Aktuality

Česká republika se zúčastnila evropské studie, která mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí, označovaných také jako nemocniční infekce. Zabývala se také používáním antibiotik v našich nemocnicích. Studie se v roce 2023 v ČR zúčastnilo 39 nemocnic a v nich 12 296 pacientů. Bylo zjištěno celkem 907 případů infekcí spojených se zdravotní péčí u 828 pacientů. Tento zhruba sedmiprocentní podíl pacientů se zjištěnou nemocniční infekcí se významně nelišil od celoevropských dat. Podíl hospitalizovaných pacientů, kteří byli v ČR léčeni antibiotiky, byl nižší než evropský průměr. Problémem u nás dle studie dlouhodobě zůstává nedostatek odborně vzdělaného personálu, který se v nemocnicích problematikou prevence a kontroly infekcí zabývá. Optimální není ani počet jednolůžkových pokojů, které dodržování správných postupů v prevenci a kontrole infekcí v nemocnicích usnadňují.

„Stejně tak, jako v roce 2017 se i v roce 2023 Česká republika připojila k dalším státům EU/EHP a zúčastnila se bodové prevalenční studie, kterou koordinovalo Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC). Studie mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí, označovaných také jako nemocniční či nozokomiální infekce. Kromě vyhledávání případů těchto infekcí byla studie zaměřena i na používání antibiotik v našich nemocnicích. Studii organizoval Státní zdravotní ústav. V zúčastněných nemocnicích byly během 1-3 týdnů vyhodnoceny možné příznaky infekce u každého hospitalizovaného pacienta a u každého pacienta bylo zaznamenáno, zda je léčen antibiotiky a z jakého důvodu byla antibiotika lékařem předepsána,“ popisuje vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí MUDr. Lucie Bareková, Ph.D.

Výsledky této evropské studie byly zveřejněny v Bruselu u příležitosti Světového dne hygieny rukou (https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/press-conference-world-hand-hygiene-day-2024)

Co jsme se o infekcích spojených se zdravotní péčí a používání antibiotik v evropských nemocnicích dozvěděli?

Každý rok získají v nemocnicích v EU/EHP alespoň jednu infekcí spojenou se zdravotní péčí 4,3 milionu pacientů. V letech 2022-2023 se na zvýšené zátěži těmito infekcemi ve srovnání se studií z let 2016 – 17 významně podílela infekce COVID-19. Virus SARS-CoV-2 se umístil na čtvrtém místě nejčastějších mikroorganismů způsobujících infekce spojené se zdravotní péčí. Infekce dýchacích cest, včetně pneumonie a COVID-19, představovaly téměř třetinu všech zjištěných případů nemocničních infekcí. Následovaly infekce močových cest, infekce v místě operačního výkonu, infekce krevního řečiště a gastrointestinální infekce.

V porovnání s předchozími studiemi byl zaznamenán také nárůst používání antimikrobiálních látek (antibiotik). V letech 2022-2023 dostalo alespoň jednu antimikrobiální látku 35,5 % pacientů, v předchozí studii šlo o 32,9 %.

„Každý den je v EU/EHP přibližně 390 000 hospitalizovaných pacientů léčeno alespoň jedním antibiotikem. Zásadní obavy vzbuzuje skutečnost, že 1 z 3 mikroorganismů vyvolávajících infekci spojenou se zdravotní péčí je rezistentní vůči důležitým antibiotikům, to znamená, že léčba na danou infekci nezabírá. Antibiotická rezistence tak limituje možnosti řešení nemocničních infekcí, což platí pro pacienty jinde v Evropě stejně tak jako pro pacienty v České republice“ upozorňuje na zásadní součást problematiky ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

„Infekce spojené se zdravotní péčí představují v nemocnicích v celé Evropě významný problém pro bezpečnost pacientů. Výsledky studie zdůrazňují naléhavou potřebu dalších opatření ke zmírnění této hrozby. Upřednostněním zásad a postupů prevence a kontroly infekcí, jakož i racionálním zacházením s antimikrobiálními látkami a zlepšením surveillance můžeme účinně bojovat proti šíření těchto infekcí a chránit zdraví pacientů v celé Evropě,“ potvrdila ředitelka ECDC Dr. Andrea Ammonová.

Prostřednictvím dobře nastavených opatření prevence a kontroly infekcí lze předejít nejméně 20 % případů infekcí spojených se zdravotní péčí. Opatření jsou o to účinnější, pokud jsou součástí komplexních postupů, které kombinují prvky, jako jsou vzdělávání, monitorování a zpětná vazba.

