Pyly

Pylový monitoring v Praze v roce 2022
16. 3. 2023

Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší. Na pražské stanici v areálu Státního zdravotního ústavu (50 0 5´ s. š., 14 0 25´ v. d., 245,5 m n. m.) probíhalo sledování od konce ledna do začátku října. Areál se nachází ve východní části centra města a jsou v něm trávníky, keře a stromy. V jeho okolí je vilová čtvrť, areál nemocnice a přibližně 1 km od stanoviště se rozprostírá rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin a bylin.

Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických obdobích a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin v ovzduší v průběhu roku.

Rozdělení sledovaných rostlin s alergenními pyly do skupin podle významnosti:

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů vyplývá, že pylová sezona obvykle začíná v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má dvě maxima. První, v době květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá většinou od května do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrozie.

Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak rozdělení vypadá přibližně takto:

• jarní 5. – 13. týden (únor – březen, duben) – olše, líska, bříza, cypřišovité
• pozdně jarní 14. – 25. týden (duben – červen) – trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
• letní 26. – 38. týden (červenec – září) – jitrocel, pelyněk, ambrozie
• raně podzimní 39. týden a dále (konec září až říjen) – ambrozie, pelyněk a spory plísní, které jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období

Pylová sezona 2022 začala na konci ledna a množstvím pylových zrn v ovzduší byla silnější než sezona předchozí. Celý její průběh je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1). Vyhodnocení sezony ovlivnil pětitýdenní výpadek měření v době od 27. června do konce července zapříčiněný poruchou pylového lapače.

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významné alergeny a způsobují první alergické obtíže. Jejich sezona trvala od konce ledna do konce března v případě lísky, u olše o 3 týdny déle. Nejvyšší počty zrn lísky byly napočítány v 6. týdnu (286), olše v 11. týdnu (921). Významný jarní alergen, pyl rostlin z rodu cypřišovitých (Cupressaceae), jsme v ovzduší nacházeli od začátku února do poloviny května, s vrcholem v 8. týdnu (749 zrn). V tomto období byla v ovzduší také alergenně méně významná pylová zrna topolu (Populus), tisu (Taxus) a jilmu (Ulmus). Zrna tisu s vrcholem v 7. týdnu (946 zrn), topolu v 11. (321 zrn). Pyl jilmu se v okolí stanice vyskytoval v malém množství. Od poloviny března se v ovzduší vyskytovala pylová zrna jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Jasan kulminoval v 15. týdnu počtem zrn 714, vrba v týdnu 17. (308 zrn). Habr (Carpinus), s dobou květu od začátku dubna do začátku května, dosáhl maxima v 15. týdnu (110 zrn). Pylová zrna dubu (Quercus) bylo možné nalézt od začátku května do poloviny června, vrcholný byl 19. týden s 3013 zrny. Tyto dřeviny patří do skupiny středně významných alergenů. Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Ta začala tento rok kvést na konci března a v ovzduší se její pyl vyskytoval do začátku června. Vysoké počty zrn jsme napočítali během druhé poloviny dubna s vrcholem v 15. týdnu (6 400 zrn), den s nejvyšším počtem zrn (2 640) byl 14. duben. (obr. č. 2) Ve srovnání s loňskou sezonou se jednalo o výrazně vyšší počty.

Na přelomu dubna a května začaly rozkvétat jehličnany – smrk (Picea) a borovice (Pinus).  Nejvyšších počtů dosahovaly v polovině května – u smrku byl nejpočetnější 19. týden (1 930 zrn), u borovice 20. (4 321 zrn). V ovzduší se pylová zrna smrku objevovala do začátku června, borovice odkvetla v průběhu července během výpadku měření. Pyly těchto stromů sice nejsou významnými alergeny, ale ve velkém množství mohou potíže vyvolat. Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav lipnicovitých (Poaceae). V roce 2022 začaly trávy kvést na začátku května a jejich pyl se nacházel v ovzduší do začátku září, ve vysokých počtech od konce května do konce června s kulminací ve 23. týdnu (501 zrn). V polovině května se v ovzduší objevila pylová zrna šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Bez přestal kvést v průběhu července, šťovík koncem srpna a pyl jitrocele bylo možné nalézt do konce září. Pyl bezu působí alergické problémy stále většímu množství lidí, šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou. Týdenní počty pylových zrn nebyly v okolí stanice vysoké. (obr. č. 3) Koncem května jsme zaznamenali první zrna kopřivy (Urtica), jejíž pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci může u citlivých osob potíže vyvolat. Ve vyšších počtech se vyskytovala od začátku června do poloviny srpna, nejvyšší počet zrn (1652) jsme naměřili v prvním srpnovém týdnu.

V celém letním období se nacházel v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi nejvýznamnější alergeny tohoto období – pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Týdenní počty zrn obou alergenů byly v Praze nízké. Pelyněk začal kvést v průběhu července, dokvétal koncem září s nejvyššími počty pylu ve 32. týdnu (207 zrn). Pyl ambrozie jsme nalézali od konce srpna do poloviny září s vrcholem ve 36. týdnu (33 zrn). V této době byl v ovzduší v malém množství přítomen také pyl merlíkovitých (Chenopodiceae), což je středně významný alergen. (obr. č. 4)

V období podzimním byl v ovzduší pyl ambrozie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele a merlíkovitých. Od poloviny září do konce jejich výskytu na začátku října se jednalo o velmi malá množství, o jednotky pylových zrn za týden. Spory plísní se nacházely na vyšších hodnotách do začátku října. (obr. č. 5) Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spory rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší během celé pylové sezony. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíce spor za 24 hod. a to v krátkých epizodách na začátku června a srpna (rody Cladosporium a Alternaria). Srovnání vývoje nálezu spor plísní, celkového počtu sledovaných pylových zrn a celkového počtu alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.