„Výsledky z NRL totiž zastupují jen zhruba 20 procent laboratoří v ČR, které do Státního zdravotního ústavu posílají vybrané pozitivní vzorky koronaviru k diskriminačním PCR a sekvenaci.“ vysvětluje mechanismus získávání vzorků a tím i rozsah dostupných údajů pro NRL vedoucí Národní referenční laboratoře RNDr. Helena Jiřincová.
Čísla ohledně výskytu jednotlivých variant zůstávají zatím beze změn, to znamená 126 detekovaných variant delta, o aktuálních změnách budete informováni. Platí tedy také, že NRL dosud detekovala v Česku pouze jedinou variantu lambda a z tohoto zdroje už se dále nákaza nešířila.
„V rámci spolupráce s Ústavem zdravotnických informací a statistiky pokračujeme v nastavení systému, který by umožnil získat plošnější přehled o procentuálním zastoupení sledovaných variant koronaviru napříč Českou republikou. Naším cílem je v jedné databázi shromáždit hlášení ideálně z veškerých laboratoří v ČR, které vyšetřují diskriminační PCR, důležitá je proto součinnost všech zapojených laboratoří s povolením k vyšetřování SARS-CoV-2,“ přibližuje další plánovaný postup práce s daty ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Jak jsou jednotlivé nové mutace a varianty koronaviru klinicky závažné, neboli jaký je jejich dopad na pacienta, zda jsou pro organismus větší zátěží, bude možné na základě dat z praxe určit až za několik měsíců. Jde o čas pro získání relevantních údajů z jednotlivých zemí.
Dovolíme si přiblížit rozdíly v označení mutace a varianta koronaviru. O mutaci SARS-CoV-2 hovoříme tehdy, kdy dojde k bodové změně, tedy pouze ke změně jedné aminokyseliny v genetické informaci viru. O variantu jde pak tehdy, když se zkombinuje více bodových mutací a vytvoří tak specifickou variantu viru.
„Virus si získává přirozeným vývojem stále vyšší odolnost proti poznaným obranným mechanismům hostitele. To znamená, že mění svou genetickou informaci tak, aby lépe přežil. Pokud jde pouze o změnu jednotlivou, říkáme, že vznikla mutace. Pokud ale virus ve svém vývoji pro získání vyšší odolnosti prodělá současně více změn genu, pak už mluvíme o vzniku nové varianty, která se může šířit z jednoho území, kde takto virus reagoval,“ přibližuje dále rozdíly v názvosloví ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Očkování stále zůstává hlavním nástrojem v boji se šířením viru a připomeňme, že proočkovanost populace je velmi důležitá i pro ty, kteří se očkovat nemohou, například ze zdravotních důvodů. Podstatné je také dodržování hygienických opatření, nošení respirátorů na určených místech a odpovědné cestování. „Nikoho z nás netěší omezení, která existují při návštěvách cizích zemí, ale neberme je na lehkou váhu, ani jako snahu kohokoli cestujícím schválně znepříjemňovat život. Vždy jde o snahu co možná nejlépe zabránit šíření nákazy, snížit nálož viru v populaci a tím, spolu s očkováním, zabránit možné další vlně pandemie, která by si zřejmě vynutila omezení ještě přísnější,“ připomíná na závěr ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Celková zpráva NRL je přílohou této tiskové zprávy.