SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail pro elektronická podání:
podatelna@szu_cz
E-mail pro elektronickou fakturaci:
fakturace@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Tisková mluvčí:
Štěpánka Čechová
Tel.: 725 191 383
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Nemoci a jejich prevence » Infekční nemoci » A - Z infekce » H » Virové hepatitidy infekční (žloutenky infekční) » Hepatitida C » Hepatidida C, základní informace
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Hepatidida C, základní informace


Výskyt: Vyskytuje se na celém světě. Onemocnění představuje závažný globální zdravotnický problém; podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je na světě přes 100 milionů osob chronicky infikovaných virem hepatitidy C a většina nemocných o své infekci neví. Hepatitida C tak patří mezi značně podhlášená onemocnění. V evropských zemích je hepatitida C velmi rozšířená u injekčních uživatelů drog vzhledem ke sdílení kontaminovaných jehel. Podle ECDC bylo v roce 2020 hlášeno 13 901 případů hepatitidy C. V ČR je ročně hlášeno průměrně 700-1 000 případů, tab. č. 1, z nich cca 600 – 800 připadá na injekční uživatele drog („nemoc narkomanů“).

Tab. č. 1: Počet hlášených případů virové hepatitidy C v ČR, 2012-2021

Zdroj: https://www.szu.cz/uploads/documents/szu/infekce/2021/tabulka_leden_prosinec_2021.pdf

Příznaky a symptomy: Akutní onemocnění probíhá obvykle mírně až bezpříznakově, a proto ve většině případů uniká pozornosti. Infikovaní často neví o své nemoci desítky let. Pokud se vyskytnou klinické příznaky, patří k nim nechutenství, neurčité žaludeční či střevní potíže a nevolnost; žloutenka se objeví maximálně u 20-25 % nemocných. Chronická hepatitida C bývá často diagnostikována náhodně, např. při preventivních prohlídkách. Až u 30 % osob s chronickou infekcí se může vyvinout těžké postižení jater, u menšího počtu může končit cirhózou až rakovinou jater.

Inkubační doba: Obvykle trvá 14 až 180 dní.

Původce: Virus hepatitidy C s velkou genetickou variabilitou pravděpodobně způsobenou velkou frekvencí mutací při dlouhodobém průběhu infekce.

Zdroj: Člověk akutně nebo chronicky nemocný.

Přenos: Onemocnění se přenáší podobně jako virová hepatitida B, kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami infikované osoby. Přenos krevní transfuzí se uplatňoval ve zdravotnických zařízeních v období před zavedením testování krve dárců na přítomnost hepatitidy C (v ČR v roce 1992).  Nejfrekventovanější jsou onemocnění injekčních narkomanů, kteří používají společné jehly, stříkačky, ale i roztoky. Nebezpečí přenosu představují i krví kontaminované nástroje při manikúře, pedikúře, akupunktuře nebo při tetování nebo piercingu při nedodržování řádné dezinfekce. V přenosu nákazy se uplatňují i společně užívané holicí strojky, zubní kartáčky a všechny předměty, na nichž může ulpět i mikroskopické množství krve. Přenos sexuálním stykem je možný, ale méně častý než u hepatitidy B. Vertikální přenos z matky na dítě je velice vzácný.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Krev a tělesné tekutiny infikovaných představují riziko nákazy jeden či více týdnů před objevením se prvních příznaků onemocnění, nakažlivost trvá různě dlouhou dobu, u chronických infekcí dlouhodobě. Vnímavost je všeobecná. Nezřídka dochází k opakovaným infekcím.

Prevence: V současné době není k dispozici účinná vakcína proti hepatitidě C a mezi nejúčinnější preventivní opatření ke snížení rizika expozice HCV patří osvěta, programy zaměřené na injekční uživatele drog a zavádění kontroly infekce ve zdravotnictví. Opatření jsou stejná, jako u virové hepatitidy B. Nespecifická prevence spočívá především v ochraně před kontaktem s krví a tělesnými sekrety infikovaných. Rizikem je nejen intimní kontakt s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, společné používání jehel, stříkaček a roztoků u drogově závislých, ale i společné používání hygienických potřeb.

Infekci virem hepatitidy C lze vyléčit, zejména pokud je detekována a léčena vhodnými kombinacemi antivirotik. Antivirová léčba nyní dokáže vyléčit více než 90 % osob s infekcí HCV.

 

Zdroj:

  1. Beneš J. a kol. Infekční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. s.140-143. ISBN 978-80-7262-644-1
  2. ECDC. Hepatitis C. https://www.ecdc.europa.eu/en/hepatitis-c

 

 

 

 

 

Nahoru