Aktuality

Hračka jako dárek pod stromeček bývá častou volbou, je tedy na místě připomenout na co si dát při nákupech věcí pro děti největší pozor. Některé předměty mohou představovat vážnou hrozbu, ať už z hlediska obsahu chemikálií, nebo co se týká nebezpečí vdechnutí či polknutí některých částí. I přes veškerou ochrannou legislativu je určitě dobré podrobit předměty také vlastní základní kontrole. Pokud pochybujete o původu, výrobci či prodejci hračky, to nejlepší řešení je takový výrobek nekupovat.

„Hračky podle platné legislativy nesmějí způsobit dítěti jakékoli poranění nebo ho vystavit působení škodlivých chemických látek. To, aby hračka byla bezpečná a zdravotně nezávadná je povinen zajistit ten, kdo hračku vyrábí, dováží nebo ji pod svým jménem uvádí na trh. Tato povinnost navrhovat, vyrábět, zkoušet a uvádět na trh pouze bezpečné hračky je dána jednotnými pravidly v celé Evropské unii. Všichni ale vnímáme, že na trhu nejsou dostupné jen výrobky z prověřených zdrojů a od seriózních výrobců či dovozců. Je určitě dobré připomenout nyní, v období kdy mnozí nakupují dárky, že je potřeba být obezřetný,“ potvrzuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Požadavky, které hračky musí splňovat, se vztahují na fyzikální a mechanické vlastnosti hraček, na jejich hořlavost, chemickou bezpečnost, omyvatelnost a hygienu. Spotřebitel to, zda hračka vyhovuje všem požadovaným kritériím, pozná tak, že na hračce či jejím obalu je uvedena značka shody s evropskými předpisy na bezpečnost hraček, označení CE. V podstatě tato značka je jakýmsi „pasem“ hračky pro vstup na trh EU. Bez tohoto označení nemůže být hračka dovezena a prodávána. Na trhu EU je pak dodržování stanovených kritérií, včetně značení a návodů na používání, kontrolováno orgány dozoru jednotlivých členských států, v ČR jsou kontrolními orgány Česká obchodní inspekce (ČOI) a Krajské hygienické stanice.

„Ačkoli víme, že probíhají nejrůznější kontroly, osobně bych se vyvarovala nákupu až podezřele levných hraček z těžko ověřitelných zdrojů. Rizikové mohou být nákupy například z neověřených e-shopů nebo některých tržišť. Takovým varovným signálem, že například hračka z plastů by mohla obsahovat nebezpečné ftaláty, bývá nápadná měkkost či vláčnost materiálu a chemický zápach. Ftaláty se používají například jako látky, které změkčují plasty, pro lidský a zejména dětský organismus ale představují nebezpečí a v hračkách by se vůbec neměly vyskytovat. V epidemiologických studiích se zjistilo, že expozice některým ftalátům je spojena s poruchami reprodukčního systému zejména u chlapců, což může vést k jejich neplodnosti v dospělosti. Ftaláty jsou také spojovány se vznikem  imunologických poruch, což může být příčinou vzniku astmatu, alergií a ekzémů. Současně narušují negativně i endokrinní systém, což může souviset i s rozvojem některých nádorových onemocnění, s inzulinovou rezistencí, obezitou, nebo s poruchami pozornosti a chování u dětí,“ uvádí příklad Ing. Jitka Sosnovcová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let.

Dalším příkladem je uvolňování primárních aromatických aminů z barviv a formaldehydu zejména z textilních hraček, dále uvolňování polycyklických aromatických uhlovodíků, nitrasaminů z hraček vyrobených z pryží, apod. „Jedná se opět vesměs o látky, které při dlouhodobé expozici mohou způsobovat rakovinu. A právě expozice těmto látkám v dětství může být jedním z faktorů při vzniků nádorů i v dospělosti,“ varuje odbornice SZÚ Ing. Jitka Sosnovcová.

Problémem může být i použití zakázaných vonných alergenních látek, kterými mohou být parfemovány („navoněny“) některé hračky, případně i hračky imitující kosmetiku, aby byly pro děti přitažlivé. Tyto látky mohou způsobovat podráždění kůže, ale mohou i být příčinnou vzniku různých dětských alergií.

Skrytým rizikem mohou být i nevhodně zvolené konzervační látky použité u hraček, které jsou určeny k přímému kontaktu s dětskou kůží. Tyto látky mohou mít dráždivé nebo senzibilizující účinky na citlivou dětskou pokožku. Jedná se zejména o hračky, jejichž účelem je zlepšení tvořivých schopností dítěte, jako jsou prstové barvy, modelíny, tekuté písky, slizy. Do hraček se konzervační látky přidávají kvůli omezení růstů plísní a mikroorganismů.

Pro malé děti může být velkým problémem také to, pokud hračka obsahuje malé nebo snadno oddělitelné části, které mohou děti vdechnout nebo spolknout. V těchto případech hrozí dávení, dušení a v některých případech může dojít i k úmrtí dítěte. Příkladem mohou být různé skládačky či stavebnice obsahující malé části, ale i plyšové či textilní hračky s našitými prvky (knoflíky, korálky, magnety apod.). Z nedávné doby jsou i známy i případy spolknutí magnetů, které byly součástí hraček a které způsobily velice závažné zdravotní komplikace trávicího traktu a střev. Nebezpečné mohou být i konstrukční vady jako nestabilita či uvolňování šroubků či nýtů, kde existuje riziko fyzického poranění, jako například pořezání o ostré hrany nebo poranění šponami či třískami u špatně mechanicky opracovaných kovových či dřevěných hraček.

Výrobci v rámci EU mají nastavena velice přísná pravidla pro to, jakým způsobem a z jakých materiálů může být hračka vyráběna. Dodržování těchto pravidel, používání kvalitních a hlavně bezpečných materiálů a zejména pravidelné zkoušení a prokazování souladu s kritérii stanovenými evropskými normami bývá ale finančně náročné a zpravidla se projeví i na ceně finální hračky. „I to může být impulsem pro některé výrobce či prodejce, aby se snažili systém obejít. Výsledky kontrol dozorových orgánů v členských zemích EU často ukazují na problémy u výrobců ze třetích zemí, a to zejména u těch, kteří prodávají hračky prostřednictvím online tržišť, kde často nelze ani identitu výrobce ověřit. Právě při nákupu na těchto tržištích si spotřebitelé musí být možných rizik vědomi, protože výrobky prodávané na takových platformách se jen obtížně a velmi sporadicky kontrolují a mnohem hůře realizovatelná jsou i následná vymáhání požadovaných nápravných opatření, včetně stahování výrobků z trhu,“ připomíná Ing. Jitka Sosnovcová.

Nebezpečí, která číhají na trhu, je pro spotřebitele mnoho a ne vždy je v silách jednotlivce odhalit či jakkoli zkontrolovat kvalitu. Při nákupech se tedy vždy snažme zaměřit na seriózní zdroje, prověřené výrobce a prodejce, kteří jsou schopni doložit původ výrobků a předložit například certifikáty zdravotní nezávadnosti u konkrétního zboží. Pokud pochybujete o původu, výrobci či prodejci hračky, to nejlepší řešení je takový výrobek nekupovat, za ohrožení zdraví žádný takový nákup nestojí,“ uzavírá hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.