Základní informace o onemocnění
Tuberkulóza (TBC)
Výskyt: Ve světě na TBC umírá ročně 1,3 milionů lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje očkování proti TBC (tzv. kalmetizaci) co nejdříve po narození, nejpozději do 1 roku věku a pouze jednou dávkou vakcíny.
Očkování proti TBC bylo u nás zahájeno v roce 1953. Od roku 1958 je trend potvrzených případů onemocnění TBC klesající, došlo ke stonásobnému snížení nemocnosti oproti době před očkováním. V posledních pěti letech je v ČR ročně hlášeno kolem 500 případů onemocnění. Vzhledem k příznivé epidemiologické situaci v ČR bylo plošné očkování proti TBC u dětí vyhláškou č. 299/2010 Sb., zrušeno. Očkovány jsou pouze děti ve vyšším riziku infekce TBC.
Příznaky a symptomy: Po infekci mykobakteriemi buď dochází k tzv. latentní (němé) infekci nebo se vyvíjí aktivní onemocnění.
Latentní TBC infekce: Mnoho lidí, kteří mají latentní TBC, nikdy neonemocní
· Nemají žádné příznaky
· Necítí se nemocní
· Nešíří bakterie na ostatní
· Obvykle mají pozitivní kožní test
· Mohou přejít do aktivní TBC, pokud nejsou profylakticky léčeni
Ke vzniku manifestního onemocnění dochází u nejvýše 10 % infikovaných. Kožní reaktivita na tuberkulin, jako průkaz prodělané bezpříznakové infekce, se objevuje po 2 až 10 týdnech od kontaktu se zdrojem nákazy. Latentní infekce může přetrvávat celý život. Někteří lidé s latentní TBC jsou ve vyšším riziku onemocnění, například lidé s oslabeným imunitním systémem, zvláště osoby s HIV infekcí. Bakterie se v těle aktivují, začínají se množit a vzniká onemocnění TBC.
Aktivní onemocnění TBC: TBC je závažné infekční onemocnění, které může postihovat řadu orgánů, nejčastěji plíce.
Příznaky plicní TBC: kašel trvající 3 týdny a déle, bolest na hrudi, vykašlávání krve. Mezi další příznaky TBC patří: slabost nebo únava, úbytek na váze, nechutenství, zimnice, zvýšená teplota, noční pocení, případně další příznaky podle lokalizace TBC infekce.
Inkubační doba: je ve většině případů onemocnění do dvou let od vstupu infekce do organismu.
Vnímavost: nejvyšší je v raném věku, u dětí a dospívajících a žen v gestačním období, vyšší je u imunodeficientních stavů, např. HIV infekce.
Původce: bakterie komplexu Mycobacterium tuberculosis: zpravidla Mycobacterium tuberculosis, vzácně Mycobacterium bovis, Mycobacterium africanum aj.
Tzv. „atypické mykobakterie“ jsou původci mykobakterióz, řadí se sem např. Mycobacterium kansasii, Mycobacterium xenopi, Mycobacterium avium – intracellulare a řada dalších.
Mykobakteriózy se na rozdíl od tuberkulózy nepřenášejí z člověka na člověka.
Mykobakterie tuberkulózy přežívají v prostředí 1-2 hodiny; sluneční svit a teploty vyšší než 60⁰C je spolehlivě ničí.
Zdroj: nejčastěji nemocný člověk s TBC plic, k nákaze je nutný dlouhodobý, případně opakovaný kontakt. Zdrojem mohou být vzácně domácí nebo divoká zvířata.
Přenos: Mykobakteria se šíří zejména kapénkovou infekcí od nemocného jedince s TBC plic, dostávají do vzduchu při kašli, smrkání, kýchání nebo mluvení nemocného s aktivní tuberkulózou. K přenosu může docházet i prostřednictvím mléčných nepasterizovaných výrobků, zejména pitím syrového mléka od krávy, která má tuberkulózu vemene. (Poznámka: Na území ČR je od roku 1934 legislativně upravena povinná pasterace veškerého mléka, které je určeno pro veřejné zásobování)
Infekční dávka: nízká (3-300 mykobakterií)
Období nakažlivosti: trvá, dokud jsou ve sputu nemocné osoby přítomna živá mykobakteria,
ve výjimečném případě v jiném materiálu.
Prevence, očkování proti TBC
Od roku 2010 se v ČR provádí pouze u dětí, které splňují indikace k očkování. Indikaci k očkování posuzuje lékař novorozeneckého oddělení na základě dotazníku vyplněného zpravidla matkou dítěte.
Indikace k očkování proti TBC představují situace, kdy jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu, nebo kdy dítě, či jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100 000 obyvatel, případně pokud dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Seznam států s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel každoročně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví podle aktualizace Světové zdravotnické organizace (WHO).
Je-li třeba očkovat dítě starší 6 týdnů, je nutné provést tuberkulinový test. Očkování se provede pouze v případě, je-li test negativní.
Terapie
· Nejdůležitějším opatřením v boji s TBC je včasné zahájení antituberkulotické léčby TBC nemocných obvykle po dobu 6 měsíců. Již během 2 týdnů léčby se stává většina pacientů neinfekční.
· Izolace a léčba se provádí ve specializovaných léčebnách.