Aktuality

6. března si pravidelně připomínáme Světový den jódu, prvku, který má pro lidský organismus tak zásadní význam, že si rozhodně svůj světový den zaslouží.

Jód je zcela nezbytný pro optimální tělesný a duševní vývoj každého z nás. Podílí se na udržení fyzické i duševní kondice a celkového zdraví.

Jód hraje klíčovou roli při tvorbě hormonů štítné žlázy. Tyto hormony pak ovlivňují nejen růst organismu, ale i funkci většiny orgánů, včetně našeho mozku, nervů, svalů či pohlavní soustavy.

Jak poznáme, že nám tento prvek schází?

Pokud naše tělo nemá dostatek jódu, dochází ke snížení funkce štítné žlázy. Štítná žláza se snaží při nedostatku vychytávat více jódu, a proto se zvětšuje. Vzniká tzv. struma, i když to nemusí být u každého.

Nedostatek jódu  se  projevuje otoky očních víček,  změnou  kvality a padáním vlasů, které jsou tvrdé, ježaté, zvýšenou únavou bez příčiny (i po spánku a odpočinku), zpomaleným myšlením, zhoršením paměti a soustředění, zpomalením srdečního tepu, zvýšením cholesterolu, zvýšením tělesné hmotnosti,  chudokrevností a zhoršením imunity. Jód je velmi důležitý i pro náš zevnějšek, přispívá ke zdravé pleti a vlasům.

Z hlediska jódového zásobení dětí a dospělých patříme sice mezi země s vyřešeným jódovým deficitem, ale přesto je třeba, abychom všichni na jeho dostatečný příjem z potravy mysleli.

Zvláštní pozornost zaslouží jód v období těhotenství a kojení!

Velký důraz na hladinu jódu je třeba věnovat u těhotných a kojících žen, protože 70% z nich má jódu nedostatek. V takových případech hrozí, že u dítěte může být  zpomalen vývoj mozku, srdce i kostí, a může mít budoucí IQ snížené až o 10 bodů.

Jód si naše tělo nedokáže vytvořit samo a musíme ho přijímat stravou. Optimální denní příjem jódu je 150 mikrogramů, toto množství pokryjeme při spotřebě 5 gramů jódované kuchyňské soli. Důležité je přijímat sůl obohacenou jódem. Je dobré si uvědomit, že mořská sůl má přirozeně asi poloviční množství jódu oproti soli kamenné obohacené jódem.

Bohatým zdrojem jódu jsou také mořské ryby, mořské plody a také mořské řasy typu Nori nebo Wakame. Tyto produkty bychom si v různých úpravách měli dopřát alespoň 2 krát týdně. I s ohledem na příjem omega 3 mastných kyselin.

Kvalitním zdrojem jódu je i mléko a mléčné výrobky a košťálová zelenina, která  by měla projít tepelnou úpravou. Jód je také přirozeně obsažen v některých minerálních vodách.

V období těhotenství a kojení by se tedy měl příjem jódu navýšit téměř dvojnásobně, a to na 250 mikrogramů. K tomu může pomoci i užívání jodidu, který předepíše lékař, nebo doplňky stravy, které je ale třeba užívat tak, aby naopak nedocházelo k překročení denní dávky 250 mikrogramů.

V podstatě v každém životním období nám nedostatek jódu škodí a může způsobit řadu zdravotních potíží. Neopomíjejme proto tuto důležitou složku v našem jídelníčku.

Problematika chorob z nedostatku jódu patří celosvětově k nejzávažnějším pandemiím. Postihuje prakticky všechny kontinenty a Evropa není výjimkou. Nedopusťme, aby se to týkalo i nás.