Kojení

Kojení je nejpřirozenějším způsobem výživy, ale přesto nemusí být vždy snadné. Neznamená to, že by nastávající matka měla důvod k obavám a nízké sebedůvěře. Ale je dobré, pokud rodiče znají základní zásady, které je potřeba pro úspěšné zahájení a dlouhodobé udržení kojení dodržet. Protože dobře informovaná, motivovaná a svým okolím podporovaná žena bude moci velmi pravděpodobně bez problémů kojit a udělá tak to nejlepší pro své dítě i sama pro sebe.

Kojení by mělo být zahájeno co nejdříve po porodu. Proto je vhodné, aby se matka o kojení informovala již před porodem (např. v předporodních kurzech, na spolehlivých webech apod.) Vhodné je podstoupit vyšetření prsů u gynekologa, které může odhalit např. vpáčené bradavky znesnadňující kojení. Je pak možné včas tento problém řešit.

Z hlediska podpory kojení je pro matku nejlepší, pokud se rozhodne pro porod v porodnici s certifikátem Baby Friendly Hospital (BFH). Tyto porodnice musejí opakovaně prokazovat, že splňují „10 kroků k úspěšnému kojení“ a jejich personál je schopen matku v kojení plně podpořit.

Po porodu okamžitý kontakt tzv. „kůže na kůži“ usnadňuje navázání vzájemného vztahu dítěte s matkou a je podstatná pro nastartování kojení. První hodina je pro zahájení kojení zásadní. Dítě je po porodu bdělé a má nejsilnější sací reflex. Včasné přiložení novorozence k matčinu prsu umožňuje spuštění mateřského mléka ve formě kolostra (mleziva), prostřednictvím něhož se dítěti dostanou důležité živiny a obranné látky. Pokud se závažných zdravotních důvodů nemůže dítě po porodu zůstat s matkou, je třeba, aby matka za pomoci zdravotníků začala co nejdříve mateřské mléko odstříkávat nebo odsávat a nastartovala tak jeho spuštění.

V Baby Friendly porodnici funguje tzv. rooming-in, což znamená, že pokud to nevylučují zdravotní důvody, je dítě stále na pokoji s matkou. Takové uspořádání podporuje jejich vzájemné sžívání, matka potřebám dítěte lépe porozumí a může ho kojit tak často, jak dítě potřebuje. Nekojit podle předem stanoveného časového plánu, ale podle potřeb dítěte, bez omezování frekvence a délky, je pro správné zahájení a úspěšné udržení kojení podstatné. Novorozenec nejprve vyžaduje kojení velmi často, ale s postupujícím časem se frekvence snižuje a matka vnímající potřeby dítěte se brzy naučí jeho režimu přizpůsobit. Nemusí se bát, že při častém kojení by dítě všechno mateřské mléko vypilo. Naopak. Čím více matka kojí, tím více mléka se tvoří. Časté kojení tak podporuje dostatečnou tvorbu mléka a zajišťuje dítěti dostatek potřebných látek pro růst a vývoj. Prospívá i zdraví matky, protože díky dostatečné frekvenci kojení se mléko v prsu nehromadí a klesá riziko zánětu prsu (mastitidy).

Častější zájem dítěte o mateřské mléko automaticky neznamená, že by mu už mléko nestačilo svým množstvím nebo že by bylo „slabé“. Může to být důsledkem toho, že dítě zrovna prodělává období růstového urychlení (tzv. spurt). Takové období nastává nejčastěji během prvního až druhého týdne po příchodu z porodnice, dále kolem 3. a 6. týdne, 3., 4. a 6. měsíce a většinou trvá několik dní. Věk i délka trvání spurtu jsou ale velmi individuální a nelze proto ani stanovit obvyklý věk zvýšené potřeby kojení. Pro objektivní posouzení adekvátnosti výživy je rozhodující sledovat, zda dítě prospívá a roste. Tato hodnocení provádí ošetřující praktický lékař pro děti a dorost, ke kterému chodí rodiče s dítětem na preventivní prohlídky. Lékař během nich pravidelně sleduje tělesnou délku, obvod hlavy a hmotnost. Využívá k tomu růstové grafy, které jsou rodičům dostupné mj. ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého nebo na webu Státního zdravotního ústavu. Tam jsou i grafy s růstovými křivkami přímo pro kojené děti. Kojit podle potřeb dítěte, bez omezování frekvence a délky kojení může být zejména zpočátku pro matku velmi náročné. Proto je nesmírně důležitá podpora rodiny, díky které může žena dostatečně pečovat nejen o dítě, ale i své vlastní zdraví a dostatečně odpočívat.

