Aktuality

Eliška Selinger pro ČT24: Je Aspartam skutečně nebezpečný?

17. července 2023 | Autor: ČT24

Aspartam, jedno z nejpoužívanějších sladidel, zařadila Světová zdravotnická organizace na seznam potenciálních karcinogenů. Co přesně to znamená a jaká jsou rizika užívání Aspartamu, vysvětluje pro ČT24 Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ.
Odkaz na originální zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/223411058370716/ (začíná 16:05).

 

Přepis rozhovoru:

 

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

Aspartam. Jedno z nejpoužívanějších umělých sladidel. Světová zdravotnická organizace ho teď zařadila na seznam potenciálních karcinogenů. Ve stejné kategorii je třeba kyselina kávová nebo výtažek z Aloe vera. Pravidla pro používání aspartamu se tím ale nezměnila. Výrobci, výrobce sladidel, rozhodnutí už dříve kritizovali, protože podle nich není hodnocení této látky vědecky komplexní. Používá se k dochucování žvýkaček, limonád a řady dalších potravin. Možná rizika jeho užívání teď probereme s nutriční epidemioložkou Eliškou Selinger, vítám vás, pěkné dopoledne.

Eliška SELINGER, SZÚ

Dobré dopoledne.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

Pojďme si tedy říct, co vlastně v praxi znamená to zařazení aspartamu do této kategorie.

Eliška SELINGER, SZÚ

Určitě. Tak v první řadě je potřeba chápat, že vlastně rolí IARC, to znamená té agentury, která tohle to zařazení provedla, tak je hodnotit vlastně karcinogeny, to znamená, ona se dívá na různé látky, ale i jiné typy expozic typu zaměstnání nebo nějaké, řekněme, faktory životního stylu a zkoumá, nakolik víme nebo nevíme, že jsou spjaty teda s rizikem rozvoje nádoru. Důležité je hodně chápat, že to řazení není na základě toho, jak moc ten faktor je nebezpečný ve smyslu, kolikrát třeba zvyšuje to riziko rozvoje toho nádoru, ale je potřeba chápat, že to řazení je podle toho, jak moc my jsme si tím jistí, to znamená, kolik máme v ruce důkazů, že se tak skutečně děje. Ona vlastně ta komise pravidelně nějakým způsobem evaluje látky, u kterých se nějaké takové důkazy objeví, nashromáždí veškeré dostupné studie, ať už mechanistické studie někde na buňkách, tak na zvířatech, tak na lidech, podívá se na to a řekne, jak moc teda můžeme říct, že to tak je v případě té skupiny, ve které teďka skončil aspartam, tak to vlastně znamená, že my v tuhle chvíli máme nějaké menší důkazy nebo máme nějaké důkazy na těch buňkách, že ta látka dělá něco, co by teoreticky mohlo vést k rozvoji nádoru, máme nějaké důkazy. Na zvířatech, ale i ty nejsou ještě dostatečné a máme nějaké důkazy na lidech, ale ani ty ještě nejsou úplně jakoby dostatečné, takže laicky řečeno, je to spíš něco takového. – okay, měli bysme se na to trochu víc podívat, ale není úplně potřeba teďka v tuhle chvíli plašit.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

To znamená, že experti se shromáždili důkazy, které sice nejsou stoprocentní, ale vydává to určitý varovný signál.

Eliška SELINGER, SZÚ

Já bych k tomu skoro neříkala varovný signál, spíš je to takové jako měli bysme se na to podívat, jo, jako nemůžeme ještě v tuhle chvíli říct, že to určitě způsobuje nádory, spousta látek, které v té kategorii jsou, tak se u nich pravděpodobně nikdy neprokáže, že by to tak jako skutečně bylo, ale je to spíš signál směrem k výzkumníkům, že to je jako dobré výzkumné téma a že na tohle bychom se měli zaměřit, jo, ale souběžně je asi potřeba ještě zdůraznit, že pro tu praxi nestačí jenom říct, že ta látka může teoreticky dělat nebo rozvíjet nějakým způsobem nádory, ale potřebujeme se ještě podívat, v jakých dávkách to dělá, jestli je možné těch dávek dosáhnout v běžném jako životě, co to je za typ nádoru, jak časté je to onemocnění, jak vážné je to onemocnění, kolika lidí by se to případně mohlo týkat, a to trošku souvisí i s tím, že se jinak jako ta doporučení v tuhle chvíli nemění, protože sice máme nějaké nedostatečné důkazy, že by to mohlo dělat nádory, ale zároveň si myslíme, že běžný člověk v běžném životě nedosáhne v tuhle chvíli dávek, které by mohly být nebezpečné.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

Takže rozhodně nevyvolávat paniku.

