Aktuality
Rovníková Guinea potvrdila vůbec první epidemii virové choroby Marburg
16. února 2023 | Autor: Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Dne 13. února 2023 Rovníková Guinea potvrdila první outbreak virové choroby Marburg.
Vlajka – Rovníková Giunea
Diagnózu potvrdily předběžné testy provedené po úmrtí nejméně devíti lidí v provincii Kie Ntem na západě země. Zdravotní orgány Rovníkové Guineje zaslaly 7. února, s podporou Světové zdravotnické organizace (WHO), vzorky do referenční laboratoře Institut Pasteur v Senegalu k určení příčiny onemocnění u prvních případů hemoragické horečky. Z osmi testovaných vzorků byl jeden pozitivní.
K 13. únoru 2023 bylo hlášeno devět úmrtí a 16 suspektních případů s horečkou, únavou, zvracením s příměsí krve a/nebo krvavým průjmem. Epidemiologické šetření probíhá, vyšetřovací týmy byly rozmístěny v zasažených oblastech. Probíhá trasování kontaktů, jejich izolace a je poskytováno zdravotní poradenství a péče lidem vykazujícím příznaky nemoci. WHO poskytuje v rámci rychlé reakce na mimořádné události k šetřením a konzultacím odborníky z oblasti epidemiologie, managementu případů, prevence infekcí, laboratorní a rizikové komunikace, a tím podporuje místní snahy o zvládnutí situace a spolupráci místních komunit při kontrole epidemie. WHO zajistilo zaslání mobilních stanů s laboratorním vybavením pro testování vzorků a osobních ochranných prostředků pro cca 500 zdravotnických pracovníků.
Dr M. Moeti, regionální ředitel WHO pro Afriku uvedl, že „Marburg je vysoce nakažlivá nákaza. Díky rychlé a rozhodné akci úřadů Rovníkové Guineje při potvrzení nemoci se mohla reakce na mimořádné události včas rozběhnout tak, abychom co nejdříve zastavili šíření viru a tím zachránili životy,“.
Obecné informace o onemocnění:
Virové onemocnění Marburg (MVD), dříve známé jako Marburgská hemoragická horečka, je vysoce virulentní onemocnění se smrtností až 88 %. Virus Marburg patří do stejné čeledi jako virus, který způsobuje onemocnění virem Ebola, Filoviridae. Inkubační doba obvykle trvá od 5 do 10 dnů (rozmezí 3–21 dnů) a s největší pravděpodobností souvisí s velikostí infekční dávky a cestou přenosu infekce. K přenosu však nedochází během inkubační doby, ale až v případě klinických projevů onemocnění. Virus Marburg je klasifikován jako patogen rizikové skupiny 4 (RG-4), která zahrnuje nejzávažnější a zároveň smrtící patogeny na světě a vyžaduje přísná pravidla a bariérová ochranná opatření pro laboratorní personál pracující s kontaminovaným materiálem, i pro osoby, které se starají o potenciálně infikované pacienty a/nebo těla zemřelých.
MVD u lidí je onemocnění podléhající hlášení. Definice případu se řídí prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/945 ze dne 22. června 2018. Onemocnění začíná náhle příznaky podobnými chřipce, vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy a těžkou malátností. U 50–75 % pacientů dochází během 2–5 dnů k rychlému oslabení organizmu. Příznaky jsou pak většinou gastrointestinální, například nechutenství, bolesti břicha, nausea nebo zvracení a průjem. Průběh onemocnění se obvykle zhoršuje 5. – 7. den, kdy se objevuje makulopapulózní vyrážka a hemoragické příznaky: petechie, slizniční a gastrointestinální krvácení a krvácení z míst venepunkce. Diseminovaná intravaskulární koagulace, lymfopenie a trombocytopenie se typicky objeví do týdne po začátku onemocnění. V pozdějších stadiích onemocnění se mohou objevit i neurologické příznaky (dezorientace, agitovanost, záchvaty a kóma). Pacienti se mohou zotavit pomocí podpůrné terapie, nebo umírají na dehydrataci, vnitřní krvácení a multiorgánové selhání 8–16 dní po nástupu příznaků. Včasné zahájení podpůrné péče zlepšuje šance na přežití. Po prodělání onemocnění se mohou následně vyskytnout komplikace, např. bolesti kloubů, orgánové záněty (uveitida, orchitida, recidivující hepatitida, perikarditida) či mentální dysfunkcí.
Neexistují žádné vakcíny nebo antivirotika schválené k prevenci a léčbě. K podpůrné péči patří rehydratace, perorální nebo intravenózní, a léčba specifických symptomů. V současné době se výzkum zabývá potenciálními léčebnými postupy, včetně náhrad krevních produktů, imunitní a medikamentózní terapií i vývojem kandidátních vakcín.
Většina přirozených ohnisek MVD byla spojena se vstupem lidí do dolů a jeskyní zamořených netopýry, proto existuje silný vědecký předpoklad, že na lidi se virus přenáší pravděpodobně hlavně z netopýrů (kaloňů). Epidemiologie viru v populacích netopýrů však zůstává neznámá.
Přenos onemocnění probíhá přímým kontaktem s tělesnými tekutinami infikovaných lidí (moč, sliny, výkaly, zvratky, mateřské mléko, plodová voda a sperma) a kontaktem s mrtvými nebo živými infikovanými zvířaty, včetně konzumace tzv. „bushmeat“ (např. opic, šimpanzů, lesních antilop a netopýrů). Dále se MVD může šířit nepřímo kontaktem s kontaminovanými povrchy a materiály, jako jsou oblečení, lůžkoviny a lékařské vybavení, jelikož filoviry mohou přežívat na površích a v materiálech mnoho dní. K infekci může dojít také v souvislosti s dodržováním některých tradičních pohřebních rituálů. Přítomnost viru v krvi a následně orgánech a tkáních infikovaných nebo uzdravených jedinců naznačuje, že je možný přenos transfuzí a transplantací, avšak potvrzen dosud nebyl. Onemocnění má epidemický potenciál. Pokud jsou však přísně dodržována řádná preventivní a kontrolní opatření, riziko infekce je považováno za minimální.
Všechny dosud zaznamenané epidemie MVD byly detekovány v Africe. V Evropě byl v červenci 2008 hlášen importovaný smrtelný případ MVD u Holanďanky, u níž se příznaky objevily méně než dva týdny poté, co se vrátila z dovolené v Ugandě. K expozici s největší pravděpodobností došlo v jeskyni Python v Maragambo Forest, která je známá svou kolonií egyptských netopýrů Rousettus aegyptiacus. U těchto netopýrů bylo zjištěno, že jsou pozitivní na filoviry, včetně viru Marburg, a to i v jiných oblastech subsaharské Afriky. Jiný případ onemocnění po návštěvě stejné jeskyně byl zaznamenán v roce 2008 u amerického turisty vracejícího se z 2týdenního safari v Ugandě.
Na základě níže uvedených zdrojů přeloženo a doplněno Oddělením epidemiologie infekčních nemocí, Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu dne 15. 2. 2023
Zdroje:
https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/marburg-virus-disease-outbreaks-africa-31-may-2022