Neinfekční nemoci

Alergická onemocnění jsou stále trvajícím zdravotním problémem na celém světě. Trend nárůstu alergií byl pozorován především ve vyspělých zemích. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí alergiemi v současnosti alespoň 30 % obyvatelstva ve vyspělých zemích.

Existuje mnoho typů alergií, nejčastěji se jedná o astma, alergickou rýmu (pylovou nebo celoroční), atopický ekzém, potravinové alergie, alergie na bodnutí hmyzem, kontaktní dermatitidy a alergie na léky.

ALERGENY

Alergické reakce jsou nejčastěji způsobeny alergeny, což jsou látky, které většina lidí vnímá jako neškodné, pouze u osob s imunologickými předpoklady (u atopiků) způsobují alergické projevy. Mezi nejčastější alergeny patří pyl rostlin, plísně, roztoči, prach, určité potraviny (mléko, vejce, ryby, sója, lepek, ořechy, atd.), včelí jed a mnoho dalších.

DIAGNOSTIKA

Diagnostika alergií zahrnuje anamnézu, fyzikální vyšetření a různé testy, včetně kožních testů na alergeny a krevních testů na specifické protilátky (IgE).

LÉČBA

Léčba alergií zahrnuje vyhýbání se alergenům, farmakoterapii (antihistaminika, kortikosteroidy), imunoterapii (alergenová specifická imunoterapie) a symptomatickou léčbu při alergických projevech.

PREVENCE

Prevence alergií je obtížná, nicméně lze snižovat expozici alergenům (např. ve vnitřním prostředí), dodržovat zdravý životní styl, zdravou výživu včetně kojení u dětí a omezovat expozici kouři z tabáku.

 

Výskyt alergií se od druhé poloviny 20. století do současnosti zvyšoval. Existuje mnoho faktorů, které se podílejí na tomto nárůstu, ačkoli přesná příčina tohoto trendu není zcela jasná. Celosvětová prevalence alergických onemocnění stoupá v důsledku komplexních interakcí mezi geny a prostředím, které formují imunitní systém a reakci jednotlivce. Významnou roli v predispozici jednotlivců k alergickým reakcím hrají dědičnost a genetické faktory. Pokud mají rodiče alergické onemocnění, je pravděpodobnost rozvoje alergie u jejich dítěte vyšší.

Jedna z teorií naznačuje, že zlepšující se hygienické podmínky a snížená expozice infekcím (zejména ve vyspělých zemích) mohou mít vliv na imunitní systém a přispívat ke zvýšenému výskytu alergií. Podle této „hygienické“ hypotézy se nedostatek expozice patogenům v raném věku může projevit jako zvýšená citlivost imunitního systému na alergeny.

Znečištění ovzduší, industrializace a urbanizace, změny v kvalitě potravy, kouření, rozšířené používání antibiotik, změny v životním stylu (např. méně pohybu, vyšší míra stresu) a další změny v životním prostředí mohou ovlivňovat imunitní systém a přispívat k výskytu alergií.

Změny ve stravovacích návycích, včetně změn v kvalitě potravin, přidávání přídatných látek a konzumace potravin s vyšším alergenním potenciálem a vysoce zpracovaná strava mohou hrát roli ve zvýšeném výskytu potravinových alergií. Osídlení trávicího traktu bakteriemi a viry již od prvních dnů života tvoří tzv. lidský mikrobiom. Existuje stále více důkazů, že interakce mezi lidským mikrobiomem a imunitními buňkami v raném věku hrají klíčovou roli ve vývoji imunitního systému. Proto se proces rané kolonizace „zdravým“ mikrobiomem objevuje jako klíčová determinanta celoživotního zdraví. Jeho narušení má za následek změny jeho metabolické aktivity, a to je spojeno s větší náchylností k imunitně zprostředkovaným poruchám v pozdějším životě, včetně alergických onemocnění.

