Aktuality

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., vedoucí Oddělení hygieny ovzduší Centra zdraví a životního prostředí SZÚ pro Studio 6 vysvětluje, proč je v zimě důležité větrat – krátce a intenzivně. Radí také, jak se pokud možno vyhnout plísním a jakou optimální teplotu v místnostech udržovat.

Odkaz na originální zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/224411010100110/ (začíná 38:47, 6:38 reálného času).

 

Přepis rozhovoru:

Nikola Reindlová, redaktorka

Orosený povrch. Problém, se kterým se setkáváme třeba v koupelně, na zrcadle nebo obzvlášť teď v době velkých mrazů na oknech. Nejčastěji se to děje právě tam, kde se vlhký vzduch ve vyhřáté místnosti potkává právě s vychlazeným povrchem okenního skla, voda na něm zkondenzuje a kapky vody stékají po okně dolů. Je to známka toho, že je potřeba místnost vyvětrat, jinak se kolem oken a i v jiných částech místnosti může tvořit potenciálně riziková plíseň. Větrání je zároveň účinnou zbraní proti šíření respiračních nemocí. Těch v Česku minulý týden přibylo. A víc teď o správném větrání a vytápění místností s Bohumilem Kotlíkem, vedoucím Národní referenční laboratoře pro vnitřní a venkovní ovzduší Státního zdravotního ústavu. Zdravím vás, přeji pěkné ráno.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

I vám pěkné ráno.

Nikola Reindlová, redaktorka

Pojďme začít úplně od toho základu. Venku je skutečně velká zima, jak v těchto dnech správně větrat?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Rychle a účinně, to znamená ne žádné ventilačky, ale skutečně krátký, pětiminutový provětrání místnosti a zase zavřít okna.

Nikola Reindlová, redaktorka

Liší se třeba i způsob toho větrání podle toho, z jakého materiálu je dům postavený, jestli je zateplený, není zateplený a podobně.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Tady jde o přístup čerstvého vzduchu, to znamená, potřebujete dostat dovnitř čerstvý vzduch a to uděláte jenom tím, že otevřete okna. Nezáleží na tom, z jakého je materiál, dům, tam je to spíš otázka potom teplotní stability toho domu.

Nikola Reindlová, redaktorka

A co jednotlivé místnosti? Přece jenom v obýváku to bude asi trošku jiné než v kuchyni, kde vařím nebo v koupelně, kde se někdo vysprchuje nebo suší prádlo.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Dá se říct, že to je základní ložnice, tam by se mělo větrat minimálně dvakrát denně, nejlépe ráno a večer, pokud se týká koupelny a podobných věcí, tak tam samozřejmě vyvětrat po užití a pokud se týká těch ostatních místností, tak tam bych to větrání spíše orientoval na to, co se v nich děje. Pokud vařím, mám puštěnou digestoř, to je první část, která je nutná, samozřejmě ne filtrovou digestoř, ale s odtahem a samozřejmě důležitým problémem bývá i luxování. Při luxování  okamžitě vyvětrat, tam se jedná spíše o částice.

Nikola Reindlová, redaktorka

Jak poznáme, že vlhkost doma je příliš vysoká nebo naopak příliš nízká?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Doporučuje se to rozmezí někde mezi 30–60. Dá se říct 65 %, při nízké vlhkosti, což bývá problém v zimě, tam se objevují u citlivějších osob problémy s drážděním dýchacích cest, to znamená škrábání a vyšších kašel. Pokud se týká té vyšší vlhkosti, tak to je klasickým případem, je to rosení oken, mohou se objevit i nálety plísní na zdech, což samozřejmě není dobře, to znamená, dávat si na ty  věci pozor a ani s jednou věcí to nepřehánět.

Nikola Reindlová, redaktorka

Ono samozřejmě, když se podíváme, tak na trhu jsou různé zvlhčovače nebo vysoušeče vzduchu. Tak doporučil byste takové přístroje si domů pořídit?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Já bych to doporučil pouze v případě, že v té obytné místnosti nebo v tom bytě bydlí nemocná nebo citlivá osoba, astmatik a další věci, protože jinak si musíme uvědomit, kolik vody by musel ten odpařovač vody odpařit, což jsou řádově litry a až desítky litrů za den. To znamená v podstatě, aby dosáhl té správné vlhkosti, já si osobně myslím, že, protože čerstvý vzduch je jenom venku a má v podstatě tu správnou vlhkost, lepší je vyvětrat. Samozřejmě tam znovu  u citlivých osob a citlivých jedinců, případě nemocných nebo chronicky nemocných, tam je to spíše otázka diskuze s lékařem a nastavením.

