Aktuality

Nepříjemné onemocnění, provázené intenzivním svěděním a množstvím pupínků, které se může objevit krátce po koupání ve volné přírodě a obvykle trvá několik dní. To je cerkáriová dermatitida. Infekci vyvolávají ptačí motolice, mnohobuněční paraziti, jejichž infekční stádia jsou vázána na vodní prostředí. Mezi jejich hostitele patří vodní ptáci, například kachny, a vodní plži, z nichž se uvolňují larvy infekční pro obratlovce – cerkárie. Ty mohou místo vodního ptáka napadnout koupajícího se člověka. Cerkárie v lidské kůži sice rychle uhynou, v místě jejich průniku však vznikne svědivý pupínek. K nákaze dochází při koupání ve vodních nádržích, kde se vyskytují infikovaní plži. Zrádné je, že se často jedná o nádrže s průzračnou vodou, takže člověku chybí jakýkoli varovný signál.

Infekce vyvolané ptačími motolicemi patří mezi takzvaná zoonotická onemocnění, to znamená, že rezervoárem parazitů jsou některé druhy zvířat. Když si popíšeme podrobněji vývoj a přenos parazitů, pak nejčastějšími původci cerkáriové dermatitidy jsou v Česku cerkárie ptačích krevniček rodu Trichobilharzia. Definitivními hostiteli, v jejichž tělech motolice dospívají a pohlavně se rozmnožují, bývají vodní ptáci, domácí a divocí, obvykle různé druhy kachen a ostatních zástupců řádu vrubozobých. Ti roznášejí vajíčka motolic, ze kterých se líhne první larvální stádium motolic, takzvané miracidium. Právě larvy v prvním stádiu infikují těla mezihostitelů, vodních plžů. U nás nejvíce epidemií způsobily cerkárie z velkých druhů plžů, plovatek bahenních a uchatek nadmutých, ale známé jsou i epidemie, za kterými stály cerkárie z kružníků, jejichž ulita je velká jen několik milimetrů. V nakažených plžích se parazit vyvíjí několik týdnů, než se z nich do vody začnou vylučovat namnožené infekční larvy motolic – cerkárie.

„Velcí plži nakažení ptačími schistosomami dokáží  vyloučit až několik tisíc cerkárií denně. Cerkárie sice ve vodě obvykle nevydrží déle než 24 hodin, plži však každý den produkují cerkárie nové, a to až do doby, než sami uhynou, “ upřesňuje RNDr. Jana Bulantová, Ph.D. z pražského týmu parazitologů, který se ptačími schistosomami na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá už více než 20 let.

„Poslední roky se ročně dozvídáme  o jednotkách lokalit, v teplejších letech okolo deseti, ze kterých byla hlášena cerkáriová dermatitida nebo byli nalezeni její původci v plžích. Jen část jsou však oficiálně sledované koupací vody. Lze předpokládat, že velká část případů nahlášena není,“ vysvětluje pravděpodobnost mnohem vyššího než oficiálně zaznamenaného počtu problémových lokalit Mgr. Petr Pumann z Oddělení hygieny vody SZÚ.

 „Případy cerkáriové dermatitidy mohou často zůstat nerozpoznané i proto, že projevy jsou zaměnitelné například za alergickou reakci, nebo poštípání hmyzem. Člověk není cílovým hostitelem pro tyto druhy motolic, a proto parazité nemohou proniknout kožní bariérou, dokončit svůj životní cyklus a v lidské kůži umírají. Invaze cerkáriemi se projeví pouze svědící vyrážkou nejčastěji na nekrytých částech těla, na trupu, na končetinách, na předloktí a v podkolenních jamkách. Svědivé pupínky po pár dnech, obvykle do týdne, mizí. Mnozí lidé proto ani nevyhledají lékaře a hlášených případů tak je pravděpodobně mnohem méně, než odpovídá skutečnému stavu. U citlivějších osob se může vyskytnout zvýšená teplota, edém kůže a zvýšená únava. Léčba je pouze symptomatická, podávají se antihistaminika, tedy léky tlumící alergické reakce a svědění,“ potvrzuje také epidemioložka MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

Na území ČR je například od roku 2018 do těchto dnů nahlášeno v ISIN (Informační systém infekční nemoci) pouze 99 případů. V roce 2023 ke konci července je zatím zaznamenáno 26 případů cerkáriových dermatitid, v roce 2022 šlo o dva případy, v roce 2021 nebyl hlášen ani jeden případ, v roce 2020 byly evidovány 4, stejně jako v roce 2019, a v roce 2018 bylo hlášeno 64 případů. Z toho je zřejmé, že oficiální čísla nejsou v případě cerkáriové dermatitidy příliš vypovídající.

