Aktuality

21. září patří Mezinárodnímu dni Alzheimerovy choroby

20. září 2024 | Autor: CPVZ

Dvacátého prvního září si již tradičně připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Alzheimerova choroba se jako nejčastější forma demence stává velmi palčivým celosvětovým problémem v oblasti veřejného zdraví. A není se čemu divit, vždyť ve vyspělých zemích se v současnosti jedná o 4. nejčastější příčinu úmrtí. V České republice aktuálně počet pacientů s diagnózou demence přesáhl 100 tisíc případů, z nichž více než 60 tisíc připadá právě na Alzheimerovu chorobu. Skutečný počet nemocných však bude ještě mnohem vyšší, vzhledem k množství lidí, u kterých onemocnění ještě nebylo rozpoznáno.

Lidí s demencí stále přibývá

Lze předpokládat, že počty osob postižených Alzheimerovou chorobou se budou významně zvyšovat. Kvalifikované odhady uvádějí, že v roce 2030 bude v ČR až 90 tisíc pacientů s diagnózou Alzheimerovy choroby. To představuje významnou ekonomickou zátěž pro pacienty samotné, pro pečující osoby, ale také pro zdravotnický nebo sociální systém.

Proč je Alzheimerova choroba strašákem?

Nemoc není pouhou zapomnětlivostí, ale závažným nevyléčitelným stavem, který má svůj původ v úbytku mozkové hmoty. Zpočátku těžko rozpoznatelné příznaky demence se s postupujícím onemocněním prohlubují. Poruchy krátkodobé paměti s typickou zapomětlivostí se prolínají s narušením orientace v čase a prostoru, kdy dotyčný bloudí na známých místech, ztrácí jazykové a vyjadřovací schopnosti a působí celkově zmateně. V konečném důsledku přichází o soběstačnost a je zcela odkázán na péči druhých.

Každý z nás může pro sebe udělat pár jednoduchých kroků v prevenci

Nemoc se typicky začíná projevovat až v seniorském věku (po 65. roce života), ale s prevencí je důležité začít již od útlého věku a dlouhodobě v ní pokračovat. Každý z nás tak může učinit pár jednoduchých kroků v prevenci (nejen) Alzheimerovy choroby, protože při prvních projevech nemoci  už na ni bývá pozdě.

V první řadě je třeba rozhýbat naše tělo. Baví vás jízda  na kole, vyvenčení psa, plavání, tanec nebo procházka svižnou chůzí? Výborně! Přibývá totiž vědeckých důkazů, že preventivně působí již pouhých 30 minut pohybové aktivity střední intenzity, a to 3 – 4 krát týdně.

Pestré a kvalitní jídlo, u kterého se sejdete s rodinou, přáteli nebo si ho vychutnáte sami, je neodmyslitelným základem zdravého životního stylu. Co nesmí na talíři chybět,  jsou 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce každý den jako zdroje vitamínů a také vlákniny, která rovněž pomáhá udržovat optimální hodnoty cholesterolu a cukru v krvi. Dobrým zdrojem vlákniny jsou také celozrnné výrobky a luštěniny. Pro obsah omega 3 nenasycených mastných kyselin, prospívajících mozku, bychom si měli dopřát alespoň 2 krát týdně rybu, ať už makrelu, lososa, tuňáka, sardinky nebo tresku.

Pro mozek v dobré kondici je také zásadní 7 – 8 hodin kvalitního spánku. Na spánku vám však rozhodně nepřidá konzumace energetických nápojů, alkoholu nebo kouření.

Nadměrný příjem cukru se podílí i na rozvoji demence

Přibývá vědeckých důkazů, že na rozvoji demence se významně podílí nadměrný příjem cukru ve stravě. Dle doporučení WHO by denní příjem přidaného cukru neměl překročit 25 gramů, to je asi 6 kostek, přitom reálná spotřeba cukru v ČR tato doporučení mnohonásobně převyšuje. Problematická je konzumace slazených nápojů, obzvláště pak energetických drinků, které kromě velkého množství cukru (až 15 kostek na 0,5 l nápoje) obsahují i kofein a další povzbuzující látky způsobující u konzumentů narušení kognitivních funkcí, nervozitu, úzkosti, poruchy spánku a pozornosti. Alarmující je zejména jejich stoupající spotřeba u dětí a mladistvých, jejichž organizmus je na působení rizikových faktorů náchylnější.

Pamatujme, že nejlepším odborníkem na naše zdraví jsme v první řadě my sami. Je pouze na nás, abychom tyto jednoduché preventivní kroky začlenili do našeho každodenního života. Partnerem v péči o zdraví je nám praktický lékař, a i proto bychom se každé 2 roky měli vypravit na pravidelnou preventivní prohlídku, jejíž součástí je i krátký test ke zjištění kognitivní kondice.

 

   

 

 

 

Zdroje: