Plísně
Mikrobiální znečištění je klíčovým prvkem znečištění vnitřního ovzduší. Způsobují ho stovky druhů bakterií a hub, zejména vláknitých hub (plísní), rostoucích v interiéru při dostatečné vlhkosti. Tento dokument obsahuje komplexní přehled vědeckých důkazů o zdravotních problémech spojených s vlhkostí vzduchu, s vlhkostí v budovách a biologickými činiteli. Z přehledu vyplývá, že nejvíce nejvýznamnějšími účinky jsou zvýšený výskyt respiračních příznaků, alergií a dalších onemocnění. a astmatu a narušení imunitního systému. Dokument také shrnuje dostupné informace o podmínkách, které určují přítomnost plísní a o opatřeních pro kontrolu jejich růstu v interiéru. Pokyny WHO pro ochranu veřejného zdraví jsou formulovány na základě tohoto přehledu. Na stránkách . Nejdůležitějším prostředkem k zamezení nepříznivých účinků na zdraví je prevence (resp. minimalizaci přetrvávající vlhkosti a růstu mikroorganismů na površích v interiéru a ve stavebních konstrukcích.
Dampness and mould (WHO guidelines for indoor air quality: dampness and mould) – WHO 2009
Problematika plísní – stanovisko SZÚ
16. února 2022 | RNDr. Bohumil Kotlík
Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční orgány, ze kterých uvolňují do okolního ovzduší spory (rozmnožovací částice). Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Plísně patří k významným faktorům, které mohou velmi negativně ovlivnit zdraví člověka zejména z hlediska jejich podílu na vzniku celé řady alergických a mykotických onemocnění. Z důvodu výše uvedeného působení na zdraví nelze výskyt plísní v bytech lidí podceňovat. Proto základním hygienickým doporučením je, aby se ve vnitřním prostředí člověka nevyskytovaly viditelné nárůsty plísní na površích.
Materiály a sdělení ze semináře 10. 10. 2023 konaného na SZÚ – Plísně v bytech – vyšetřování a hodnocení