Aktuality

Statistiky SZÚ potvrzují, že letos dochází k nárůstu počtů případů žloutenky typu E, a to nejen ve zmíněném Moravskoslezském kraji, ale i v celé ČR. Tento typ žloutenky se šíří vodou a potravinami. Lékaři předpokládají, že by mohlo jít o kontaminaci nedostatečně tepelně upraveným masem, zejména vepřovým. Lidem se tedy důrazně doporučuje náležitě tepelně opracovat maso a případně další suroviny, a zabránit kontaktu kuchyňských pomůcek používaných při zpracování syrových produktů s již hotovými pokrmy.

Více v dnešním článku MF Dnes:

Nárůst počtu pacientů se žloutenkou typu E, která byla dříve spíš vzácností, zaznamenávají lékaři v Moravskoslezském kraji. Zatímco loni podle krajských hygieniků onemocnělo touto infekcí 21 pacientů, letos lékařskou pomoc vyhledalo již 41 nakažených, z nich šest se nakazilo v červnu. Žloutenka typu E (VHE) se nevyhýbá ani dalším krajům.

„V roce 2022 bylo nahlášeno 319 případů VHE, letos do konce května máme 221 nových případů. Na červnovou statistiku čekáme,“ řekla mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová. Stejně jako hepatitida typu A se i typ E šíří vodou a potravinami, na rozdíl od žloutenek typu B a C, kdy C se přenáší krví a typ B krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. VHE bylo dříve spojováno s cestováním do zemí s horším hygienickým standardem, třeba i kvalitou pitné vody. Postupně ale lékaři začali diagnostikovat infekci u lidí trávících dovolené doma.

„Do roku 2000 se v Česku vyskytlo jen pár případů VHE za rok,“ uvedl primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Opava Petr Kümpel. Známé tehdy byly epidemie v Asii, kde v letech 1986 až 1988 v Číně onemocnělo 120 tisíc lidí. V Česku se v tuto chvíli podle hygieniků o rizikové šíření nemoci nejedná. Rostoucí počty nemocných ale lékaře znepokojují. Například v opavské nemocnici byli v roce 2021 hospitalizováni jen dva pacienti s VHE, loni jich bylo pět a letos dvanáct. „Co je ale podstatně závažnější, je skutečnost, že dříve byl průběh nemoci mírný. V posledním roce ale máme v péči již třetího pacienta s velmi těžkým průběhem,“ upozornil Kümpel. „Třeba pacientovi, jehož jsme přijali nedávno, může hrozit selhání jater. Zahájili jsme léčbu antivirotiky a snažíme se zjistit, jak se nakazil.“

Lékaři předpokládají, že by mohlo jít o kontaminaci nedostatečně tepelně upraveným masem, zejména vepřovým. „Nejde ale o nákazu jednou várkou masa, protože všichni pacienti, které jsme tu v posledních dvou letech měli, nás kontaktovali průběžně,“ řekl Kümpel. „Nešlo o rodinné příslušníky, kteří by se nakazili na zabijačce, nebo si koupili maso u stejného zdroje. V jednom případě jsme zjistili, že krev manželky vykazovala přítomnost protilátek tohoto typu žloutenky v těle, což znamená, že nemoc, zřejmě v mírnějším průběhu, prodělala. Z rozboru ale nelze přesně určit kdy. Z toho usuzujeme, že minimálně na Opavsku máme více pacientů s VHE, kteří nemocí prošli a ani o tom nevědí,“ podotkl Kümpel.

Aby zjistili příčinu těžkého průběhu, poslali lékaři vzorky dvou pacientů s nejtěžším průběhem nemoci do Národní referenční laboratoře k přesnějšímu dourčení. Původcem VHE je virus, který má 6 až 9 genotypů. „U nás je nejčastěji zastoupen genotyp 3, tedy zvířecí, a proto předpokládáme nákazu z masa. Genotypizace (testy, o jaký typ genu se jedná – pozn. aut.), ale není běžně dostupná. My jsme o ni požádali u posledních dvou těžkých případů, abychom se ujistili, že do Česka nedoputoval jiný, závažnější kmen nákazy, což v tuto chvíli nevíme. Na výsledky zatím čekáme,“ sdělil primář.

Nebezpečí VHE nespočívá podle lékařů jen v riziku, že lidem mohou selhat játra. „Bohužel odborné zdroje uvádí, že hepatitida typu E je velmi riziková pro těhotné ženy, a to zejména ve třetím trimestru, “ upozornil Kümpel. „Takovouto pacientku jsme naštěstí neměli, ale nepříjemný vzestup této nemoci u nás může být rizikem.“ O to závažnějším, že v tuto chvíli lékaři nemají v dispozici žádný vysoce specifický účinný lék. Očkovací látka je zatím ve fázi testování a veterinární dozor na jatkách šetření na přítomnost viru neprovádí. „Při veterinární prohlídce na jatkách jsou zjišťovány pouze obvyklé patologicko–anatomické nálezy na játrech. Vyšetřování na žloutenku typu E neprovádíme, při běžných nálezech není důvod k vyšetřování,“ uvedl ředitel odboru veterinární hygieny při Krajské veterinární správě Kamil Zmuda. Důležité proto je, jak se shodují infektologové i hygienici, náležitě tepelně opracovat maso, případně další suroviny, a zabránit kontaktu kuchyňských pomůcek používaných při zpracování syrových produktů s již hotovými pokrmy. 41lidí z kraje se nakazilo letos žloutenkou typu E.