Aktuality

Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové ze Státního zdravotního ústavu se na českém území nikdo nenakazil přenosnou dětskou obrnou neboli poliomyelitidou od 60. let 20. století, kdy začalo očkování dětí. Polioviry se tak podařilo vymýtit. To se však může změnit. Rizikových států totiž opět přibývá.

„Kdysi u nás nemoc postihla stovky lidí ročně. Většina neměla příznaky nebo jen lehčí, ale jiní ochrnuli a desítky umíraly, hlavně malé děti. V letech 1939 až 1956 v tehdejším Československu onemocnělo 12 868 osob, z nichž 1 159 zemřelo,“ připomíná nebezpečí Fabiánová.

A tisíce dalších lidí se doživotně potýkaly s následky této nevyléčitelné choroby. Asociace polio sdružuje 440 seniorů, kteří onemocněli před nebo těsně po zahájení očkování. Ale členkou je i mladší žena, která se nakazila později v cizině. Právě tam teď riziko nákazy roste. Varují před tím Světová zdravotnická organizace i česká ministerstva.

„Na webu ministerstva zahraničních věcí je v sekci o cestování upozornění na země, kde se nemoc vyskytuje. Jde hlavně o Blízký východ a centrální Afriku. Lidem, kteří se tam chystají, doporučujeme zvážit očkování,“ potvrzuje Matyáš Fošum z ministerstva zdravotnictví.

Jen dvěma státům na světě se dosud nepodařilo vymýtit divoký poliovirus: Afghánistánu a Pákistánu. Ty letos evidují desítky nemocných. Přibývá ale zemí, kam někdo nákazu zavlekl, nebo v nich kolují zmutované kmeny poliovirů, které se dostaly do odpadní vody.

„K šíření poliovirů ve světě přispívají války, špatná hygiena, problémy s vakcinací v době covidové pandemie i rozhodnutí Tálibánu přerušit očkovací kampaň v Afghánistánu. To vše zvyšuje rizika pro celý svět. Dokud existuje jediný nakažený, hrozí nebezpečí i ostatním lidem,“ vysvětluje Fabiánová.

Za jediný způsob ochrany před nemocí a doživotními následky považují lékaři očkování. To potvrzuje i 78letá předsedkyně české Asociace polio Marcela Stránská, která se nakazila v roce 1948. „Ve dvou letech mi náhle ochrnuly nohy, břišní i zádové svaly. Téměř rok se mnou maminka strávila v Janských Lázních, kde jsem denně posilovala ochablé svaly. Do lázní se vracím každý rok. Jiná léčba než rehabilitace bohužel dodnes neexistuje,“ popisuje Stránská.

Díky cvičení znovu chodila a později i závodně tančila. Jenže nemoc se většině lidí po čase opět přihlásí ve formě post-polio syndromu. Ten vede k dalšímu postižení nervů ovládajících svaly a ztrátě hybnosti.

„Dnes chodím jen s pomocí francouzských holí. Jiní členové asociace jsou na vozíku,“ říká žena.

Kdo se chystá do rizikové země, měl by se podle ní naočkovat, pokud nechce později trpět. „Hodně lidí se letos očkuje proti černému kašli. Využít tak lze i kombinovanou vakcínu proti čtyřem nemocem: černému kašli, záškrtu, tetanu a dětské obrně,“ míní Stránská. V Česku letos řádí nejsilnější epidemie černého kašle za posledních téměř 70 let, nakazilo se přes 32 tisíc lidí a 11 z nich zemřelo. Samostatná vakcína proti této infekci však dostupná není. Dospělí, kteří si přeočkování platí, mají na výběr z kombinovaných vakcín. Dvě chrání „jen“ proti třem nemocem, dvě proti čtyřem včetně dětské obrny.

„Očkování proti černému kašli si letos zaplatilo už přes 198 tisíc lidí. Ale více než polovina zvolila trojkombinaci bez ochrany proti poliovirům,“ říká Matyáš Fošum.

Podle vakcinologa Romana Chlíbka z Univerzity obrany je trojkombinace dobrá volba, pokud nejde o cestovatele. „Vakcína je bude chránit zhruba pět až deset let. Pokud se později rozhodnou cestovat do rizikové země, mohou se pak naočkovat jen proti obrně,“ míní Chlíbek.

Mnozí lékaři včetně Kateřiny Fabiánové však doporučují čtyřkombinaci. „Kromě ochrany proti poliu mají tyto vakcíny i další výhodu. Jsou účinnější proti černému kašli,“ vysvětluje Fabiánová.

Vyplatí se i finančně. Vakcína proti obrně stojí 750 korun a trojkombinace proti černému kašli 1 160. Očkování proti všem čtyřem nemocem nabízí Avenier za 1 290 korun.

Zatímco děti jsou proti přenosné dětské obrně očkované zdarma, dospělým lidem od 18 let nyní odborníci doporučují zaplatit si přeočkování minimálně čtyři týdny před výjezdem do zemí, kde hrozí největší riziko nákazy: Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie, Kamerunu a Demokratické republiky Kongo.

Infekce se ale v posledních letech vyskytla i v dalších státech, jako je Kongo, Mosambik, Madagaskar, Malawi, Alžírsko, Benin, Burundi, Keňa, Mali, Jemen, Čad, Guinea, Pobřeží slonoviny či USA.

Autor: Ivana Lesková reportérka MF DNES