Aktuality

MF Dnes a iDnes: Infikovaní komáři se šíří Evropou. Nakazili i Čechy

07. července 2023 | Autor: MF Dnes

První část článku - Infikovaní komáři se šíří Evropou. Nakazili i Čechy

Pokud se chystáte na dovolenou do teplejších krajin včetně Evropy, chraňte se tam proti komárům a hmyzu, který přenáší viry způsobující horečky dengue, zika i jiné nebezpečné nemoci. A pokud vám po návratu bude zle, nechte se vyšetřit. Turistům to radí čeští i evropští odborníci na infekční nemoci, protože hmyz z tropických a subtropických oblastí se kvůli častějším vlnám veder a záplav stěhuje i do těch částí Evropy, kde dříve nebyl. S tím výrazně narůstá riziko nákazy i počty nemocných lidí. Jen od ledna do května se potvrdila horečka dengue u 30 Čechů (nakažených ve světě i v Evropě). Některé nemoci v přehledech ani nejsou. Jako například vzácná horečka papatači, kterou nedávno onemocněl 31letý podnikatel z Opavy po bodnutí hmyzem na řeckém ostrově Rhodos. Doma dostal zánět mozku a ztratil paměť. Nevěděl, že byl na dovolené, přátelé mu to připomněli fotografiemi. Ale zapomněl třeba i názvy ulic ve městě, kde žije.

Dokončení článku z první strany

Čech dostal horečku papatači Komáři šířící tropické nemoci se s oteplováním zabydlují na jihu Evropy, kam jezdí čeští turisté. Pokračování ze str.1 Už cestou na řecké letiště začala podnikatele z Opavy bolet hlava. „V dalších dnech jsem zvracel, přidaly se teploty a potíže se zrakem, viděl jsem černé skvrny. Ale myslel jsem, že to vyležím,“ vzpomíná muž na konec letošního dubna. Nakonec šel k lékaři, který mínil, že jde o úžeh či úpal. Muž tomu nevěřil, protože na Rhodosu, který si tehdy ještě pamatoval, bylo 21 stupňů. Doufal, že se mu uleví. Jenže mu bylo hůř. Při denním světle venku trpěl silnou bolestí očí i hlavy. Když si toho všimla jeho známá, lékařka, poslala ho na pohotovost do Slezské nemocnice. CT vyšetření prokázalo nález na mozku. Muž skončil na jednotce intenzivní péče infekčního oddělení. Pak ztratil paměť. Nepamatoval si první týden pobytu v nemocnici, dovolenou, ani další věci, včetně pracovních záležitostí z posledního roku. „Vše ukazovalo na zánět mozkových blan či mozku, podle toho jsme začali s léčbou. Nasadili jsme antivirotika i léky proti otoku mozku. Zároveň jsme nechali udělat testy na různé viry, protože bylo podezření na poštípání komáry či jiným hmyzem,“ říká primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel.

Po deseti dnech laboratoř potvrdila horečku papatači. Ta je v Česku tak vzácná, že primář Kümpel s praxí delší než 35 let se s ní setkal poprvé. A žádná cílená léčba není. Jeho pacient se domů vrátil až po dvaceti dnech. „Dodnes jsem na nemocenské a musím se znovu učit názvy ulic a připomínat si i řadu dalších věcí, které mi vypadly z paměti,“ říká podnikatel.

Horečku papatači (někdy též zvanou papatachi, papatasi…) způsobují fleboviry, což jsou viry, které přenáší hmyz flebotomus (latinsky Phlebotomus). Někdo jej nazývá komárem, někdo písečnou muškou, ani jedno ale není správně. Podle parazitologa Petra Volfa z Univerzity Karlovy je sice flebotomus příbuzný komárů, patří do stejného řádu dvoukřídlého hmyzu, ale je menší a tvoří samostatnou čeleď. „Většina flebovirů přenášená hmyzem okolo Středozemního moře vyvolává jen mírnější potíže, takzvanou třídenní horečku, ale nenapadá centrální nervovou soustavu. Jediný z flebovirů, který občas napadá mozek a může způsobit jeho zánět, je virus Toscana. Nedávno jsme v naší laboratoři poprvé prokázali, že ho může přenášet i jeden z druhů flebotomů žijících na Rhodosu, konkrétně Phlebotomus tobbi,“ vysvětluje parazitolog. Za nemoc mohl virus i stres Právě virus Toscana u muže z Opavy potvrdila laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Vzhledem k tomu, že přátelé muže neonemocněli, ačkoli je hmyz zřejmě poštípal také, primář Kümpel se domnívá, že u pacienta sehrálo roli oslabení organismu vyčerpaného přepracováním a velkým stresem.

Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové ze Státního zdravotního ústavu v Praze jsou horečky papatači a podobné nemoci v Česku tak vzácné, že mají svůj kód diagnózy A93.1, ale nebývají uváděné ve zveřejňovaných přehledech infekčních nemocí. I když jich přibývá. „Od roku 1997 bylo v informačním registru hlášeno jen šest případů horečky papatači – dva v roce 2013, dva v roce 2018, jeden v roce 2019, další v roce 2021,“ říká epidemioložka. Ten z Opavy je sedmý. Podle odborníků je však možné, že někteří nakažení a nemocní nebyli na fleboviry vůbec testovaní. Laboratoře častěji dostávají požadavky na zjišťování nemocí přenášených komáry, zejména virů dengue.

„Od letošního ledna do konce května bylo v Česku nahlášeno 30 případů horečky dengue, tři horečky zika, jeden typ virové encefalitidy přenášené komáry a jedna horečka chikungunya,“ potvrzuje epidemioložka Fabiánová.

Původci horečky dengue jsou čtyři typy virů dengue, dva z nich způsobují těžké stavy, krvácivé horečky a šok s úmrtím. K příznakům nemoci patří horečka, bolesti hlavy, kostí a kloubů či kožní vyrážka. Epidemioložka podotkla, že všechny letošní nemoci českých pacientů přenesené dvoukřídlým hmyzem byly importované z ciziny.

„V Česku jsou zatím komáři považováni spíše za trapiče, hlavně při masových výskytech po povodních, ale nákaza se vyskytuje jen ojediněle. Například v roce 2018 se na jihu Moravy od místních komárů nakazilo pět lidí západonilskou horečkou, jedna žena zemřela. Od té doby jsme takové případy nezaznamenali,“ připomíná Fabiánová. Ve světě však patří komáři z epidemiologického hlediska k nejnebezpečnějším členovcům zodpovědným zejména za přenos malárie, japonské encefalitidy, žluté zimnice či virů způsobujících již zmíněné horečky dengue, zika, chikungunya a další nemoci.

Varování odborníků z Evropy Před šířením různých komárů (celkem jich ve světě žije asi tři tisíce druhů) a s nimi i virů přenosných na člověka varuje také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. „V posledních letech jsme byli svědky geografického rozšíření invazních druhů komárů do dříve nezasažených oblastí Evropské unie. Pokud to bude pokračovat, můžeme očekávat další případy a možná i úmrtí na nemoci, jako jsou dengue, chikungunya či západonilská horečka,“ míní ředitelka ECDC Andrea Ammon. Například životaschopné populace komára Aedes albopictus, který přenáší viry dengue a chikungunya, se před deseti lety vyskytovaly ve 114 regionech osmi evropských zemí. Nyní je však tento druh rozšířený již ve 337 regionech třinácti evropských zemí. Ty loni nahlásily 71 místních nákaz člověka horečkou dengue (nejvíce Francie 65), což je téměř tolik jako za předchozích jedenáct let. Od roku 2010 do roku 2021 se v Evropě nakazilo viry dengue 74 lidí. V tropických zemích (zejména v Africe, Americe, jižní a jihovýchodní Asii či v oblasti západního Pacifiku) se však horečkou dengue nakazí každý rok okolo dvou milionů lidí a stovky zemřou. Na další evropská území se postupně šíří také komár Aedes aegypti přenášející viry způsobující žlutou zimnici, ziku, dengue, chikungunya nebo západonilskou horečku. Loni ECDC zaznamenalo v Evropě 1 133 nakažených lidí virem západonilské horečky a 92 úmrtí. Stovky případů hlásily Itálie a Řecko, desítky Rumunsko, méně Německo, Maďarsko, Chorvatsko, Rakousko, Francie, Španělsko a po jednom případu i Bulharsko a Slovensko. K ochraně před poštípáním rizikovými komáry by lidé měli používat repelenty a oblečení zakrývající většinu těla. Spát je vhodné v uzavřené místnosti či pod moskytiérou.

Ochrana před štípanci

* Oděv – dlouhé rukávy i nohavice, vhodnější jsou světlé barvy.* Repelenty – doporučené repelenty do tropů obsahují DEET (diethyltoluamid), IR 3535 nebo Icaridin (známý i jako Picaridin). Aplikovat je lze na nechráněnou kůži i oděv podle doporučení výrobce. * Bariéry – sítě v oknech, zavřená okna i dveře. Není-li možné zabránit vniknutí hmyzu, tak moskytiéry, nejlépe postříkané repelentem. * Insekticidy – uvnitř pomůže elektrický odpařovač s insekticidy. * Likvidace – vyhledávání a ničení možných líhnišť komárů vyprázdněním, vyčištěním a zakrytím nádob i s malým množstvím vody.