Pokud se tedy u vás objeví po koupání v přírodní nádrži vyrážka s úporným svěděním, lze užít volně prodejné léky a masti na alergii, které pomohou zmírnit projevy přítomnosti cerkárii v kůži. Pokud navštívíte lékaře, dostane se i váš případ do systému hlášení a pomůžete tak s informovaností veřejnosti. Své podezření na cerkáriovou dermatitidu, případně jiné onemocnění způsobené koupací vodou, můžete také nahlásit na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo jednoduše přes webový dotazník dostupný na adrese https://szu.cz/tema/zivotni-prostredi/kvalita-vody/koupaliste-a-bazeny/dotaznik-zdravotni-problemy-vznikle-v-dusledku-koupani-nebo-kontaktu-s-koupaci-vodou/.

„Je určitě dobré myslet na to, že ne všechny vodní plochy jsou z hygienických důvodů vhodné ke koupání a ideálně se koupat jen tam, kde je k tomu voda přímo určena a sledována její kvalita. Tu lze zjistit na portále www.koupacivody.cz nebo podrobněji na internetových stránkách místně příslušné krajské hygienické stanice. Právě u výskytu původců cerkáriové dermatitidy však není preventivní přístup založený na sledování cerkárií v plžích na vybraných lokalitách vždy účinný. Často se tak o riziku cerkáriové dermatitidy na konkrétní lokalitě dozvíme až tehdy, když koupající se lidé hlásí svědivou vyrážku. Navíc, na rozdíl od vod s velkým množstvím sinic, bývá na lokalitách s existujícím rizikem nákazy velmi čistá voda, která svádí ke koupání,“ popisuje Mgr. Petr Pumann z Oddělení hygieny vody SZÚ.

Plži, pokud se nakazí, jsou infekční do konce života. Má-li se nádrž původců cerkáriové dermatitidy zbavit ještě v koupací sezóně, musí být opatření zaměřeno především na plže. U malých nádrží, které lze snadno a rychle vypustit a znovu napustit, a které mají zpevněné stěny a dno, je nejjistější cestou nádrže vypustit, mechanicky očistit a nechat vyschnout. Tím by měla být zlikvidována naprostá většina plžů. Především u malých nádrží lze snížit riziko nákazy intenzívním sběrem mezihostitelských plžů. U větších nádrží jsou možnosti na rychlou a účinnou akci v koupací sezóně velmi omezené. Nákaza může ale někdy i sama odeznít, což zřejmě souvisí s generační výměnou plžů. Z dlouhodobého hlediska se jako velmi účinné ukázalo snížení hladiny, nebo celkové vypuštění nádrže přes zimu, to však na některých lokalitách možné není. Opatření jsou vždy závislá na lokální situaci a odvíjejí se mimo jiné i od toho, který druh plže je zdrojem cerkárií.

„Při snaze o snížení míry výskytu ptačích schistosom se také doporučuje omezit atraktivitu nádrže pro vodní ptactvo, znesnadnit vodním plžům možnost úkrytů před možnými rybími predátory nebo omezit na minimum litorální pásmo s nízkou hladinou vody a rostlinstvem. Ukazuje se rovněž, že masivnější infekce bývají na lokalitách nově vybudovaných, nebo revitalizovaných, kde se ještě nevytvořila přirozená rovnováha v celém ekosystému nádrže a i druhová rozmanitost je nižší,“ doplnila RNDr. Jana Bulantová, Ph.D. z katedry parazitologie PřF UK.

Obr. 1. Cerkáriová dermatitida (foto Jana Fischerová)
Obr. 2. Dva nejčastější mezihostitelé původců cerkáriové dermatitidy v Česku – plži

1/ plovatka bahenní

2/ uchatka nadmutá

Obr. 3. Cerkárie Trichobilharzia franki z uchatky nadmuté