Venkovní ovzduší

Zpracování je provedeno ve dvou verzích – úroveň oblastí je doplněna o zpracování pro jednotlivé konkrétní stanice. Pro každou z měřených škodlivin (SO₂, NO, NO₂, CO, O₃, NO_X, TSP, PM₁₀, PM_2,5) je vždy uveden aritmetický a geometrický měsíční průměr a počet dní v šesti koncentračních třídách (distribuce hodnot), u látek se stanoveným 24 hodinovým imisním limitem (PM₁₀, SO₂) i počet překročení imisního limitu v daném měsíci. Pro jednotlivé skupiny sledovaných látek jsou zde uvdeny i odhady středních ročních hodnot za ČR a roční hodnoty jednotlivých škodlivin měřené na pozaďových stanicích. Samostatnou kapitolu pak představuje zpracování zátěže prostředí přízemním ozónem – zpracované do výstupu zdravotních rizik SOMO35 WHO.

Zprávy podle oblastí a stanic:

• Imisní situace (SO₂, NO, NO₂, NO_X, CO, O₃, TSP, PM₁₀, PM_2,5) – 2023
• Těžké kovy (As, Cd, Cr, Mn, Ni a Pb) – 2023
• Těkavé organické látky (benzen) – 2023
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU včetně BaP) – 2023
• Ozón – SOMO35

Data lze ale zpracovat více způsoby – nejenom shrnutím situace ve znečištění ovzduší v ČR. Lze vyhodnotit roční střední hodnoty v různých typech městského osídlení (základní stratifikace vychází z podílu zastoupení hlavních typů zdrojů – lokální, liniové a průmyslové). Zároveň je možno odhadnout “obvyklou/normální” zátěž populace v sídlech těmto látkám, která by měla odpovídat střední hodnotě v obydlených „neextrémních“ lokalitách. Pro srovnání jsou zde zahrnuty i hodnoty naměřené na republikových pozaďových a venkovských stanicích. Součástí je odhad nárůstu předčasných úmrtí v závislosti na expozici suspendovanými částicemi PM10 vypočítaný pro 75 % zastoupení frakce PM2,5 a odhad ILCR (Individual live time cancer risk) pro expozici benzenu, BaP, As, Cd a Ni. Hodnoty zdravotních rizik byly přepočteny v dikci doporučení WHO (2021).