a v ovzduší byl do konce srpna. První pylová zrna ambrozie se našla v druhé polovině srpna a v ovzduší byla do konce září. Týdenní počty zrn v ovzduší obou agresivních alergenů byly v Praze nízké. Po celou dobu se v ovzduší vyskytoval také pyl merlikovitých (Chenopodiceae). (Obr. č. 4)

Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spory rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší nalézány během celé pylové sezony. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíců spor za 24 hod., a to od konce května do poloviny srpna (rody cladosporium a alternaria).  

V období podzimním, v září a říjnu, byl v ovzduší pyl ambrozie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele a merlíkovitých, ale jednalo se o velmi malá množství, dá se říct o jednotky pylových zrn za týden. O to vyšší ale byly počty spor plísní(Obr. č. 5)

Srovnání vývoje nálezu spor plísní, celkového počtu sledovaných pylových zrn a celkového počtu alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.
.

Nahoru