Aktuality

Je antibiotická rezistence hrozbou pro veřejné zdraví? Jak vážný je tento problém v České republice? A jaké kroky je nutné provést k jejímu snížení? O tom hovořila na ČT 24  prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ.

 

Odkaz na originální zdroj: 2. listopad – Studio ČT24 | Česká televize (ceskatelevize.cz). Začíná 10:38 záznamu, 16:44 reálného času.

 

Přepis rozhovoru: 

Moderátorka

Podle světové zdravotnické organizace patří mezi desítku největších hrozeb pro veřejné zdraví antibiotická rezistence. Bakterie odolné vůči antibiotikům každý rok v Evropě způsobí víc než 30 000 úmrtí. Odolnost bakterií vzniká nesprávným a nadměrným užíváním antibiotik. Jaká je aktuální situace v České republice? I na to se budu ptát Heleny Žemličkové,  vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika ze Státního zdravotního ústavu, hezký den, paní profesorko.

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Dobrý den.

Moderátorka

Jak si tedy v současné době stojí Česká republika? Pokud jde o problém antibiotické rezistence.

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Tak ta situace je různá u různých patogenů, řekla bych, že co se týče komunitních infekcí, to znamená mimo nemocnici, je ta situace relativně příznivá, zatímco v nemocnicích vidíme, že tam zvlášť u některých bakterií nám rezistence k antibiotikům bohužel stoupá.

Moderátorka

Jaké jsou ty nejčastější faktory, se kterými se v České republice setkáváte, které právě přispívají ke vzniku antibiotické rezistence?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Ono to není jenom v České republice, ale obecně už jste to i sama zmínila, ke vzniku antibiotické rezistence nejvíce přispívá podávání antibiotik, nadměrné používání antibiotik, ten selekční tlak, kterým ovlivňujeme a působíme na bakterie dál na úrovni nemocnic, potom k šíření antibiotické rezistence nebo k šíření bakterií, které jsou rezistentní k antibiotikům, přispívá to, jakým způsobem tedy se snažíme preventovat šíření těch bakterií, úroveň prevence, tedy šíření infekčních onemocnění, to, jak dodržujeme hygienické postupy a standardy v nemocnicích a podobně.

Moderátorka

Kdo je v tuhle chvíli antibiotickou rezistencí nejvíce ohrožen nebo by mohl být ohrožen? Pokud se s tím nebude do budoucna něco dělat.

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Tak antibiotickou rezistencí jsme v podstatě ohroženi všichni, protože všichni jsme potenciální pacienti, každý z nás se někdy dostane do nemocnice a existuje samozřejmě riziko, že se tam může nakazit bakterií, která je rezistentní k antibiotikům.

Moderátorka

Pokud se podíváme přímo do ambulancí. V jakých typicky situacích dochází nejčastěji ke zbytečnému předepisování antibiotik?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Typicky bohužel jsou to sezónní respirační onemocnění, podzim, zima, kdy se nejvíce setkáváme s virovými onemocněními a tyto infekce dýchacích cest, které jsou obvykle právě virového původu, tak pro ty se velice často předepisují antibiotika, ale právě bohužel naprosto zbytečně.

Moderátorka

Lékaři často zmiňují i ten tlak ze strany lidí, kteří vyžadují vyloženě předepsání antibiotik. Co jsou tedy ty nejčastější mýty, které veřejnost má? O antibioticích?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Je tomu tak. Jsou pacienti, kteří antibiotika vyžadují, protože mají pocit, že jsou to léky, které jim výrazně mohou pomoci při té úzdravě a nerozlišují to, že antibiotika na virová onemocnění zkrátka nefungují, takže my bychom chtěli, aby se i pacienti naučili vnímat antibiotika jako speciální léky, ne jako běžně dostupná léčiva, která fungují v celé řadě situací a je možno je kdykoliv tedy na cokoliv nasadit s tím, že mi pomůžou, protože tomu tak není.

