Vibriózy – infekce vyvolané tzv. necholerovými vibrii – stručné informace o onemocnění
Co jsou to vibriózy? Jako vibriózy (cholera-like onemocnění) jsou označována onemocnění vyvolaná tzv. necholerovými vibrii. Tato vibria způsobují onemocnění s různými klinickými projevy, ale na rozdíl od Vibrio cholerae O1 a O139 nemají schopnost vyvolat epidemie a pandemie.
Co vibriózy způsobuje? V současnosti je známo kolem 12 druhů vibrií vyvolávajících lidská onemocnění označovaná jako vibriózy. Mezi nejvýznamnější necholerová vibria patří V. cholerae non-O1/non-O139, V. parahaemolyticus, V. vulnificus a V. alginolyticus.
Jaký je nejčastější zdroj nákazy? Zdrojem nákazy je voda nebo tepelně nedostatečně upravené potraviny (ryby, korýši, plody moře) nebo v souvislosti s koupáním. V Evropě byla necholerová vibria prokázána ve vodách Baltského, Severního a Středozemního moře, ale také v rybnících a řekách.
Jakým způsobem je nákaza přenášena? Vstupní branou infekce je trávicí trakt nebo poškozená kůže a sliznice.
Jaké jsou klinické projevy onemocnění? Gastroenteritidy vznikají nejčastěji po konzumaci mořských ryb a dále při kontaktu s povrchovou brakickou i sladkou vodou. V. parahaemolyticus je původcem gastroenteritid po požití mořských plodů a původcem ranných infekcí. V. vulnificus vyvolává buď gastroenteritidu s horečkou a zvracením, anebo způsobuje kožní léze, které mohou být až puchýřnaté, s otokem, zarudnutím a svěděním. Následný zánět kůže a svalů může být provázen nekrózou tkání, u závažných průběhů dochází k významné hypotenzi, bakteriémii až sepsi. V. cholerae non-O1/non-O139 může způsobit zanícení již existujících kožních lézí, mírný průjem nebo otitidu u lidí, kteří se koupou v teplých brakických vodách. V.alginolyticus způsobuje infekce ran, uší a spojivek, V. carchariae, V. cincinnatiensis a V. metschnikovii byly izolovány z infekcí kůže, ran a uší, dále u sepsí a meningitid. V. fluvialis a V. furnissii jsou původci akutní gastroenteritidy, a V. damsela způsobuje téměř výhradně ranné infekce.
Jaký je průběh onemocnění? K projevům gastroenteritidy dochází typicky do 24 hodin po konzumaci kontaminovaných potravin nebo vody. Onemocnění se projevuje vodnatým průjmem, křečemi v břiše, nauzeou, zvracením, horečkou a zimnicí. Nemocní se většinou spontánně uzdraví do 3 dnů. Závažný průběh onemocnění je vzácný – typicky se jedná o onemocnění probíhající u osob s oslabenou imunitou. Závažný průběh mohou mít také ranné infekce. Specifické a často závažné jsou infekce vyvolané V. vulnificus, které je považováno za jednoho z nejinvazivnějších a rychle letálně působících lidských patogenů se smrtností více než 50%. Podílí se na 94 % úmrtí v rámci všech druhů necholerových vibrií. Onemocní většinou muži zaměstnaní jako námořníci nebo rybáři, rizikovými faktory jsou onemocnění jater, abúzus alkoholu a zvýšená hladina železa v séru.
Kdy je třeba v diagnostické rozvaze na tuto nákazu myslet? Na infekci bychom měly pomýšlet u vodnatého průjmového onemocnění, pokud pacient 24 hodin v předchorobí požil nedostatečně tepelně opracované mořské plody (typicky ústřice) nebo přišel do kontaktu s mořskou nebo brakickou vodou. V případě ranných infekcí u pozitivní anamnézy koupání v mořské nebo brakické vodě, ale také ve vodě některých rybníků a velkých řek.
Mění se epidemiologie vibrióz v posledních letech? Onemocnění necholerovými vibrii se celosvětově nyní objevují i v oblastech, kde se dříve tyto infekce nevyskytovaly. V Evropě jsou zaznamenány stále častější výskyty v oblasti Středozemního, Baltského i Severního moře, a to až k 65. rovnoběžce na severu Švédska a Finska, zejména v oblastech, kde brakická voda alespoň dočasně dosahuje 18 °C a více. Počet onemocnění v posledních letech zejména na severní polokouli narůstá a je pravděpodobné, že tyto infekce budou i v Evropě stále četnější.
