Ekonomika zdraví
Ekonomické ztráty z nemocí
Podle strategického rámce Zdraví 2030 se zdravotní stav populace promítá nejen do systému a nákladů zdravotnictví, ale má také vliv na zaměstnanost nebo sociální systém státu, tudíž ovlivňuje ekonomiku celé České republiky (1). Celkové národohospodářské ztráty z nemocí můžeme vyčíslit pomocí součtu přímých a nepřímých ztrát.
Přímé ztráty
Přímé ztráty tvoří náklady na zdravotní péči a prevenci. Souhrnné výsledky zdravotnických účtů ČR publikuje Český statistický úřad. V roce 2020 bylo podle ČSÚ 70 % veškeré zdravotní péče v Česku financováno veřejnými zdravotními pojišťovnami. Zbylé finance na zdravotní péči pochází z veřejných rozpočtů, soukromých zdrojů (např. neziskové organizace či závodní preventivní péče) nebo z přímých výdajů příjemců zdravotní péče. Z veřejných zdrojů (tzn. platby veřejných zdravotních pojišťoven a veřejné rozpočty) činily v roce 2020 přímé výdaje na zdravotní péči celkem 461,3 mld. Kč (2).
Nepřímé ztráty
Oproti tomu nepřímé ztráty se skládají ze ztrát daných poklesem produktivity způsobeným absencí v práci nebo prezentismem. Prezentismus chápeme jako „přítomnost v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti“ (3). Rovněž sem patří i náklady spojené s invaliditou nebo pracovní kompenzace a nemocenské dávky.
Zátěž společnosti způsobená nemocí
Ekonomické ztráty z nemocí je možné stanovit pomocí ukazatele DALY (Disability-adjusted life years), kdy se 1 DALY = 1 ztracenému roku zdravého života. Podle WHO tento ukazatel vyjadřuje celkovou zátěž společnosti způsobenou nemocí. Tato zátěž je odvozena od počtu let narušených nemocí a od let ztracených předčasným úmrtím (4).
Přínos primární prevence a podpory zdraví
Ve strategickém rámci Zdraví 2030 je uvedeno, že velký podíl na nemocnosti populace má špatný životní styl a vliv rizikových faktorů. Míra úmrtí na preventabilní onemocnění je v České republice vyšší (285 úmrtí na 100 000 obyvatel) než je průměr zemí v Evropské unii (216 úmrtí na 100 000 obyvatel). Primární prevencí a podporou zdraví můžeme přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace, z čehož plyne řada společenských přínosů, včetně ekonomických úspor (1).
Seznam zdrojů
1 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030, Praha, 2020, Dostupné z: https://zdravi2030.mzcr.cz/
2 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Výsledky zdravotnických účtů ČR – 2017–2020, Kód publikace: 260005-22, Č. j.: CSU-011588/2022-63, Praha, 2022, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-zdravotnickych-uctu-cr-2017-2020
3 ŠTĚPÁNEK, Martin. Dopad absence a prezentismu na produktivitu práce v České republice. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti, roč. 14, č. 2., ISSN 1803-3687, Praha, 2021, Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/josra/dopad-absenceprezentismu-na-produktivitu-prace-v-ceske-republice
4 WORLD HEALTH ORGANIZATION, Disability-adjusted life years (DALYs), 2022, Dostupné z: https://www.who.int/data/gho/indicator-metadata-registry/imr-details/158