Pohybová aktivita
Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je nejlepší prevencí civilizačních onemocnění. Pro člověka je základem jeho veškeré aktivní činnosti. Pomáhá člověku k seberealizaci a ke kontaktu s okolím. V minulosti byl pohyb hlavním mechanizmem získávání zdrojů k udržení života. Formoval strukturu i funkci organismu. V současnosti dochází k úbytku fyzicky náročné práce, přibývá ale práce náročné na vysokou koncentraci, vyžadující vysoký stupeň soustředění ve vynucených nepřirozených polohách. Sedavý způsob života tak negativně ovlivňuje organismus člověka. S postupně ochabujícím svalstvem se snižuje celková výkonnost organismu a tím klesá zdatnost. Jedním z nejčastějších projevů pohybové nedostatečnosti jsou vertebrogenní obtíže a bolesti kloubů.
Nedostatek pohybové aktivity má však také velký vliv na civilizační choroby jako jsou obezita, cukrovka, srdečně-cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, zvýšené riziko aterosklerózy, infarktu, mozkové mrtvice a nádorová onemocnění, osteoporózy.
Při pravidelné a přiměřené pohybové aktivitě získává organismus odolnost snést vyšší zátěž bez výraznějšího poškození. Zvyšuje svoji výkonnost a zlepšuje funkční kapacitu jednotlivých systémů v těle, zvyšuje množství aktivní svalové hmoty, mobilizují se tukové rezervy zrychlením metabolických pochodů, vzrůstá celkový výdej energie. Aktivní životní styl snižuje stres, depresi, agresivitu, zlepšuje kvalitu spánku, zvyšuje se sebevědomí. U starších lidí napomáhá ke zkrácení psychomotorického reakčního času, tím ke zlepšení koordinace.
Nárazová pohybová činnost vede k přetížení jednotlivých systémů a k jejich poranění nebo selhávání. Neúměrná nebo nedostatečná pohybová zátěž bývá příčinou vzniku svalových nerovnováh, dochází ke změnám pohybových stereotypů, k oslabení šlach a vazů.
Pokud má pohyb ovlivňovat kvalitu života pozitivně, musí být adekvátní okamžitým možnostem organismu a musí ovlivňovat všechny systémy těla přiměřeně a soustavně. Pohyb může stejně jako lék pomáhat či škodit, vždy záleží na vhodné volbě typu cvičení jeho intenzitě a celkovému objemu zátěže. Vhodně strukturovaná záměrná stimulace je prokazatelně nejefektivnější cestou ke snížení nemocnosti, dosažení vyšší úrovně zdatnosti, výkonnosti a kvality života.
Pro zdravé dospělé jedince ve věku 18 až 65 let je doporučeno Světovou zdravotnickou organizací pohyb o délce minimálně 30 minut střední intenzity 5x týdně nebo alespoň 20 – 25 minut pohybové aktivity vysoké intenzity 3x týdně. Toto doporučení je nutné chápat jako doplněk k rutinním aktivitám každodenního života, které mají obvykle mírnou intenzitu nebo trvají méně než 10 minut.
Zdravotně výchovné materiály naleznete zde