Rozvraceče hormonálního systému – vážná hrozba pro současné i budoucí generace

Hormonální rozvraceče v programu lidského biomonitoringu

Státní zdravotní ústav monitoruje chemické látky s hormonálně disruptivními účinky od zahájení Systému monitorování v roce 1994. Program lidského monitoringu od té doby pravidelně sleduje toxické kovy (do spektra látek působících na hormonální systém patří např. kadmium), polychlorované bifenyly (PCB) a chlorované pesticidy (metabolity DDT, hexachlorcyklohexan, hexachlorbenzen). Na základě vývoje poznání a laboratorních metod byly do monitoringu postupně zařazovány další látky s těmito účinky, jako jsou bisfenoly, ftaláty, per- a polyfluorované sloučeniny (PFAS) nebo zpomalovače hoření. V současné době se zaměřujeme i na tzv. moderní pesticidy.
Co víme o zátěži české populace z nashromážděných dat o obsahu endokrinních disruptorů v krvi, moči a mateřském mléku?

Polychlorované bifenyly a chlorované pesticidy

PCB se široce používaly zhruba od 30. let 20. století, zejména v chladících, izolačních a mazacích systémech, přidávaly se do lepidel, tmelů nebo do pesticidů. Tvořily náplň transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení, přidávaly se do antikorozních nátěrů pro vnitřní i vnější použití. Koncentrace PCB v prostředí postupně stoupaly, neboť se těžko rozkládají (jsou persistentní). Postupně se prokázalo, že se hromadí v živých organismech, kde se ukládají v tukových tkáních. V bývalém Československu byla výroba PCB zakázána v roce 1984. Hlavní expoziční cestou pro člověka jsou potraviny, převážně živočišného původu s vyšším obsahem tuku. PCB mají řadu negativních zdravotních účinků: kromě poruch hormonálního systému také karcinogenitu, poškození vývoje nervové soustavy během fetálního vývoje a raného věku dítěte, zvýšení rizika rozvoje kardiovaskulárních a jaterních onemocnění, souvislost s výskytem diabetu 2. typu aj.

Používání rozšířeného pesticidu DDT bylo zakázáno v 70. letech minulého století. DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé sloučeniny s vysokou schopností se hromadit v tukových tkáních. Stejné vlastnosti má insekticid hexachlorcyklohexan (HCH), dříve rovněž používaný k ošetření polních rostlin a lesních ploch. Hexachlorbenzen (HCB) a pentachlorbenzen (PCBz) byly široce využívanými fungicidy v zemědělství. Tyto dvě látky se i dnes dostávají do prostředí v malých množstvích z průmyslové a chemické výroby, skládek, spaloven odpadů apod.

PCB a chlorované pesticidy jsou od počátku monitoringu v roce 1994 sledovány v krvi dospělých lidí a v mateřském mléku matek prvorodiček. V krvi i mateřském mléku převažují vícechlorované kongenery PCB 138, 153, 170 a 180, které jsou přítomny prakticky v každém vzorku krve a mléka. Frekvence záchytu metabolitů DDT, HCB a HCH je velmi častá, metabolit DDT (p,p´DDE) je rovněž přítomen téměř v každém vzorků krve. Obsah těchto kumulativních látek v těle se zvyšuje s věkem a souvisí s četností konzumace ryb, masa a drůbeže. Nicméně obsah PCB a chlorovaných pesticidů v těle populace postupně klesá, jak dokumentuje obrázek 1. a obrázek 2.

Obrázek 1: Polychlorované bifenyly a chlorované pesticidy v krevním séru dospělých, 2005 – 2015

 

Obrázek 2: Polychlorované bifenyly a chlorované pesticidy v mateřském mléku, 2005 – 2020