Jednoduchá opatření, jako je hygiena rukou a zajištění dostupnosti dávkovačů dezinfekcí, mohou výrazně snížit počet infekcí. Klíčovou roli v prevenci hrají také komplexnější opatření, jako je zajištění dostatečného počtu jednolůžkových pokojů a specializovaného personálu prevence a kontroly infekcí, který se v nemocnicích tomuto tématu věnuje.

Jaká je situace v České republice?

Studie se v roce 2023 v České republice zúčastnilo 39 nemocnic. To představuje 12 296 pacientů, kteří byli do studie zapojeni. Podle typu nemocnic se jednalo o celkem 10 nemocnic terciálních, 21 sekundárních, 4 primární a 4 specializované.

Bylo zjištěno celkem 907 případů infekcí spojených se zdravotní péčí u 828 pacientů, tj. celková zjištěná prevalence pacientů s alespoň jednou infekcí v českých nemocnicích činila 6,7 %.

Nejčastější zjištěnou infekcí byla infekce močového systému (30 %), dále infekce dýchacích cest (20 %), a infekce v místě chirurgického výkonu (20 %), další komplikací byly infekce krevního řečiště (9 %), infekce trávicího traktu (6 %), infekce kůže a měkkých tkání (5 %). Zbylých 10 % tvořily infekce nezařazené do výše uvedených skupin.

Celkem 3 797 pacientů bylo léčeno antibiotiky, což představuje zhruba 31 % ze všech pacientů zařazených do studie. 53 % antibiotik bylo podáno na odděleních intenzivní péče. Nejčastější indikací k podání antibiotik byla léčba komunitní infekce (52 %), tedy infekce, pro kterou byli pacienti přijati. Ve 20 % byla důvodem k podání antibiotik infekce spojená se zdravotní péčí, zbylý podíl představovalo preventivní podání antibiotik.

„Zatímco podíl pacientů, u kterých byla zjištěna infekce spojená se zdravotní péčí, se významně nelišil od celoevropských dat a podíl hospitalizovaných pacientů, kteří byli léčeni antibiotiky, byl dokonce nižší, problémem v České republice zůstává tak jako v minulé prevalenční studii z roku 2017 nižší počet odborně vzdělaných osob, které se v nemocnicích problematikou prevence a kontroly infekcí zabývají, dále neoptimální počet jednolůžkových pokojů, které dodržování správných postupů v prevenci a kontrole infekcí v nemocnicích usnadňují,“ uvedla MUDr. Lucie Bareková, Ph.D.

„Významným zjištěním pro Českou republiku je také vyšší procento vzorků vykazujících antimikrobiální rezistenci.  30 % bakterií izolovaných od českých pacientů zařazených do studie bylo rezistentních k vybraným skupinám antibiotik,“ upozornila dále doktorka Bareková.

Pro boj s antimikrobiální rezistencí je odpovídající odborné personální zajištění prevence a kontroly infekcí a navýšení izolačních možností pro hospitalizované pacienty velice důležité, stejně tak je i podstatné dbát na komplexní strategie používání antibiotik na lokální i národní úrovni, konstatuje studie. (https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/country-factsheet-czechia)

Na oblast prevence a kontroly infekcí, stejně jako na uvážlivé používání antibiotik je v posledních letech zaměřena pozornost nejen v Evropě, ale i Světové zdravotnické organizace. Jednotlivé státy jsou v rámci těchto aktivit zavázány k zavádění postupů a politik na národní (prostřednictvím ministerstva zdravotnictví) i lokálních úrovních (zdravotnická zařízení). V ČR se metodickému vedení v této oblasti dlouhodobě věnuje SZÚ prostřednictvím Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí a Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Národní koordinaci, spolupráci s ČLS JEP a mezirezortní spolupráci v ČR zajišťuje od roku 2009 mezirezortní pracovní skupina Národního antibiotického programu.

 „Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče a bezpečí našich pacientů a vzniku některých infekčních komplikací nebude v budoucnosti možné zcela zabránit, rok od roku vnímáme v přístupu českých nemocnic zvýšení pozornosti, jakou věnují zlepšení informovanosti personálu o postupech zaměřených na možnosti předcházení vzniku těchto infekcí včetně rozšiřování praktických dovedností. I přes srovnatelné výsledky s jinými evropskými státy v oblasti prevence infekcí a podávání antibiotik, je nadále nutné v rámci mezirezortní spolupráce usilovat o výchovu a školení dalších odborníků, kteří budou garanty prevence a kontroly nemocničních infekcí na jednotlivých pracovištích. V rámci možností každého zdravotnického zařízení je třeba usilovat i o navýšení počtu jednolůžkových pokojů pro možnost samostatné izolace infikovaných pacientů,“ uzavírá vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí MUDr. Lucie Bareková, Ph.D.