Nikola Reindlová, redaktorka

Anebo když máme třeba právě doma problém s plísní, tak může pomoci právě ten vysoušeč, že ho dáme do té jedné místnosti, kde se ten problém vyskytuje?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Odstraňuje ten následek, nikoliv příčinu samozřejmě, že to pomůže a vy odstraníte to vlhkost, ta příčina té vlhkosti je, může být v podstatě ve špatné izolaci, může být v dalších věcech, to znamená, je to řešení velice krátkodobé a v žádném případě není trvalé, to znamená, tam potom musí přistoupit otázka sanace toho zdiva a v podstatě jeho odvlhčení nebo vysušení.

Nikola Reindlová, redaktorka

To znamená, že základem je jednoduše větrání a tohle může být užitečný doplněk, řekněme.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Souhlasím s tím a v podstatě musíme si uvědomit, že větrání neznamená, že otevřu ventilačku. Ventilačka je v podstatě větrání k ničemu, kdy v podstatě akorát ztrácíme teplo, je zapotřebí skutečně intenzivní krátkodobé větrání otevřenými okny, průvanové větrání maximálně pět minut a zavřít, aby to mělo smysl. Ventilačkou nevyvětráte a kromě toho musíme si uvědomit, že tam se nejedná o plísně a vlhkost, ale jedná se i o to, že každý člověk produkuje oxid uhličitý, který je zapotřebí z těch vnitřních prostor také odvětrat.

Nikola Reindlová, redaktorka

A co místnosti, kde vlastně ani nejdou otevřít okna? Jsou tam klimatizace? Mluvím o kancelářích, kde spousta lidí tráví celé dny. Tak jaký je tam ideální stav? Protože ta klimatizace asi úplně nestačí.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Klimatizace tam takhle, já to řeknu jinak, u systému řízené výměny vzduchu, což je klimatizace, vzduchotechnika, rekuperace, je zapotřebí si pořádně hlídat údržbu toho systému. To je první základní věc a druhá věc je, že bohužel vy jste mluvila o kanceláři. Oblíbené jsou ty „open spacy“  tam je jeden trošku problém, že když tam budete mít 10 lidí, tak dvěma bude zima, dvěma bude vedro a zbývajících v podstatě šest si to rozházejí tak nějak mezi sebou. To znamená, neexistuje systém, který by nastavil pro všechny optimální teplotu. Optimální teplota se udává někde okolo těch 22 stupňů, ±2 stupně, ale samozřejmě, že i při těchto teplotách bude někomu zima a někomu teplo. To znamená je to otázka v podstatě optimalizace toho systému a samozřejmě chování lidí.

Nikola Reindlová, redaktorka

To jste zmínil tu ideální teplotu v kanceláři nebo třeba v obývacím pokoji. Jak je to ale s ložnicemi? Tam by měla být teplota nižší?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Už kdysi dávno se používal systém, že ložnice se postavila tam, kde se v novém baráku vyspal pes. Takže tam se bralo jako nejklidnější a nejlepší prostředí. Samozřejmě ta teplota, já nevím, při vyšší teplotě se vám bude špatně spát při nízké teplotě, protože  lépe se člověk zahřeje peřinou nebo něčím jiným a hůře se ochlazuje, to znamená, ta teplota by tam mohla být někde mezi těmi 18, 20. Samozřejmě, že každý si musí najít tu svoji optimální teplotu, která mu bude vyhovovat. Problémem bývá, že speciálně ženy mají jiný vjem teploty než muži, to znamená, mají větší pocit zimy. Musí se najít optimální teplota, ale v žádném případě bych nepřekračoval těch 22 stupňů, spíš by šel níž.

Nikola Reindlová, redaktorka

Anebo se podíváme, kde se vyspí náš pes. Děkujeme za rozhovor. Bohumil Kotlík, vedoucí Národní referenční laboratoře pro vnitřní a venkovní ovzduší Státního zdravotního ústavu, byl naším hostem, moc za to přeji pěkné ráno.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Krásného dne přeji.