Malé ryby a mlži jsou často přehlíženou potravinou
Mnoho spotřebitelů, kteří dbají na své zdraví, již omezilo hamburgery, steaky, lahůdkové maso a nahradili je drůbežím masem nebo mořskými plody. Tyto zdroje bílkovin jsou lepší než např. hovězí maso. Vedle toho, že jsou spojovány s nižším rizikem srdečních onemocnění, diabetu a rakoviny, je kuřecí a rybí maso také šetrnější k životnímu prostředí, protože při jejich výrobě se spotřebuje méně půdy a ekologických zdrojů.
Mořské plody
Výběr mořských plodů, které se nacházejí níže v potravním řetězci – konkrétně malé ryby, jako jsou třeba sledi, sardinky, mlži, škeble a ústřice – může představovat ještě navýšení výhod. Když nahradíte suchozemské potravní zdroje (zejména červené maso) zdroji vodními, je to mnohem lepší pro vaše zdraví i životní prostředí. Místo oblíbených mořských živočichů a produktů, jako je losos z farem nebo tuňák v konzervě, je lépe upřednostnit makrelu nebo sardinky.
Měli bychom jíst i malé ryby
Malé rybičky, třeba ančovičky, sledi, makrely a sardinky jsou vynikajícími zdroji bílkovin, mikronutrientů jako např. železa, zinku, vitaminu B12, srdci prospěšných omega-3 mastných kyselin, které mohou pomoci zmírnit záněty v těle a podpořit lepší rovnováhu krevních lipidů. Protože často jíte i celou rybu (včetně drobných kostí) získáte tím i vápník a vitamin D, na které jsou malé ryby bohaté. U malých ryb je menší pravděpodobnost, že budou obsahovat kontaminující látky, např. jako je rtuť a polychlorované bifenyly (PCB), ve srovnání s velkými druhy ryb. Velké ryby se živí menšími rybami, čímž se toxiny koncentrují. Je šetrnější k životnímu prostředí jíst malé ryby přímo, místo jejich použití k výrobě rybí moučky, kterou se často krmí lososi chovaní na farmách. Tato výroba velmi zatěžuje životní prostředí. Dobrou zprávou je, že při chovu lososů se začíná používat stále méně rybí moučky. Některé společnosti vytvořily vysoce výživná krmiva, která rybí moučku neobsahují.
Malé ryby ve středomořské stravě
Tradiční středomořská strava je všeobecně považována za nejlepší dietu pro zdraví srdce. Dobrou volbou je vybírat si malé rybičky jako jsou čerstvé sardinky a ančovičky. Jsou běžně dostupné a občas levnější než čerstvé ryby. Je třeba ale dát pozor na konzervované rybičky, např. ančovičky, které jsou hodně solené. Mají tak vysoký obsah sodíku, který může zvyšovat krevní tlak.
Výhody mlžů
Mlži jsou dvouplášťoví vodní živočichové (pozor na záměnu s plži), mezi které se řadí škeble, ústřice, slávky a hřebenatky. Patří do skupiny „měkkýši“ a jsou dobrým zdrojem bílkovin, ale mají poměrně nízký obsah tuku. Nejsou tak bohaté na omega-3 mastné kyseliny, jako malé tučné ryby. Mlži obsahují několik mikronutrientů – zejména zinek a vitamin B12. Zinek přispívá ke zdravému imunitnímu systému a vitamin B12 pomáhá tvořit červené krvinky. Přenášejí kyslík a udržují nervy v celém těle zdravé. Většina Čechů má celkem dostatek vitaminu B12. Některým vegetariánům ale může hrozit nedostatek.
Potraviny z vodních rostlin
V potravním řetězci vodních živočichů se lze dostat ještě o krok dál a to konzumací potravin z vodních rostlin, jako jsou mořské řasy a chaluhy. Pokud máte rádi sushi, pravděpodobně jste již jedli listy mořských řas (nori), které se používají k výrobě závitků. Mořské řasy najdete především v asijských, ale i běžných obchodech. Odvážní mohou vyzkoušet sušené maso z mořských řas nebo hamburger z mořských řas. Obojí se občas prodává on-line. Obsah živin v mořských řasách se dosti liší v závislosti na druhu. Kelp je jedním z druhů hnědých mořských řas. Existuje i mnoho zelených a červených druhů. Mořské řasy mají nízký obsah kalorií. Jsou dobrým zdrojem vlákniny a obsahují také jód. Tento minerál je potřebný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Je třeba ale dát pozor na předávkování jódem. Jeho koncentrace v některých druzích řas je příliš vysoká, je třeba ji mít pod kontrolou. Podobně jako suchozemská zelenina, mořské řasy obsahují řadu dalších minerálů a vitaminů. Prozatím jsou tyto potraviny na okraji zájmu spotřebitelů. Je otázkou času, kdy se mohou dostat do širšího povědomí.
Prof. J. Ruprich, CZVP SZÚ, 11. 6. 2024
Literatura
Julie Corliss, Howard E. LeWine (3/2023)