Kojení

Mateřské mléko je pro dítě v prvních měsících života to nejlepší. Kojení je prospěšné pro dítě, kojící matku, rodinu, a protože je ekologické, je přínosné i pro planetu.

Přínos kojení pro dítě

Přínos kojení a mateřského mléka je velmi významný a dlouhodobý. V první řadě je mateřské mléko v prvních měsících života pro dítě nejlepší možnou stravou. Poskytuje mu všechny potřebné živiny a to v poměru přesně odpovídajícím jeho věku. Skutečnost, že složení mateřského mléka se plynule mění podle věku dítěte je jeden z důvodů, proč jej nemůže plně nahradit náhradní kojenecká mléčná výživa (umělé mléko). Ta je vždy určená širší věkové kategorii.

Dalšími důležitými látkami obsaženými v mateřském mléce jsou protilátky, které chrání dítě před mnoha nemocemi, např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo průjmy. Studie prokázaly ochranné účinky látek obsažených v mateřském mléce proti Crohnově chorobě, cukrovce nebo alergiím. Kojené děti jsou také méně ohrožené tzv. syndromem náhlého úmrtí kojence (SIDS, sudden infant death syndrome), což je náhlé úmrtí, kterému nepředchází žádné varovné příznaky a u kterého se nepodaří objasnit příčinu smrti. Podle statistik jsou kojené děti v prvním roce méně často v nemocnici. Ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou neobsahuje mateřské mléko tolik bílkovin, a proto méně zatěžuje dětské ledviny.

Světová zdravotnická organizace podporuje kojení mimo jiné jako jeden nejúčinnějších nástrojů v celosvětovém boji proti dětské obezitě. Během studie růstu českých kojených dětí (2008 – 2011), na které se podílel i Státní zdravotní ústav, byly zjištěné počty českých kojených dětí s nadváhou i obezitou výrazně pod očekávaným podílem daným růstovou normou. Tato studie také potvrdila, že časné zavedení dokrmu zkracuje celkovou délku kojení, a že je žádoucí maminky podporovat ve výlučném kojení do 6 měsíců věku dítěte.

Kromě výživové a zdravotní role má kojení nesmírný význam i při posilování vztahu mezi kojeným dítětem a jeho matkou. Těsný kontakt s matkou dává dítěti pocit bezpečí potřebný pro jeho správný psychický a rozumový vývoj, posílený i obsahem důležitých živin v mateřském mléce.

Kromě přínosu pro zdravý vývoj dítěte během doby, kdy dostává mateřské mléko, má kojení význam i dlouhodobý. Podle údajů Světové zdravotnické organizace dospělí, kteří byli jako děti kojeni, mají méně často nadváhu nebo obezitu, cukrovku II. typu a kojení v raném dětství má význam i pro prevenci dalších onemocnění v dospělosti.

Přínos kojení pro matku

Kojení je zdravotně přínosné i pro kojící matku. Po porodu napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do stavu před těhotenstvím a snižuje poporodní krvácení. Kojící maminky méně často trpí poporodní úzkostí a depresí a snáze se zbavují nadbytečných kil získaných v těhotenství. Ze studií vyplývá, že kojení snižuje u matky riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky II. typu, kardiovaskulárních onemocnění a může chránit před osteoporózou v pozdějším věku.

Kojení je výhodné i z praktického hlediska. Mateřské mléko je vždy ihned připravené ke krmení, ve správné teplotě a v nejvyšší kvalitě. Šetří tak kojící matce čas. Navíc význam toho, že mateřské mléko nevyžaduje žádné další vybavení ani energie pro přípravu stoupá např. v prostředí se zhoršenými hygienickými podmínkami, během cestování apod.

V prvních 6 měsících po narození dítěte může mít kojení antikoncepční účinky. Je však třeba zdůraznit, že o antikoncepčním účinku kojení lze uvažovat pouze u matek, kterým ještě po porodu nezačal menstruační cyklus, jejich dítě je mladší 6 měsíců, a které velmi striktně dodržují nutná pravidla –  např. dávají dítěti pouze mateřské mléko (kojí výlučně), dítě nedokrmují a kojí dostatečně často, tj. přes den nejméně každé 3 hodiny a v noci min. každé 4 hodiny. Ani pak ale rozhodně nelze spoléhat na kojení jako jedinou antikoncepční metodu.

Finanční přínos kojení

Kojení přináší rodině finanční úspory. Pokud matka kojí, není třeba kupovat náhradní kojeneckou výživu, kojeneckou vodu, lahvičky, dudlíky na lahvičky a další vybavení. Úspora pouze za náhradní kojeneckou mléčnou výživu může za půl roku převyšovat 10 000 Kč, pokud dítě musí používat mléko speciální, úspora je ještě vyšší. Dále rodina ušetří také za energie a vodu, které jsou potřeba ke sterilizaci pomůcek nutných ke krmení umělým mlékem.

Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi má kojící matka pobírající příspěvek na živobytí nárok na zvýšení této částky z důvodu jiného stravování, a to 1 100 Kč na měsíc do 1 roku věku dítěte nebo do ukončení kojení nebo do ukončení stavu hmotné nouze. O zvýšení částky z důvodu kojení matka žádá při podání žádosti o přiznání příspěvku na živobytí. Tiskopis s názvem „Potvrzení o nutnosti dietního stravování“ je nutno nechat potvrdit ošetřujícím lékařem dítěte. Pokud matka přestane kojit nebo již není v hmotné nouzi, musí tuto změnu ohlásit do 8 dnů. Pokud kojící zaměstnanou ženu kvůli kojení přeřadil zaměstnavatel na hůře placenou pozici, může žena po celou dobu kojení čerpat tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Rodiče kojeného dítěte také nepřicházejí o výdělek kvůli častému ošetřování, protože jak již bylo uvedeno, kojené děti bývají méně nemocné.

Ekologický přínos kojení

Kojení je naprosto ekologickým způsobem výživy. Mateřské mléko ke svému vzniku a „transportu ke spotřebiteli“ nijak neznečišťuje životní prostředí. Navíc jde o opravdu „obnovitelný zdroj“.

Fakt, že množství mléka se řídí „zákonem nabídky a poptávky“, tj. skutečnost, že matka vytváří pouze tolik mateřského mléka, kolik ho dítě vypije, lze považovat za ekologické bránění plýtvání. Kojení nezatěžuje životní prostředí dopravou – kde je mléko vytvořeno, tam ho dítě vypije. Výroba a doprava náhradní kojenecké stravy naproti tomu vyžaduje jak množství surovin, tak energie atd. Obaly, potřebné pro tento druh stravy a pro kojeneckou vodu nutnou k její přípravě, jsou ekologickou zátěží jak při své výrobě, tak při likvidaci. Výroba náhradní kojenecké mléčné výživy samozřejmě vyžaduje chov skotu, což má za následek odlesňování ve prospěch pastvin eroze aj.

Hlavní přínosy kojení velmi stručně shrnuje např. leták „Proč kojit“ vydaný Státním zdravotním ústavem, který je k dispozici na webu SZÚ.

• Problematice  se věnují i další kapitoly sekce „kojení“.

Autor: Mgr. Markéta Paulová, CPVZ 2023