Moderátorka

Abychom si dokázali představit vůbec tu dynamiku vzniku procesu antibiotické rezistence. Jak rychle získávají bakterie rezistenci? Jak rychle se naučí být odolné?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

To je zajímavá otázka. Ono to je různé, u různých kombinací bakterie a antibiotika, protože třeba, když uvedu specifický příklad, penicilin a pyogenní streptokok, to je původce angíny, tak i za prakticky 80 let používání penicilinu nemáme streptokoky, které by byly k penicilinu rezistentní, oni, ta rezistence se u nich zkrátka nevyvinula, ale to je naprosto unikátní, protože víme, že se dostáváme naopak do situace, kdy se dostávají na trh antibiotika, nová antibiotika a už ve chvíli, kdy je zavádíme do léčebné praxe, tak existují bakterie, která jsou k těm antibiotikům rezistentní.

Moderátorka

Zmínila jste penicilin. V posledních měsících se Česká republika potýkala s velkými výpadky léků v lékárnách. Byl to právě penicilin, ale i jiná antibiotika, takže potom docházelo i k situacím, kdy lékaři těm lidem, kteří skutečně antibiotika potřebovali, museli předepisovat třeba ne úplně ty nejvhodnější přípravky, protože zkrátka ten, který nebyl tedy konkrétní, nebyl na trhu, přispělo to nějak k problému antibiotické rezistence?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Tohle to teď nemůžeme říct, protože antibiotické rezistence se vyvíjí dlouhodobě, spíše bude dobré to sledovat v nějakých dlouhodobých trendech za 2-3 roky, třeba, jestli se to nějakým způsobem projeví a odrazí, to nelze vyloučit, ale je pravda, že těch faktorů, které přispívají k těm změnám vývoje antibiotické rezistence, je celá řada. A nebude úplně jednoduché to případně přisoudit jenom těm výpadkům těch antibiotik, ale samozřejmě to, že lékaři musí používat ty alternativní léky k rozvoji rezistence přispívá.

Moderátorka

Státní zdravotní ústav, se snaží o prevenci antibiotické rezistence. Jak se zatím osvědčila tady ta kampaň a ty osvětové aktivity.

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Já bych řekla, že velmi, protože opravdu ukázalo se i z těch výzkumů těch dopadů kampaně, kdy jsme se snažili působit na laickou veřejnost, vysvětlovat určité mýty o tom, že opravdu antibiotika nepůsobí u virových infekcí, co jsou to vlastně virové infekce, co jsou to antibiotika, kdy se podávají, tak se nám podařilo významně zlepšit gramotnost obyvatel České republiky s tím, že i vidíme, že vnímají to, že existuje problém antibiotické rezistence a že oni sami tím, jak používají antibiotika, jak k nim přistupují, tak mohou přispět k tomu, že nám antibiotika zůstanou zachována.

Moderátorka

A projevilo se to tedy i v klinické praxi, v těch ambulancích?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Ano, to je velmi těžké říct, jsou ambulance, kde se to projevilo, my jsme měli ještě další část toho projektu, kde jsme pracovali s těmi jednotlivými konkrétními lékaři a vysvětlovali, jak mají antibiotika používat, tam ty dopady byly naprosto evidentní. To funguje, ale z globální praxe zatím vidíme, že bohužel snížila se celková, celkové podávání antibiotik, což je správné, ale nijak dramaticky se nezvýšilo podávání těch antibiotik, která by měla být preferovaná, to znamená těch úzkospektrých.

Moderátorka

Antibiotická rezistence, patří vůbec mezi ty největší hrozby pro veřejné zdraví v globálním měřítku. Jaké další kroky je tedy nutné teď udělat?

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Já myslím, že minimálně musíme pokračovat v tom, co jsme začali, ta permanentní osvěta laické, ale i zdravotnické veřejnosti, upozorňování na ten problém pojmenování je strašně důležité a musíme se snažit přesvědčit i lékaře, aby začali vnímat ten problém antibiotické rezistence vážně a seriózně. A začali se sami zamýšlet nad tím, jak antibiotika používají.

Moderátorka

Říká Helena Žemličková ze Státního zdravotního ústavu, moc děkujeme za rozhovor, pěkný den.

prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.

Děkuju, vám také.