Je důležité si uvědomit, že výskyt alergií se může lišit v závislosti na regionu, populaci a konkrétních alergenech. Cílem stále probíhajícího vědeckého výzkumu je lépe porozumět příčinám rozvoje alergií a vyvinout nové strategie prevence a léčby. Léčba alergických onemocnění totiž v současnosti představuje celosvětově značnou zátěž pro systémy zdravotní péče.

Státní zdravotní ústav sleduje výskyt alergických onemocnění u dětí v ČR od roku 1996, výsledky ZDE.

 

Astma

Klíčová fakta

• Astma je neinfekční onemocnění dýchacích cest, které postihuje děti i dospělé. U dětí je nejčastějším chronickým onemocněním.
• Zánět a zúžení malých dýchacích cest v plicích způsobují příznaky, které mohou být libovolnou kombinací kašle, pískotů, dušnosti a tlaku na hrudi.
• V roce 2019 dle údajů WHO trpělo astmatem odhadem 262 milionů lidí (1), 455 000 osob na astma zemřelo. K většině úmrtí souvisejících s astmatem dochází v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy, kde je problémem nedostatečná diagnostika i léčba.
• V současné době jsou efektivním pomocníkem v léčbě astmatu inhalační léky, které pomáhají kontrolovat příznaky a umožňují lidem s astmatem vést normální, aktivní život.
• Ovlivnit rozvoj onemocnění a snížit příznaky astmatu pomůže vyhýbání se spouštěčům astmatu (např. pyly, potravinové alergeny, prach)

Co je astma

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest postihující lidi všech věkových kategorií. Jedná se o zánětlivé onemocnění provázené zvýšenou aktivitou hladké svaloviny v dýchacích cestách, což ztěžuje dýchání.

Příznaky mohou zahrnovat kašel, pískání/sípání, dušnost a tlak na hrudi. Tyto příznaky mohou být mírné nebo závažné a mohou časem přicházet a znovu se objevovat.

Přestože astma může být vážným onemocněním, v současnosti jej lze zvládnout správnou léčbou. Proto je důležité, aby lidé s příznaky astmatu navštívili lékaře.

Astma je velmi časté onemocnění. Asi u každého desátého člověka v západním světě se v určité fázi života rozvine astma.

Příznaky astmatu

Mezi běžné příznaky astmatu patří: přetrvávající kašel, zejména v noci; pískoty při výdechu a někdy při nádechu; dušnost nebo potíže s dýcháním, někdy i v klidu; tlak na hrudi, což ztěžuje hluboké dýchání. Astma se může projevovat nejen náhlým záchvatem, ale i chronickým potížemi jako je kašel nebo námahová dušnost.

Příznaky astmatu se mohou lišit člověk od člověka. Pokud dojde k výraznému zhoršení příznaků spojených s dušností, může se jednat se o tzv. astmatický záchvat. Příznaky jsou často horší v noci nebo během fyzické námahy.

Spouštěče astmatu jsou faktory, které odstartují příznaky astmatu nebo astmatický záchvat podrážděním dýchacích cest nebo zhoršením zánětu v dýchacích cestách. Mezi spouštěče patří např. cvičení, cigaretový kouř, změny teploty vzduchu a počasí, alergeny (např. domácí zvířata, prach, roztoči a pyl rostlin), infekce (například nachlazení, chřipka) nebo chemikálie s dráždivým účinkem na dýchací cesty.

Lidé s příznaky astmatu by měli vždy navštívit lékaře.

Příčiny astmatu

Se zvýšeným rizikem rozvoje astmatu je spojeno mnoho faktorů, často je obtížné najít jedinou přímou příčinu, protože astma je obvykle způsobeno kombinací dědičných faktorů a faktorů prostředí.

Astma je pravděpodobnější u lidí, kteří mají alergické potíže, jako je ekzém nebo alergická rýma (sezónní nebo celoroční), a také u osob s tzv. pozitivní rodinnou anamnézou (astmatem trpí jiní členové rodiny, zejména blízcí příbuzní, jako jsou rodiče nebo sourozenci).

