Neinfekční nemoci

Rakovina (zhoubný nádor, novotvar) je obecný termín pro velkou skupinu nemocí, které mohou postihnout kteroukoli část těla. Jedním z definujících rysů rakoviny je rychlá tvorba abnormálních buněk, které rostou za svými obvyklými hranicemi a které pak mohou napadnout přilehlé části těla a rozšířit se do dalších orgánů (metastázy). Rozsáhlé metastázy jsou primární příčinou úmrtí na rakovinu. Výskyt nádorových onemocnění celosvětově stále narůstá, což představuje obrovskou fyzickou, emocionální a finanční zátěž pro jednotlivce, rodiny i zdravotní systémy. Pravděpodobnost onemocnění rakovinou stoupá s věkem, s největší pravděpodobností v důsledku kumulace rizik pro konkrétní druhy rakoviny během života a klesající účinnosti přirozených buněčných opravných mechanismů.

Příčiny onemocnění
Rakovina vzniká přeměnou normálních buněk na nádorové buňky ve vícestupňovém procesu, který obecně postupuje od předrakovinné léze k malignímu (zhoubnému) nádoru. Tyto změny jsou výsledkem interakce mezi genetickými faktory člověka a třemi kategoriemi vnějších činitelů:

• fyzikálních karcinogenů, jako je ultrafialové a ionizující záření;
• chemických karcinogenů, jako je azbest, složky tabákového kouře, alkohol, aflatoxin (kontaminant potravin) a další;
• biologických karcinogenů, jako jsou infekce způsobené určitými viry, bakteriemi nebo parazity.

Seznam látek, pro které byly nalezeny důkazy, že mohou způsobovat rakovinu, zveřejňuje WHO prostřednictvím Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC).

Snížení zátěže a včasná diagnóza
Třetina až polovina případů rakoviny v současnosti je tzv. preventabilních, to znamená, že jim lze předcházet tím, že omezíme rizikové faktory a zavedeme stávající preventivní strategie založené na důkazech. Nádorovou zátěž lze také snížit včasným odhalením rakoviny a vhodnou léčbou a péčí o pacienty, u kterých se rakovina rozvine. Mnoho rakovin má vysokou šanci na vyléčení, pokud jsou včas diagnostikovány a vhodně léčeny. Při včasné diagnóze je také vyšší šance, že bude nádor lépe reagovat na léčbu a tím se zvyšuje šance na přežití i menší následné potíže.
Důležité je proto znát příznaky různých forem rakoviny a při jejich objevení včas vyhledat lékařskou pomoc. Podrobněji jsou informace uvedeny na stránkách Národního zdravotnického informačního portálu.

Jak snížit riziko onemocnění rakovinou?

• Neužívat tabák
• Udržovat zdravou tělesnou hmotnost
• Jíst zdravou stravu, včetně dostatku ovoce a zeleniny
• Pravidelně sportovat/cvičit
• Vyhýbat se nebo omezit konzumaci alkoholu
• Nechat se očkovat proti HPV a hepatitidě B, pokud patříte do skupiny, pro kterou je očkování doporučeno
• Vyhýbat se nadměrnému ultrafialovému záření (které je primárně důsledkem opalování se na slunci a v umělém opalovacím zařízení) a/nebo používat vhodné ochranné krémy proti slunci
• Zajistit bezpečné a vhodné používání záření ve zdravotnictví (pro diagnostické a terapeutické účely)
• Minimalizovat pracovní expozice ionizujícímu záření
• Snížit expozici karcinogenním látkám ve venkovním a vnitřním ovzduší

Screening má za cíl identifikovat jedince s nálezy naznačujícími přítomnost konkrétního nádorového onemocnění (včetně prekanceróz) dříve, než se u nich rozvinou symptomy. Pokud jsou během screeningu identifikovány abnormality, měly by následovat další testy ke stanovení definitivní diagnózy. Screeningové programy mají význam jen u některých typů rakoviny a zařazení osob do těchto programů je nejčastěji založeno na věku a rizikových faktorech.

V České republice jsou součástí zdravotní péče 3 druhy programů screeningu nádorových onemocnění.

1. Screening rakoviny děložního čípku. Od svých 15 let má každá žena nárok na bezplatnou preventivní prohlídku u gynekologa, a to jedenkrát za rok. Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci onkogenním (tzn. „rakovinu vyvolávajícím“) typem lidského papilomaviru (HPV). Tento virus se přenáší z 99,9 % pohlavním stykem, k infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Prevence spočívá v pravidelných kontrolách u gynekologa a provedení cytologického vyšetření. Pokud se ve výsledku objeví změněné buňky, je potřeba další vyšetření. Tzv. přednádorové stavy (prekancerózy) a dokonce i nádorové onemocnění v počátečním stadiu lze velice účinně léčit. Od 1. 1. 2021 se u žen, které mají negativní výsledek cytologie, provádí ve věku 35 a 45 let screeningový test na přítomnost HPV (HPV test). V České republice je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ročně diagnostikováno přibližně 800 případů rakoviny děložního čípku a více než 300 žen na toto onemocnění každý rok zemře.
2. Mamografický screening. Je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění pro všechny ženy ve věku od 45 let do konce života každé 2 roky. V ČR je každoročně diagnostikováno více než 7 200 nových případů onemocnění a na následky karcinomu prsu každý rok zemře přibližně 1 600 českých žen (zdroj. ÚZIS ČR).
3. Screening karcinomu tlustého střeva. Kolorektální screening je založen na pravidelných testech okultního krvácení do stolice (TOKS) nebo na primární screeningové kolonoskopii. Lidé starší 50 let se tak mohou rozhodnout pro jednu ze dvou možností, buď si jednou ročně udělat test okultního krvácení do stolice, nebo podstoupit screeningovou kolonoskopii, kterou postačí provést jednou za deset let. Sady na TOKS jsou běžně k dostání u praktických lékařů a provedení testu je zcela nenáročné.

Zdroje:
(1) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/cancer
(2) Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, et al. Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon: International Agency for Research on Cancer; 2020 (https://gco.iarc.fr/today, accessed February 2021).

Užitečné odkazy:
Výživa jako PREVENCE nádorových onemocnění (plakát)

Výživa jako RIZIKO nádorových onemocnění (plakát)