Hepatitida D
Hepatitida D, základní informace o onemocnění
Virová hepatitida D (VHD)
Výskyt: celosvětově. Přibližně u 5 % z 240 miliónů osob infikovaných virem hepatitidy B je sérologicky prokázána i infekce HDV. Virová hepatitida D se vyskytuje endemicky v Africe, Jižní Americe, Rumunsku a některých oblastech Ruska. Epidemie byly zaznamenány v tropických oblastech Jižní Ameriky (Brazílie, Venezuela, Kolumbie), ve Středoafrické republice a u uživatelů injekčních drog v USA. K poklesu výskytu VHD došlo ve Středozemí (Řecko, Itálie, Španělsko) a dalších částech světa v souvislosti s poklesem výskytu chronické VHB. Nově dochází k nárůstu onemocnění VHD v Albánii, Číně, severní Indii a Japonsku (0kinawa).
Příznaky: Začátek onemocnění bývá většinou náhlý, s příznaky jako u virové hepatitidy B. Při současném onemocnění VHB a VHD onemocnění probíhá příznivě, jen u 2-7 % pacientů onemocnění přechází do chronického stadia. V případě, že dojde k superinfekci HDV u nemocného s chronickou VHB, dochází k exacerbaci (znovu vzplanutí) chronické hepatitidy s možností rychlé progrese do jaterní cirhózy nebo k dekompenzaci cirhózy již existující. Velmi častá je fulminantní hepatitida (s prudkým začátkem onemocnění, závažným průběhem, často smrtícím) – podle dat ze studií v Evropě a USA je 25 – 50 % fulminantních průběhů hepatitid B spojeno se současně probíhající infekcí virem hepatitidy D.
Inkubační doba: přibližně 2-8 týdnů
Původce: virus hepatitidy D (HDV) – jde o tzv. satelitní virus, který pro svůj přenos a množení potřebuje virus hepatitidy B
Zdroj: člověk
Přenos: krví a krevními produkty, tělesnými tekutinami, kontaminovanými injekčními stříkačkami, sexuálním kontaktem, poměrně vzácný je přenos z matky na dítě
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Období nakažlivosti trvá po celou dobu akutního onemocnění, s maximem těsně před začátkem příznaků akutního onemocnění, po začátku onemocnění virémie rychle klesá k neprokazatelným hodnotám. Virem hepatitidy D se může nakazit každá osoba vnímavá k onemocnění hepatitidou B. Imunní k onemocnění je osoba, která onemocnění HDV prodělala nebo byla očkována proti VHB.
Očkování, prevence: Očkování proti hepatitidě B chrání i proti hepatitidě D – očkování je tedy nejúčinnější prevencí onemocnění HDV. Očkování proti HDV není dostupné, proto by se osoby s chronickou VHB měly vyhnout expozici potenciálnímu zdroji nákazy HDV – sdílení injekčních stříkaček, omezení sexuálních kontaktů.
Zdroj: Heymann DL, Control of communicable diseases manual, 21st Edition, 2022; pp 276-277