B

Jedná se o bakteriální onemocnění způsobené bakteriemi rodu Bartonella, především bakterie Bartonella henselae, jejichž přirozeným rezervoárem jsou domácí zvířata, zejména kočky. Nejčastěji dochází k nakažení hostitele při nešetrné manipulaci s kočkou domácí, zdrojem přenosu bakterií na hostitele je pak trus blechy kočičí při škrábnutí nebo kousnutí kočkou a označuje se jako nemoc z kočičího škrábnutí.

Bartonella henselae se množí v zažívacím traktu kočičích blech a přežívá po několik dní v bleším trusu, zablešené zvíře si následně během péče o srst infikuje drápy a po následném škrábnutí hostitele dochází k nakažení hostitele. Jako nejfrekventovanější přenašeči onemocnění jsou uváděny kočičí blechy, ovšem v posledních letech je stále častěji v souvislosti s bartonellózou uváděn jako přenašeč i klíště obecné. Klíšťata rodu Ixodes patří v Evropě mezi nejrozšířenější rody, řadou testů byl prokázán přenos bakterie Bartonella henselae na hostitele – obratlovce a zároveň byl prokázán i přechod bakterií mezi jednotlivými vývojovými stádii klíšťat. Bakterie se dostávají do těla hostitele ze slinných žláz klíštěte při jeho sání na hostiteli.

V místě sání klíštěte či poranění kočkou vzniká charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5 až 10 dní. U postiženého dochází ke zduření nejbližších lymfatických uzlin, které trvá od 1 týdnu do dvou měsíců. Mezi další projevy onemocnění patří bolesti hlavy, slabost, závratě, malátnost, únava, bolesti svalů, kloubů či očí. Závaznější průběh vyvolává onemocnění u jedinců s narušenou imunitou, u kterých může vést k postižení celého organismu.

 

Bartonella henselae jako původce nemoci z kočičího škrábnutí