Ze zprávy publikované v časopise Lancet 29. července 2009 vyplývá zvýšené riziko závažného až fatálního průběhu onemocnění pandemickým virem H1N1 u těhotných žen v USA [2].
Zvýšené riziko u těhotných žen infikovaných pandemickým virem, zejména během druhého a třetího trimestru, a zvýšené riziko úmrtí plodu nebo spontánního potratu bylo potvrzeno z dalších zemí, kde je onemocnění pandemickým virem v populaci rozšířené.
Zvýšené riziko pro těhotné
Zkušenosti z dřívějších pandemií podporují závěry, že těhotné ženy jsou ve zvýšeném riziku.
Těhotné ženy jsou ve zvýšeném riziku také během epidemie běžné sezónní chřipky. V současně běžící epidemii je onemocněním postižena mladší věková skupina než během sezónní chřipky.
WHO důrazně doporučuje těhotným ženám a jejich lékařům všímat si pozorně příznaků, které připomínají chřipku, zejména v oblastech, kde je onemocnění pandemickým virem rozšířené.
Doporučení WHO pro léčbu
Léčba antivirotikem oseltamivir by měla být zahájena co nejdříve po nástupu příznaků. Vzhledem k tomu, že účinek oseltamiviru je nejlepší, pokud se podá do 48 hodin po nástupu příznaků, lékaři by měli zahájit léčbu okamžitě a nečekat na výsledky laboratorního vyšetření.
Ačkoli terapie do 48 hodin po nástupu příznaků přináší nejlepší výsledky, také pozdější zahájení léčby může být prospěšné. Klinický přínos spojený s podáním oseltamiviru spočívá ve snížení rizika vzniku zápalu plic (jedné z nejčastěji hlášených příčin úmrtí lidí v souvislosti s pandemickým virem H1N1) a omezení potřeby léčení v nemocnici.
WHO dále doporučuje, aby byly těhotné ženy zařazeny jako prioritní skupina pro očkování až bude pandemická vakcína dostupná.
Závažné projevy onemocnění u všech pacientů
Onemocnění většiny pacientů infikovaných pandemickým virem má mírné příznaky, nemocní se uzdraví během jednoho týdne bez lékařského ošetření.
Zvýšené riziko je zaznamenáno u těhotných žen a u osob se závažnými chorobami a s chronickým onemocněním (chronická plicní onemocnění včetně astmatu, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, imunosuprese).
Některé předběžné studie naznačují, že obezita, zejména extrémní, může být rizikovým faktorem pro závažnější průběh onemocnění.
U malého počtu jinak zdravých lidí, obvykle do 50. let věku, mělo onemocnění rychlý, často fatální průběh se závažným zápalem plic s poškozením plicní tkáně a mnohočetným orgánovým selháváním. Ačkoli probíhají studie, dosud nebyl nalezen faktor, podle kterého by bylo možné předvídat takto závažný průběh onemocnění.
Lékaři, pacienti a lidé starající se o nemocné si musí pozorně všímat závažných projevů, které signalizují zhoršující se vývoj onemocnění. Protože průběh může být velmi rychlý, lékařská péče by měla být vyhledána, pokud se objeví následující příznaky u osob s potvrzeným onemocněním virem H1N1 nebo u osob s podezřením na toto onemocnění:
- Dechová nedostatečnost během fyzické aktivity nebo v klidu
- Dechové obtíže
- Promodrávání nebo modrání kůže
- Hlen při vykašlávání s příměsí krve nebo hnisu
- Bolest na hrudi
- Zhoršení duševního stavu
- Vysoká teplota trvající déle než 3 dny
- Nízký krevní tlak
U dětí závažné známky zahrnují zrychlené dýchání nebo obtíže s dýcháním, spavost, apatii nebo naopak předrážděnost, nechuť si hrát, obtíže s probouzením.
Zdroj a literatura:
- http://www.who.int/csr/disease/swineflu/notes/h1n1_pregnancy_20090731/en/index.htm
- Jamiesan DG et al. H1N1 2009 influenza virus infection dutiny pregnancy in the USA. Lancet 2009; Published online July 29, 2009.
Zpracovala MUDr. Kateřina Fabiánová