Zvýšit riziko astmatu mohou v raném věku události, které ovlivňují vyvíjející se plíce. Patří mezi ně nízká porodní hmotnost, nedonošenost, expozice tabákovému kouři a dalším zdrojům znečištění ovzduší a také virové infekce dýchacích cest.

Většímu riziku astmatu jsou vystaveni děti i dospělí s nadváhou nebo obezitou.

Se zvýšeným výskytem astmatu v posledních desetiletích je spojována urbanizace, pravděpodobně v důsledku mnoha faktorů životního stylu a stavu životního prostředí. Předpokládá se, že riziko astmatu zvyšuje expozice řadě environmentálním alergenům a dráždivým látkám, včetně znečištění vnitřního a venkovního ovzduší a chemikáliím v pracovním prostředí.

Astma může být spojeno s alergií (tzv. alergické astma), ale není to podmínkou. I těžké astma může být zcela nealergické. Nejčastějšími příčinami alergického astmatu jsou alergeny roztočů a domácích mazlíčků, pyly, prach a plísně.

Léčba astmatu

Astma není možné zcela vyléčit, ale díky moderní léčbě lze ve většině případů minimalizovat potíže a zabránit trvalým změnám v průduškách.

Současná léčba umožňuje lidem s astmatem v naprosté většině případů žít normální aktivní život, včetně sportu. Nejběžnější formou léčby je použití inhalátoru, který dodává léky přímo do plic. Existují dva hlavní typy léků:

• Úlevové léky, tzv. bronchodilatátory, které otevírají a rozšiřují dýchací cesty a používají se k rychlému a účinnému potlačení akutních projevů astmatu.
• Preventivní protizánětlivé léky, které snižují zánět v dýchacích cestách, což zlepšuje příznaky astmatu a snižuje riziko závažných astmatických záchvatů a komplikací. Jejich účinek se projevuje až po nějakém čase a jejich užívání by mělo být dlouhodobé. Mezi nejznámější a nejúčinnější patří inhalační kortikosteroidy (IKS).

V současnost existují i kombinované léky, které obsahují jak úlevový prostředek, tak preventivní protizánětlivý lék v jednom inhalátoru.

Lidé s nedostatečně léčeným astmatem mohou trpět únavou během dne, špatnou koncentrací a poruchami spánku. Děti mohou častěji chybět se škole, dospělí pak častěji žádat o uznání pracovní neschopnosti, což může mít finanční dopad na rodinu. Lidé se závažnými příznaky astmatu častěji potřebují neodkladnou zdravotní péči, případně hospitalizaci. V nejtěžších případech může astma vést ke smrti. Nicméně v ČR v současné době umírá na astma ročně jen několik málo jednotlivců.

Jak má o sebe astmatik pečovat

Lidé s astmatem a jejich rodiny potřebují správné informace, aby dobře rozuměli své nemoci.  Kromě vhodné medikace je nezbytné rozpoznání faktorů, které astma spouštějí nebo zhoršují, aby se jim nemocný mohl co nejvíce vyhýbat. Důležité je také, aby lidé s astmatem věděli, jak si při zhoršení potíží upravit léčbu, aby se vyhnuli vážnému záchvatu. V České republice vychází pro pacienty časopis Astma, Alergie, Bronchitida, který vydává vydavatelství TIGIS s mnoha užitečnými radami.

Zdroje:
(1) WHO: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/asthma
(2) Global burden of 369 diseases and injuries in 204 countries and territories, 1990–2019: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2019. Lancet. 2020;396(10258):1204-22
(3) GINA – Global Initiative for Asthma; https://ginasthma.org/

 

Další informace o astmatu:

Národní informační portál NZIP

Data SZÚ o výskytu astmatu u dětí v ČR