Prevence úrazů, násilí a otrav

Úrazy – hlavní nepřátelé dětí

Každému z nás se určitě v dětství stal nějaký úraz, a ne jeden. Drobné odřeniny, škrábnutí, malé opaření či popálení nebo zadřená tříska… Těchto úrazů je hodně, ale za chvíli se zahojí a začas si na ně ani nevzpomeneme.

Pak jsou úrazy závažnější, je jich sice méně, ale jejich následky mohou být fatální. Patří sem úrazy s dlouhodobými a trvalými následky a úrazy s následky smrtelnými.

Nikomu, kdo alespoň trochu sleduje dění kolem sebe, nemohou uniknout zprávy o různých úrazech. Tyto zprávy se objevují prakticky denně, liší se jen způsobem, jak úraz vznikl, časem, místem nebo závažností následků. Pokud se jedná o dětský úraz s vážnými následky nebo dokonce smrtí, většinu zamrazí a v myšlenkách proběhne obraz, jak asi situace vypadala a jestli se jí nějakým způsobem dalo zabránit.

Většinou to jsou samá „kdyby“. Například při dopravní nehodě: kdyby jel řidič pomaleji, kdyby dítě dávalo větší pozor, kdyby bylo lépe vidět, kdyby nepřecházelo za autem, a tak dále a tak dále. Jenže v tuto chvíli je už pozdě.

S mnoha „kdyby“ by se ale dalo něco udělat. Kdyby se děti naučily včas, jak se chovat v různých situacích, třeba v dopravě, při sportu nebo kdykoli ve volném čase, mohlo by se mnohým úrazům předejít.

Svět, ve kterém se dítě pohybuje, je upraven pro potřeby dospělého člověka. Dospělý člověk ví, co může a nemůže, a co je a není bezpečné. Malé děti tato rizika neznají, neumí se ochránit, neumí předvídat, a výsledkem může být vážný úraz.

Je dobré, například co se týká domácnosti, vytvořit zavčasu bezpečné a přátelské prostředí pro děti dříve, než nás k tomu donutí první úraz. U malých dětí je, i přes veškerá bezpečnostní opatření, důležitý neustálý dohled. Zároveň bychom neměli nikdy starší děti pověřovat dohledem nad mladšími sourozenci, zvláště batolaty, která jsou zvědavá a neustále v pohybu. Starší dítě má samo se sebou dost práce, neudrží dlouho pozornost a jeho schopnost dohlížet na mladšího sourozence je omezená. Za děti má zodpovědnost vždy dospělý.

Vzdělávání a výchova k péči a ochraně zdraví musí začínat od nejútlejšího věku. Neměly by být zákazem, ale spíše návodem, jak se chovat bezpečně. Tady má nezastupitelnou roli rodina a škola.

Z dostupných údajů ze zdravotnické statistiky posledních let (2017-2022) jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí a trvalého postižení u dětí a čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí u dospělé populace. V důsledku úrazu zemře každý rok více dětí než na všechna onemocnění dohromady. Následkem úrazu umírá ročně v ČR více než 120 dětí a mladistvých do 19 let věku a dalších 2 tisíce dětí má po úraze trvalé následky. Ročně si úrazy vyžádají přes 30 tisíc hospitalizací a dalších více jak 500 tisíc dětských úrazů je každý rok ambulantně ošetřeno. Nejvíce smrtelných úrazů dětí se stává v dopravním prostředí, následuje sebepoškození – sebevraždy, poté tonutí a jiné způsoby dušení.

Mylný názor je, že se úrazy stávají nešťastnou náhodou a nedá se jim zabránit. Je nutné si uvědomit, že každému úrazu předchází konkrétní nebezpečná situace – když ji včas rozpoznáme –  a  jsme  na  ni alespoň teoreticky připraveni,  můžeme úrazu zabránit.

Každé zranění bolí. Vážné úrazy přinášejí dítěti dlouhodobé zdravotní problémy. Mohou mít i značný dopad na dětskou psychiku v případě zranění s trvalými následky, která často znemožňují zařazení dítěte zpět do společnosti a plnohodnotného života. Tyto úrazy přinášejí samozřejmě i starosti jejich rodičům a ostatním členům rodiny. Jedná se o následky psychické, ekonomické i sociální. Mimo to mají dětské úrazy dopad i na celou společnost. Finanční prostředky, které jsou každým rokem vynakládány na léčbu dětských úrazů, dosahují 10 – 15 miliard korun.

Velice důležitá je primární prevence. „Chovejme se k dětem zodpovědně, buďme pro ně správným vzorem, vytvořme jim bezpečné prostředí a naučme je bezpečnému chování!“

Z dětí, které si váží zdraví a života, vědí, jak je chránit, vyrostou potom dospělí, kteří se budou automaticky chovat bezpečně a budou pečovat o zdraví a bezpečí svých dětí. Tím se pozvedne úroveň bezpečnosti celé společnosti, a postupně se tak sníží počty úrazů a jejich závažnost, jak to můžeme vidět například ve Velké Británii či Švédsku.

Autor článku: Mgr. Kristina Pokorná, DiS. et DiS.

Zdroje

1. Český statistický úřad, Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech – 2012-2021, 2022, ČSÚ, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-podle-pohlavi-a-veku-20122021
2. Portál zdravotnických ukazatelů, ÚZIS, 2001-2020, Dostupné z: https://pzu.uzis.cz/index.php?pg=data
3. Kolečko nadační fond, Úrazy dětí v Čechách, 2024, Dostupné z: https://kolecko.cz/boj-s-urazy/urazy-deti-v-cechach/
4. Benešová, Veronika, Úrazy u dětí a jejich prevence, 2013, Aktualizováno 2023, Dostupné z: https://sancedetem.cz/urazy-u-deti-jejich-prevence
5. Národní zdravotnický informační portál, Národní registr úrazů, Datové souhrny: Přehled úrazů a jejich příčin, 2022, Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1789-urazy-prehled-priciny
6. ÚZIS, Zdravotnická ročenka ČR 2021, Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008435/zdrroccz2021.pdf
7. ÚZIS, Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2019, Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008357/hospit2019.pdf
8. ÚZIS, Zdravotnictví ČR: Stručný přehled činnosti oboru chirurgie za období 2007-2020 NZIS REPORT č. K/9 (08/2021), Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008388/nzis-rep-2021-k09-a020-chirurgie-2020.pdf