Aktuality

Antibiotika na viry nezabírají. Přesto je jejich spotřeba u virových infekcí vysoká. „Mechanismus účinku, kterými antibiotika zabíjejí bakterie, u virů nefunguje. Virózy opravdu nelze antibiotiky léčit,“ říká docentka Helena Žemličková ze Státního zdravotního ústavu a 3. lékařské fakulty Karlovy univerzity.

Snímek obrazovky – titlní strana článku na lidovky.cz

Lidovky.cz: Jak si Česko vede co do spotřeby antibiotik?
Česká republika je na tom například ve srovnání s Amerikou lépe. Ve srovnání s Evropou jsme někde uprostřed. Mohli bychom na tom být ještě lépe a spotřebu snížit na úroveň severských států, jako je Nizozemsko, Norsko či Dánsko. Na druhou stranu v Řecku, Španělsku nebo v Itálii je spotřeba velmi vysoká. Každopádně v porovnání s rokem 1989 u nás spotřeba výrazně stoupla, zároveň se změnila i její struktura. Používáme častěji antibiotika, která se dříve nepoužívala vůbec nebo jen omezeně.

Lidovky.cz: Čím si vysvětlujete vyšší spotřebu po roce 1989?
Otevřel se trh, takže antibiotika začala být mnohem dostupnější. Farmaceutické firmy vycítily příležitost a během několika málo let se tu registrovaly léky, které do té doby v České republice nebyly dostupné. Zároveň se dostala na trh generická léčiva, zkrátka zvýšila se dostupnost, tedy i odbyt.

Lidovky.cz: To s sebou přináší ale riziko toho, že se začaly více používat léky se širokospektrým účinkem místo toho, aby se nasazovala ta, jež účinkují jen na daný typ bakterií, že.
Ano, určitě to s sebou přineslo tuto tendenci. Pro běžnou praxi v ordinacích praktiků a ambulantních specialistů by měla být první volbou základní antibiotika, mezi něž patří penicilin, případně amoxicilin. Nicméně penicilin má nyní výpadek, tedy lékařům nezbývá ani nic jiného než předepisovat léky z „dalších“ skupin, která mají širší spektrum účinku. Pak ale stoupá riziko rezistence.

Lidovky.cz: Všeobecně se ví, že antibiotika na viry nepůsobí, proto by se neměla na virózy předepisovat. Proč nejsou účinná?
Viry jsou úplně něco jiného než bakterie. Jsou to vlastně jen kusy nukleové kyseliny, které se množí jedině tak, že se dostanou dovnitř buňky a tam využívají její mechanismy. Na viry se používají antivirotika, která zasahují buď přímo do syntézy oněch nukleových kyselin, nebo virům vůbec neumožní se dovnitř buněk dostat. Kdežto bakterie se množí samy o sobě a antibiotika působí konkrétně na jejich struktury. Například poškozují jejich stěnu či blokují tvorbu proteinů, které si bakterie dokážou tvořit. Je to zkrátka úplně jiný mechanismus účinku.

Lidovky.cz: Někdy je ale v ordinaci těžké rozlišit, zda se jedná o virovou, či bakteriální infekci. Co testy CRP (měřící tzv. C-reaktivní protein, jenž roste při bakteriální infekci – pozn. red.)? Dokážou hodně napovědět?
Ano, CRP je test z kapky krve, který může pomoci rozhodnout, jestli infekce je bakteriální, nebo virová. Pokud je hodnota CRP nízká, ukazuje to na virový infekt, pokud je vyšší, pak na bakteriální. Ale nemusí to platit vždy, známe případy z covidové éry, kdy lidé s covidem, ač je to virus, měli vysoké hodnoty CRP, jako by měli bakteriální zánět.

Proto se zprvu na covid-19 předepisovala zbytečně antibiotika, než se zjistilo, že tento koronavirus je schopný imunitní systém „obalamutit“ a tvářit se jako bakteriální infekce. CRP je nespecifickým ukazatelem zánětu. Může být zvýšený i u jiných onemocnění, která nejsou vyvolána bakteriemi, naopak u některých bakteriálních onemocnění jsou jeho hodnoty nízké.

Lidovky.cz: Takže CRP testy nejsou všemocné?
Je to pomoc, ale určitě ne samospása, tedy neměl by o nasazení antibiotika rozhodovat pouze tento test. Zejména pediatři využívají v ordinacích Streptest, kdy za několik minut lékař zjistí v případě angíny, zda je původcem streptokok a pacient potřebuje antibiotika, nebo jestli je to virová faryngitida, kdy tyto léky nepotřebuje. Kromě toho lékař posuzuje i komplexní zdravotní stav pacienta, jeho věk, příznaky, celkový stav a podle toho se dále rozhoduje. Každopádně v době zvýšeného výskytu respiračních nemocí, jako tomu bylo i letos na podzim a v zimě, drtivě převažují virózy.

Lidovky.cz: Když ale užívám antibiotika na virózu, můj stav se nezlepší.
Přesně tak. Navíc někdy nešťastně mohu připisovat zlepšení stavu právě účinkům antibiotik, ačkoliv si s infekcí zatím poradil můj imunitní systém.

Lidovky.cz: Ale přitom se antibiotika v některých případech předepisují i na komplikace virových infektů, například chřipky.
Ano, může se stát, že při virových onemocněních, typicky třeba u chřipky, se objeví vážné komplikace. Například u španělské chřipky umírali lidé právě na tyto komplikace. Organismus se nemocí vyčerpá, je oslabený a je pak mnohem snazší dostat třeba bakteriální zánět plic. Toho jsme se báli i v případě covidu, ale to se nepotvrdilo. Komplikace, které covid způsobil a mnohdy byly velmi vážné, způsoboval virus sám.