Pyly

Pylový monitoring na stanici v SZÚ – průběžná roční data

Pylový monitoring v systému MZSO

Cílem pylového monitoringu je zajištění aktuálního zpravodajství o výskytu pylu určitých rostlin v ovzduší. Zahrnutí do systému MZSO od roku 2008 pak umožnilo splnění požadavků na zajištění kvality a porovnatelnost naměřených hodnot. Data z jednotlivých měřících stanic jsou v průběhu vegetačního období předávána do médií a prezentována na volně přístupných internetových stránkách ve formě grafické a tabelární informace (viz například aktuality SZÚ).

Pylový monitoring v Praze v roce 2023
2. 4. 2023

Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší. Na pražské stanici v areálu Státního zdravotního ústavu (50 0 5´ s. š., 14 0 25´ v. d., 245,5 m n. m.) probíhalo sledování od konce ledna do začátku října. Areál se nachází ve východní části centra města a jsou v něm trávníky, keře a stromy. V jeho okolí je vilová čtvrť, areál nemocnice a přibližně 1 km od stanoviště se rozprostírá rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin a bylin.

Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických obdobích a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin v ovzduší v průběhu roku.

Rozdělení sledovaných rostlin s alergenními pyly do skupin podle významnosti:

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů vyplývá, že pylová sezona obvykle začíná v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má dvě maxima. První, období květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá většinou od května do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrozie.

Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak rozdělení vypadá přibližně takto:

  • jarní 5. – 13. týden (únor – březen, duben) – olše, líska, bříza, cypřišovité
  • pozdně jarní 14. – 25. týden (duben – červen) – trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
  • letní 26. – 38. týden (červenec – září) – jitrocel, pelyněk, ambrozie
  • raně podzimní 39. týden a dále (konec září až říjen) – ambrozie, pelyněk a spory plísní, které jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období

Pylová sezona 2023 začala na začátku ledna. Celý průběh sezony je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1). Tradiční porovnání množství pylových zrn v ovzduší s předchozí sezonou není tentokrát možné, z důvodu pětitýdenního výpadku měření od 26. do 30. týdne v roce 2022.

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významné alergeny a způsobují první alergické obtíže. Jejich sezona trvala od začátku ledna do konce března. Nejvyšší počty zrn lísky byly napočítány ve 2. týdnu (474), olše v 8. týdnu (230).

Významný jarní alergen, pyl rostlin z rodu cypřišovitých (Cupressaceae), jsme v ovzduší nacházeli od začátku února do poloviny července, s vrcholem v 8. týdnu (484 zrn). V tomto období byla do poloviny dubna v ovzduší také alergenně méně významná pylová zrna topolu (Populus) a tisu (Taxus). Zrna tisu měla vrchol v 8. týdnu (1 838 zrn), zrna topolu ve 12. (332).

Od poloviny března se v ovzduší vyskytoval pyl jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Jasan kulminoval v 15. týdnu počtem zrn 283, vrba v týdnu 12. (302 zrn). Habr (Carpinus), s dobou květu od půlky března do začátku května, dosáhl maxima v 16. týdnu (442 zrn). Pylová zrna dubu (Quercus) bylo možné nalézt od konce dubna do poloviny června, vrcholný byl 18. týden s 1 274 zrny. Tyto dřeviny patří do skupiny středně významných alergenů.

Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Ta začala tento rok kvést na konci března a v ovzduší se její pyl vyskytoval téměř do konce června. Vysoké počty zrn jsme zaznamenávali od půlky dubna do začátku května s vrcholem v 16. týdnu (2674 zrn). Den s nejvyšším počtem byl 22. duben (1 308). (obr. č. 2) Ve srovnání se sezonou 2022 byla tato hodnota méně než třetinová.

Na začátku května začaly rozkvétat jehličnany smrk (Picea) a borovice (Pinus).  Nejvyšších hodnot dosahovaly v polovině května – u smrku byl nejpočetnější 19. týden (95 zrn), u borovice 20. (3 709 zrn). V ovzduší se pyl obou stromů objevoval do poloviny července. Nejedná se o významné alergeny, ale ve velkém množství mohou potíže vyvolat.

Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav lipnicovitých (Poaceae). V roce 2023 začaly trávy kvést na začátku května a jejich pyl se nacházel v ovzduší do konce září, ve vysokých počtech od půlky května do půlky července s kulminací ve 22. týdnu (486 zrn). V polovině května se v ovzduší objevila pylová zrna šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Bez přestal kvést v půlce července, šťovík s jitrocelem začátkem září. Pyl bezu působí alergické problémy stále většímu množství lidí, šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou. Týdenní počty pylových zrn nebyly v okolí stanice vysoké. (obr. č. 3)

Na začátku června jsme zaznamenali první zrna kopřivy (Urtica). Její pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci může u citlivých osob potíže vyvolat. Křivka výskytu měla dva vrcholy – v polovině měsíců června a září. Nejvyšší počet zrn (1 542) jsme naměřili v září, ve 33. týdnu.

V celém letním období se nacházel v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi nejvýznamnější alergeny tohoto období – pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Týdenní počty zrn obou alergenů byly v Praze nízké. Pelyněk začal kvést koncem července a dokvétal na začátku října s nejvyššími počty pylu ve 32. týdnu (57 zrn). Pyl ambrozie jsme nalézali od poloviny srpna do konce září s vrcholem ve 36. týdnu (128 zrn). Od července do začátku září byl v ovzduší v malém množství přítomen také pyl merlíkovitých (Chenopodiceae), což je středně významný alergen. (obr. č. 4)

V podzimním období byl v ovzduší pyl ambrozie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele a merlíkovitých. Od poloviny září do konce jejich výskytu na začátku října se jednalo o velmi malá množství, o jednotky pylových zrn za týden. Spory plísní se nacházely na vyšších hodnotách do poloviny října. (obr. č. 5)

Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spory rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší během celé pylové sezony. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíce spor za 24 hod., a to na začátku června a července s vrcholem v průběhu druhé poloviny června (rody Cladosporium a Alternaria).

Srovnání vývoje nálezu spor plísní, celkového počtu sledovaných pylových zrn a celkového počtu alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.

 

obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6