Vnitřní ovzduší
Vnitřní prostředí budov se v současnosti stává prostředím, kde trávíme nejvíce času (až 90 %), a tak samozřejmě významně ovlivňuje naše fyzické zdraví a duševní pohodu. Přitom se zde vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika. Problémem může být kvalita vnitřního ovzduší daná kombinací vnitřních zdrojů a pronikáním škodlivin z vnějšího prostředí. Zásadní význam mají mikroklimatické faktory prostředí (teplota, vlhkost a nevyhovující úroveň větrání), které mohou v bytech a budovách vyvolat růst plísní a dalších alergenů.
Zpracované informace a další podklady
2-ethylhexanol – základní informace
2-ethylhexanol je látka, která se v ovzduší běžně nevyskytuje. V posledních letech se však s touto látkou setkáváme při měření kvality vnitřního prostředí. Společným znakem těchto měření je požadavek zákazníka na měření ovzduší z důvodu přítomnosti nepříjemného obtěžujícího zápachu, který se zpravidla objevuje po rekonstrukci podlahy s pokládkou nové krytiny z PVC. Zápach se často objeví až po několika měsících a jeho intenzita se často časem zvyšuje. (celý text)
Stanovení 2-ethylhexanolu ve vnitřním ovzduší
Formaldehyd – základní informace
Ve vnitřním prostředí je formaldehyd významnou škodlivinou. Zde mohou být jeho zdrojem procesy spalování, jako je kouření nebo topení. Významnými zdroji formaldehydu v nekuřáckém prostředí jsou stavební materiály. Časté problémy s vysokou koncentrací formaldehydu se objevují v rodinných domech typu OKAL, kde konstrukci domku tvoří dřevěný sloupkový systém opláštěný z vnitřní strany dřevotřískovými a z vnější strany azbestocementovými deskami. V interiéru se formaldehyd uvolňuje především z dřevotřískových materiálů používaných při výrobě nábytku a podlah, dále z laků, barev, tapet, koberců, parketových ochranných nátěrů a lepidel (materiály určené pro interiéry by měly být v současné době před uvedením na trh testovány). Formaldehyd mohou dále obsahovat čisticí prostředky, dezinfekční prostředky, kosmetika, jako jsou tekutá mýdla, šampony, laky na nehty, insekticidy, papírenské výrobky nebo elektronická zařízení. (celý text)
Stanovení formaldehydu ve vnitřním ovzduší
Zakladni faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí (souhrnná doporučení SZÚ)
Je nutné si uvědomit, že ve vnitřním prostředí trávíme více než 20 hodin denně (byty, práce, dopravní prostředky, nákupní centra, školy… ), z toho ve vlastním bytě běžně 10 až 12 hodin denně. A nejvíce můžeme ovlivnit právě místo kde bydlíme, spíme a trávíme volný čas. (celý text)
Výrazně méně topíte a zároveň i méně větráte, aby neunikalo teplo? Pozor na možné množení plísní a bakterií! 25. říjen 2022 | Tisková zpráva
Zdražování energií si vynucuje úspory. S nimi souvisí i změna právních předpisů ohledně minimálních vnitřních teplot pro různé provozy. Nejen tato úprava, ale i obava z vysokých nákladů, nutí mnohé z nás zásadně měnit zvyklosti týkající se teplotního komfortu. Příliš radikální snížení vnitřní teploty a omezení větrání však pomáhají vzniku nežádoucích plísní. Stejně tak málo ohřátá teplá voda na potřeby sprchování či koupání nahrává množení nebezpečných bakterií. Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich tak může být značný. (celý text)
Oxid uhelnatý (Stanovisko SZÚ)
Otrava oxidem uhelnatým je vždy vážná, zpočátku je nenápadná, ale o to zákeřnější. Jedovatý oxid uhelnatý je produktem nedokonalého spalování – vzniká při hoření jakéhokoliv paliva . Příčinou výskytu zvýšených koncentrací v interiérech je nedostatečné odvětrání místností, kde jsou kamna, sporáky, karmy (koupelny) a další spalovací zařízení umístěna. Životu nebezpečné pak jsou netěsnící spalinové cesty a komíny, dále špatně čištěná a neseřízená zařízení . Rizikové je např. používání plynové trouby k vytápění, grilu na dřevěné uhlí uvnitř bytu nebo zapnutý motor auta v garáži. Je jednou z nejběžnějších a nejrozšířenějších látek znečišťujících vnitřní a venkovní ovzduší. První pomoc spočívá v přerušení expozice (vyvětrat, při zachování vlastní bezpečnosti vynést zasaženou osobu), a pak pokud došlo k zástavě oběhu, je třeba bezodkladně poskytnout srdeční masáž a dýchání z plic do plic. Další péče vždy patří do rukou lékaře, neboť i zdánlivě zotavený a stabilizovaný postižený může náhle opět upadnout do bezvědomí. (celý text)
Sanitace povrchů a vzduchu ve vnitřním prostředí budov (článek v časopisu Hygiena)
Pandemie SARS-Cov-2 velmi názorně ukázala, jak důležité je dodržování základních hygienických zásad včetně mytí a dezinfekce rukou, používání roušek a odpovídající dezinfekce prostor, povrchů a ovzduší. Navíc se objevují na trhu nové výrobky (čističky vzduchu), je snaha dezinfikovat fasády domů pro seniory, ulice, chodníky, pískoviště, lavičky, dopravní prostředky, ale i lidi, kteří přicházejí do práce či do veřejných prostor (obchodní centra apod.) pomocí dezinfekčních brán. Ke všem těmto technologiím je zapotřebí přistupovat s příslušnými znalostmi a odpovědností. (celý text)
Rtuť – rozbitý teploměr (Toxikologické informační středisko)
Kuličky rtuti můžete sesbírat pomocí tvrdého papíru a lepicí pásky do uzavíratelné nádobky nebo nasát do plastové stříkačky. Nádobku/stříkačku i rozbité sklo z teploměru uložte do dvojitého plastového obalu. Po kontaktu se rtutí si umyjte ruce teplou vodou a mýdlem. Rtuť je třeba zlikvidovat jako nebezpečný odpad. Nouzovým řešením je odevzdat takto zabalené zbytky s označením „Rtuť“ do kontejneru na kovový odpad, podobně jako vybité baterie. Jestliže se kuličky rtuti dostaly do koberce nebo čalounění, sesbírejte je do uzavíratelné nádobky. Nevysávejte kontaminované místo vysavačem, protože byste kontaminovali sáček /vnitřek vysavače a rtuť by se pak při dalším vysávání odpařovala do vzduchu. Pokud jste to již provedli, je třeba obsah vysavače vysypat do plastového pytle a zlikvidovat jako nebezpečný odpad.
K úklidu nepoužívejte mop ani smeták, také jejich kontaminované části by bylo třeba bezpečně zlikvidovat nebo nechat vyvětrat na otevřeném prostranství po 2-4 týdny. K úklidu nepoužívejte domácí čisticí prostředky, které obsahují chlór. Tyto chemické látky se rtutí reagují, přitom se uvolňují toxické výpary. Po likvidaci rtuti místnost důkladně větrejte otevřeným oknem, alespoň po dobu 24 hodin. V případě požití kuliček rtuti z teploměru k otravě a ohrožení zdraví nedochází.
Efektivně uklizená a správně zlikvidována rtuť z teploměru nepředstavuje riziko pro zdraví člověka. Při nehodě s větším množstvím rtuti, než odpovídá jednomu teploměru (0,5-0,7 g) kontaktujte příslušnou hygienickou stanici.