Co je důvodem vyšší četnosti vibrióz v současné době? Narůstající trend výskytu onemocnění souvisí pravděpodobně s klimatickými změnami: oteplováním pobřežních vod v přístavech, zaplavováním přímořských nížin stoupající hladinou světových moří. S dalším oteplováním vodních ploch souvisejí stávající vlny veder. Klimatické jevy, jako je např. El Niño, jsou možnou cestou přenosu vibrií zooplanktonem obsaženým v mořských proudech na velké geografické vzdálenosti. Na zvýšené četnosti onemocnění způsobených necholerovými vibrii může mít podíl také lepší povědomí klinických lékařů o výskytu těchto infekcí, stoupající počet lidí s různými predispozičními faktory (vyšší věk, komorbidity) a lidí žijících v přímořských oblastech, cestovatelské aktivity, zvyšující se obliba konzumace mořských plodů (i mimo přímořské oblasti) a narůstající fekální znečištění moří.
Jaká je prevence tohoto onemocnění? Prevencí je důkladné tepelné zpracování potravin, zejména mořských ryb a plodů a důsledné dodržování osobní hygieny. Mořské plody by měly být před vařením prohlédnuty, a kusy s otevřenou mušlí vyřazeny. Zavřené mušle se následně vaří až do otevření a ještě dalších 3–5 minut nebo se připravují v páře 4–9 minut. Kusy, které se v procesu přípravy plně neotevřou, je doporučeno vyhodit. Ústřice je možné vařit, fritovat anebo péct. Je také nezbytné důsledně dbát na zamezení kontaktu syrových mořských plodů s potravinami určenými k přímé spotřebě, vzhledem k možné sekundární kontaminaci. Po přípravě a zpracování pokrmu z ryb či mořských plodů a také při jakémkoliv jiném kontaktu rukou se syrovými mořskými plody je nutné ruce řádně umýt vodou a mýdlem. V případě kožních lézí na rukou je při přípravě mořských plodů a ryb doporučeno používat ochranné jednorázové gumové rukavice. Koupání v brakické a mořské vodě by se měli vyhnout zejména lidé s otevřenými kožními lézemi (včetně škrábanců), imunosuprimovaní a starší jedinci. Není doporučováno ani brodění v této vodě. V případě, že se kontaktu s touto vodou nelze vyhnout, je vhodné zakrýt lézi voděodolnou bandáží či náplastí. Pokud se rána do kontaktu s vodou dostane, je třeba ji řádně vymýt čistou teplou vodou a mýdlem. V případě klinických příznaků kožní infekce (zarudnutí, zčervenání, intenzivní bolest anebo svědění rány) je nutné informovat praktického lékaře o předchozím kontaktu rány s mořskou či brakickou vodou. Očkování proti necholerovým vibriím není dostupné a zkřížená imunita po očkování proti choleře nebyla prokázána.
Jak tyto infekce hlásit? Termín vibriózy není zařazen v platné mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). V ČR je pro hlášení těchto onemocnění v rámci Informačního systému Infekční nemoci možné použít diagnózu B99, kde lze agens uvést do poznámky. Vibrio vulnificus jako příčina nemocí zařazených do jiných kapitol je v ISIN hlášena pod kódem B98.1, pro hlášení alimentárních intoxikací způsobených Vibrio parahaemolyticus je určena diagnóza A05.3. Povinnost hlášení infekčních onemocnění i podezření na ně (tedy i infekcí necholerovými vibrii) je v ČR dána zákonem č. 258/2000 a příslušným prováděcím předpisem (vyhláška č. 306/2012), v platném znění.
Vzhledem k tomu, že vibriózy budou i v Evropě stále četnější a průběh onemocnění může být v některých případech fatální, je třeba těmto nákazám věnovat pozornost i v České republice.
Zdroje:
Špačková, M., J. Košťálová, and K. Fabiánová, Necholerová vibria – výskyt nejen v Evropě v posledních letech. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2021. 70(2): p. 131–138.
Špačková M and Manďáková Z, Cholera – aktuální situace ve světě, informace platné ke dni 18. února 2022. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2022. 31(3): p. 109-116.
Beatty, N.L., J. Marquez, and M. Al Mohajer, Skin manifestations of primary Vibrio vulnificus septicemia. The American Journal of Tropical Medicine and Hygiene, 2017. 97(1): p. 1.
Zpracovalo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu
Poslední aktualizace: 23. února 2023