Pro úspěch kojení je velmi důležité, aby matka dodržovala správnou techniku zahrnující jak vzájemnou polohu matka-dítě, tak způsob přisátí dítěte k prsu i techniku sání. Jakkoliv složitě mohou pojmy jako „kde technika kojení“ znít, matka seznámená se základními zásadami se jistě brzy naučí všechno přirozeně zvládnout. Zejména pokud rodí v BF porodnici, má výhodu v proškoleném personálu, který jí s kojením pomůže hned od porodu. Protože – jak již bylo uvedeno – by matka měla kojit bez omezování délky kojení, je potřeba, aby vzájemná poloha dítěte a matky byla oběma pohodlná. Zásadou je, že se přikládá dítě k prsu, nikoliv naopak (nikoliv prs k dítěti). Po přiložení k prsu dítě není schoulené, ale je v poloze, kdy je obličejem, bříškem i koleny obráceno k matce a jeho hlava a tělo jsou v jedné rovině. Matka ho podepírá pod hlavičkou, rameny i zády. Mezi ní a dítětem nesmí být žádné překážky (např. ruka dítěte), které by při kojení tlačily a rušily. Prs drží matka tak, aby se prsty nedotýkala dvorce prsu a tím nebránila dítěti v žádoucím širokém přisátí, při němž má dítě v pusince nejen bradavku, ale alespoň částečně i oblast prsního dvorce. Pokud dítě při kojení drží v ústech pouze bradavku, proud mléka není dostatečný, dítě není syté, je neklidné a může matce na bradavkách způsobit bolestivé praskliny, které mohou být příčinou dalších potíží. Navíc nedostatečná spotřeba mléka vede ke zmenšení jeho produkce. Znakem nesprávného sání např. je, pokud je bradavka po kojení nerovnoměrně zploštělá. Naopak při širokém přisátí, kdy má dítě ústa široce otevřená a nosem i bradou se dotýká prsu, může mléko dostatečně téci a dítě klidně, pravidelně a dlouhými doušky pít. Znakem efektivního kojení je, že se dítěti při sání pravidelně pohybuje oblast před ušima a nevtahují se mu tvářičky směrem dovnitř.

Se správnou technikou přisátí může mít problém dítě, které kromě mateřského mléka dostává ještě dokrm kojeneckou lahvičkou. Z té totiž saje jiným způsobem než z matčina prsu. Na nesprávný způsob si může zvyknout a pak má problémy při kojení. Buď může sání z prsu úplně odmítat, nebo se k němu nesprávně přisaje. Pokud je skutečně nutné dítěti podat odstříkané či odsáté mateřské mléko nebo v odůvodněných případech a na radu lékaře i jiný dokrm, pak je potřeba využít jiný způsob než je kojenecká lahvička (např. injekční stříkačkou po prstu, lžičkou, z hrníčku nebo z kádinky). Pokud se dítě zvládne přisát k matčinu prsu, je možné použít tzv. suplementor. Krmící cévka (hadička) je přiložena přímo k prsu a dítě tak při konzumaci dokrmu zároveň sáním podporuje vznik dalšího mléka v prsu.

Názorné fotografie správné techniky kojení i mnoho dalších informací o kojení obsahuje např. brožura Kojení – všechno co potřebujete vědět, která je dostupná mimo jiné na internetu. Hlavní zásady úspěšného kojení i jeho přínos velmi stručně shrnuje např. i leták vydaný Státním zdravotním ústavem, který je k dispozici na jeho webu.

Kojení je důležitým krokem na cestě k zdraví a správnému vývoji dítěte. S podporou rodiny a společnosti, správnou přípravou, odhodláním a s láskou bude kojení krásným a přirozeným způsobem, jak poskytnout dítěti nejlepší možný start do života.

Zpět na stránky Kojení