Podpora zdraví

Správná výživa

Dle dostupných údajů bylo v roce 2020 v Česku hlášeno 340 léčitelných nebo preventabilních úmrtí na 100 000 obyvatel (průměr EU 271,7/100 000). Dvě hlavní příčiny úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění. Více než polovinu všech zaznamenaných úmrtí lze nějakým způsobem připsat rizikového životnímu stylu, přičemž nejvýznamnějším z nich je nezdravá výživa (27 % všech úmrtí), následovaná kouřením (20 %) a konzumací alkoholu (7 %).

Čím dál tím více akutním problémem je i rostoucí výskyt obezity, včetně nadváhy a obezity u dětí a dospívajících. Právě obezita je rizikovým faktorem pro rozvoj mnoha onemocnění, včetně nádorů nebo onemocnění srdce. V roce 2019 bylo 19,3 % dospělých osob obézních a 39,1 % osob trpělo nadváhou. Během pandemických let došlo také k ještě prudšímu nárůstu nadváhy a obezity u dětí. Například mezi 11letými chlapci bylo v roce 2021 chlapců s obezitou (27,8 %) dokonce více než chlapců s nadváhou (21,8 %). A i u dívek v této věkové kategorii téměř 40 % trpí nadváhou nebo obezitou.

Tyto i další dostupné informace o zdravotním stavu Čechů jasně signalizují, že něco v našem životním stylu není dobře a že se neumíme správně vypořádat s obezitogenním prostředím, ve kterém žijeme. To, co jíme a jak žijeme, není určeno jen naší osobní volbou a preferencemi, ale i dostupností či nedostupností zdravějších alternativ (včetně jejich ceny) nebo kulturním prostředím, ve kterém vyrůstáme a trávíme svůj čas. Naše rozhodnutí a volby ovlivňují i informace, které se k nám dostávají prostřednictvím naše blízkého okolí, ale i skrze tradiční média a internet, ať už z odborných zdrojů nebo ze strany marketingových aktivit potravinářských firem. Svůj podíl viny má i “byznys s dietami”, v rámci kterého jsou nám prostřednictvím knih, videí, online kurzů i influencerů na sociálních sítích nabízeny “zaručené recepty” na vysněnou postavu v podobě doplňků stravy nebo striktních stravovacích režimů. Odvádí tak pozornost od těch skutečně důležitých zásad zdravého životního stylu a vytváří dojem, že žít zdravě je složité a nákladné.

Rodíme se jako nepopsaný list papíru, stejně jako se učíme chodit a mluvit, tak se učíme mít rádi potraviny. Naše stravovací návyky vznikají v dětství a v průběhu života se u většiny osob jen mírně formují. I proto naše snahy o změnu, zejména ty motivované striktními dietními trendy, často končí návratem k původním stereotypům, což je následně doprovázeno „jo jo efektem“.

Rodiče by se stejnou důsledností a trpělivostí s jakou s dítětem trénují chůzi nebo první slovíčka, měli přistupovat také k jídlu. Principy, které bychom si měli vštípit již v raném dětství, jsou velice jednoduché. A jejich dodržování v průběhu celého života má preventivní vliv na řadu onemocnění. Opravdu jde o základní a běžně, jednoduše dosažitelné principy, a určitě by v nás neměly vzbuzovat představu, že co je zdravé není dobré, protože pak by každé rozhodnutí správně se stravovat skončilo dříve, než začalo. Jídlo by vždy mělo zůstat i radostí, kterou si užívá celá rodina společně, společně se učí objevovat nové chutě a oblíbené recepty.

Celé břemeno ale není jen na rodičích. Naše návyky formuje i škola, ve které v určitých obdobích dětství trávíme většinu svého času. Škola je prostředím, kde můžeme vidět to, jak k jídlu přistupují naši kamarádi i učitelé, můžeme se zde nejen teoreticky učit o tom, proč je jídlo důležité pro naše zdraví, ale školy a školní jídelny jsou i prostorem, kde si osvojené teoretické poznatky můžeme prakticky zkoušet a v bezpečném prostředí objevovat návyky, které si odneseme až do dospělosti.

Existuje celá řada opatření, které můžeme jako společnost přijmout a s pomocí kterých pro sebe vytvoříme prostředí, v kterém je zdravá volba ta nejsnazší. Kromě důrazu na zvyšování nutriční gramotnosti sem patří i kultivace našeho školního a pracovního prostředí, podpora zdravého sortimentu potravin, lepší dostupnost informací o složení potravin, které si kupujeme (třeba skrze označování na přední straně obalu) nebo finanční motivace, které zajistí, že nutričně hodnotné potraviny budou dostupné pro každého z nás.

V neposlední řadě nejde již jen o naše lidské zdraví, ale i o zdraví planety, na které žijeme a na které jsme závislí. Produkce našich potravin je v současné chvíli zodpovědná za 21-37% globálních emisí skleníkových plynů a zabírá velkou část obyvatelné plochy země. V posledních letech vědci hledají způsob, jak bude i v budoucnu možné nasytit rozrůstající se populaci naší planety a přitom nevyčerpávat přírodní zdroje více než je nutné. Přechod na tzv. udržitelnou stravu, tedy stravu, která poskytujeme lidskému tělu vše, co potřebuje pro plné zdraví a která přitom respektuje hranice našich ekosystémů, je jedním z pozitivních trendů posledních let. Přechod na udržitelnou stravu je důležitou součástí našeho společného boje proti epidemiím onemocnění souvisejících s nevyváženým stravováním a sedavým životním stylem.

Principy vyvážené stravy pro děti jsou popsány v tzv. Výživových doporučeních – Výživa na vlastní pěst (základy výživy jednoduše pro každého), ke stažení zde

Pro školy jsou v češtině dostupné materiály: