Podpora zdraví

Zdravé stárnutí

Každý člověk stárne. Je to jeho základní zkušenost. Stárnutí patří k velkým uměním života. Lidé, kteří sami oceňují stáří, sami přijmou lépe své stáří. Rostoucí podíl starších lidí v populaci vytváří potřebu lepších a širších znalostí o zdravém stárnutí. Obecná definice zdravého stárnutí jej vymezuje jako proces maximálního využití všech příležitostí k fyzickému, sociálnímu a duševnímu zdraví a umožní tak starším lidem účastnit se aktivně bez diskriminace společenského života a mít nezávislý a kvalitní život. Východiskem pro zdravé stárnutí je zajištění rovnováhy mezi kapacitou jednotlivce a jeho cíli. Každý senior má totiž jinou představu o své budoucnosti. Někdo chce odpočívat po celoživotní práci, někdo bude pracovat i v důchodu, protože je to pro něho ekonomickou nutností nebo si chce dokázat, jak je ještě schopný. A někdo chce být aktivní doma v rodině a provozovat své koníčky, na které nebyl dříve čas.

Pro většinu lidí znamená stárnutí ubývání fyzických, poznávacích a sociálních schopností a kapacity. To může ovlivnit schopnost jednat, získávat a zpracovávat informace, definovat a realizovat své cíle. Zdravá rovnováha mezi kapacitou osoby a jejími cíli zahrnuje proces adaptace a akceptování změn životní situace. Funkční nezávislost starších lidí lze podpořit tím, že budou odstraňována veškerá omezení, která si společnost, rodina a senioři sami kladou. Důležitým parametrem je kvalita života pro aktivní, smysluplný a zdravý život.

Společným jmenovatelem pro naplnění aktivit je duševní a tělesná pohoda. K tomu je potřeba synergické působení zejména následujících oblastí.

• sociální kapitál – povzbuzovat účast seniorů ve společenském životě. Zintenzivnit pomocí studijních organizací vzdělávací a sociální aktivity a předcházet tak jejich osamocení a izolaci.
• duševní zdraví – zaměřit se na obecně platné faktory, jako jsou sociální vztahy, chudoba a diskriminace. Usilovat o zvýšení povědomí souvisejících s poruchami duševního zdraví seniorů, jako je demence a deprese. Poskytnout seniorům více možností využít psychoterapeutické a psychosociální intervence.
• výživa – propagovat zdravou výživu a návyky u seniorů a přitom zdůrazňovat potřebu nižší konzumace nasycených tuků a vyšší spotřeby zeleniny a ovoce.
• pohybová aktivita – zvýšit úroveň fyzické aktivity u seniorů s cílem dosáhnout doporučené minimální hodnoty 30 minut mírně intenzivní pohybové aktivity nejlépe každý den.
• životní prostředí – dát seniorům přístup k bezpečným a stimulujícím aktivitám, jak doma, tak venku, včetně přístupu k moderní technice.
• prevence úrazů – zavést opatření na podporu bezpečnosti a prevenci zranění, včetně programů proti násilí a sebevraždám. Individuální přístup by měl zahrnout fyzické a výživové aspekty, opatrné předepisování psychofarmak a bezpečné bydlení.
• kouření a alkohol – propagovat odvykání kouření snižování nadměrné konzumace alkoholu.
• preventivní zdravotní služby – učinit preventivní zdravotní služby dostupné seniorům a věnovat zvláštní pozornost křehkým starším lidem.
• užívání léků a léčba nemocí – problémům s užíváním léků se lze vyhnout systematickou kontrolou léků a používáním kvalitativních ukazatelů léčby při vhodné koordinaci poskytovatelů péče.

A na závěr citát Henryho Forda: „Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu 20 nebo 80. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý: Je nejlepší v životě zůstat mladý.“

V Praze dne 27. 3. 2023.  MUDr. Alena Váňová CPVZ SZÚ Praha.