Eliška SELINGER, SZÚ

Přesně tak, nevyvolávat paniku, já si myslím, že pro běžného člověka to v podstatě není v tuhle chvíli zas až tak stěžejní informace. Maximálně je to takové jako hezké, hezký důvod se zamyslet nad tím, proč vlastně piji třeba ty limonády, proč vlastně jím potraviny, které případně ten aspartam obsahují. Protože samozřejmě to, co se nemění už doslova desítky let, je to, že strava má být založena především na minimálně zpracovaných potravinách, základním nápojem je voda nebo neslazené čaje a s nějakou rozumnou mírou káva. A pokud se držím těchto doporučení, která platí už jako doslova desítky let, tak diskuze o aspartamu mě ale vůbec nemusí zajímat. Takže maximálně vzít to jako podnět k tomu se zamyslet nad tím a co jím a co piju, ale určitě není potřeba v tuhle chvíli začít vylévat limonády z oken.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

A znamená to něco pro samotné výrobce potravin? Může to třeba znamenat to, že sami od sebe se budou chtít Aspartamu vyhnout?

Eliška SELINGER, SZÚ

Tak pro ty výrobce potravin není ta situace v tuhle chvíli složitá, protože na jednu stranu chceme, aby samozřejmě se snižoval obsah cukru v těch potravinách a zároveň teďka jako vyvstává otázka, čím tě cukr nahradit. Já osobně, pokud mluvím jenom za sebe, tak bych upřednostnila zkrátka postupné snižování té sladké chuti, což je v souladu i s dalším doporučením WHO, které jako vyšlo teďka, že by sladidla, umělá sladidla neměla být úplně používána jako ta hlavní strategie na kontrolu váhy nebo boj proti obezitě, ale jinak pro ty výrobce v tuhle chvíli se nic nemění. Pořád platí, že ty dávky, u kterých by aspartam teoreticky dle těch důkazů mohl být nebezpečný nebo o kterých víme jistě, že by mohl být nebezpečný, tak jsou velmi vysoké a běžně v potravinách jich spíše jako nejde dosáhnout, to znamená, neexistuje nebo pravděpodobně není člověk, který by toho snědl tolik i při těch současných dávkách a že by to mohl být nebezpečné.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

Tak si možná pojďme říct, jaká je maximální bezpečná denní dávka. Aspartamu určitě.

Eliška SELINGER, SZÚ

Nemyslím si, že by to někdo počítal, ale je to asi nějakých 40 mg na kilogram váhy, to znamená, je to množství, které je v několika plechovkách, asi záleží na tom, o jakých limonádách se bavíme. Myslím si, že americká čísla jsou asi 9-14 plechovek dietní koly nebo dietní limonády, ale každopádně jsou to jako litry a litry, to je důležité si říct a vždycky je to uvedeno i na obale. To je druhá věc, kterou je potřeba znát.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

V kategorii potenciálních karcinogenů je teď zhruba 300 položek. Co všechno tam patří?

Eliška SELINGER, SZÚ 

Jsou tam látky, které jsou, jak už jsem říkala, jo, ty látky, které jsou evaluované nebo expozice, jak říkáme, které jsou nějakým způsobem hodnocené, tak jsou chemikálie, se kterými se pracuje, patří tam třeba paliva do téhle kategorie, patří tam různé extrakty typu ta Aloe vera, patří tam infekce třeba některé, myslím, že téhle kategorie třeba infekce schistosomiázou a patří tam nějaké elektromagnetické pole, jo, takže těch látek je skutečně celá řada, myslím si, že je tam i práce kadeřníka, ale to je možná o kategorii výš, jo, zkrátka jako je to opravdu celá škála a v žádném případě to neznamená, že ty expozice nebo že ty látky a ty činnosti, které v té kategorii jsou, jsou stejně nebezpečné, jak už jsem říkala, je to řazeno podle množství těch důkazů, to znamená, všechny tyto látky mají nějaké drobné výzkumy, které ukazují na to, že by teoreticky ta látka mohla způsobovat nádorové bujení, ale nevíme to jistě, ty důkazy nejsou tak dostatečné jako v těch vyšších kategoriích a neznamená to ta látka, můžeme mít podezření, že ten nádor zvyšuje jeden a půl krát, stejně jako desetkrát, jo, takže neznamená to, že ty látky jsou stejně nebezpečné, v žádném případě.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

Takže se dostáváme k tomu, co jsme řekli na začátku, být opatrní, informovaní, ale nevyvolávat paniku.

Eliška SELINGER, SZÚ

Přesně tak, nevyvolávat paniku a jak říkám, ta základní nutriční doporučení, v rámci kterých máme zkrátka minimalizovat ten příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, ve kterých se ten aspartam vyskytuje, tak ta se nemění a zůstávají pořád stejná a stejně tak, pokud si člověk jednou za čas pro radost dopřeje nějakou takovouto potravinu, ať už slazenou cukrem nebo sladidlem, tak mu to zdraví určitě nepoškodí. Je to spíš o tom, že zkrátka znovu a znovu. Tyto látky by neměly být základem jídelníčku nebo tyto potraviny a měli bychom se soustředit nebo snažit se přiblížit se blíže k tomu ideálu.

Nikola REINDLOVÁ, redaktorka

Eliška Selinger byla hostem čtyřiadvacítky, děkuji za to a přeji pěkný zbytek neděle.

Eliška SELINGER, SZÚ

Děkuji za pozvání.