Pravidelné očkování dětí pomohlo významně snížit či eliminovat řadu infekcí. Nesetkáváme se s přenosnou dětskou obrnou, záškrtem, tetanem. Výskyt spalniček, zarděnek, příušnic či tuberkulózy se podařilo významně snížit ve srovnání s roky před zavedením příslušných očkování.
Někdy tato situace vede paradoxně k podceňování vakcinace veřejností. Předpokladem zabránění šíření infekčního agens v populaci je udržování vysoké proočkovanosti, vysoké kolektivní imunity. Ve státech, kde došlo ke snížení proočkovanosti (z důvodů dezinformačních kampaní médií, náboženských, ekonomických) vznikly v dětské populaci opět epidemie infekčních onemocnění s mnoha úmrtími (záškrt v Rusku, přenosná dětská obrna a spalničky v Holandsku, dávivý kašel ve Velké Británii a Japonsku).
Reakce po očkování bývají mírné a krátkodobé. Nejčastěji dochází k lokální reakci v místě vpichu (bolestivost, zarudnutí, otok), případně k celkové reakci (zvýšená teplota, bolest svalů, mírná vyrážka). Tyto reakce vymizí během 1 – 3 dnů. Výskyt závažných, neobvyklých reakcí je výjimečný a podléhá hlášení. Lze je snížit tím, že očkující lékař přistupuje k očkování individuálně, vychází z aktuálního zdravotního stavu očkovaného, zná kontraindikace jednotlivých očkování, ví, jak s očkovací látkou správně zacházet, dodržuje správné očkovací techniky.
Revize textu dne 4.4.2017