Aktuality

Pertuse/černý kašel – souhrn situace: 

Video s rozhovorem v ČT24 a přepisem rozhovoru naleznete pod článkem:

Aktuální nárůst případů pertuse/černého kašle může být důsledkem nižší cirkulace původce onemocnění během pandemie covid-19 a také v důsledku poklesu proočkovanosti určitých populačních skupin během pandemie covid-19, což je situace, kterou vidíme i u ostatních respiračních nákaz i v dalších zemích EU/EHP. Předběžná data za rok 2023 ukazují, že v ČR bylo hlášeno celkem 494 případů pertuse neboli černého kašle včetně jednoho úmrtí u osoby nad 75 let věku. Onemocnění byla hlášena napříč věkovým spektrem; od nejmladších po seniory; nejstarší osobou s pertusí byla 96 letá paní. Onemocnění pertusí je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti vzhledem k možnému rozvoji závažných komplikací i případnému úmrtí. Co je velmi alarmující, že černým kašlem onemocnělo v loňském roce 20 dětí, kterým ještě nebyl ani jeden rok; nejmladšímu dítěti s potvrzeným onemocněním byl přesně jeden měsíc. Pro tyto děti je nejčastějším zdrojem onemocnění nejbližší rodina.

Pertuse je i v zemích s vysokou proočkovaností endemickým onemocněním, tzn., že se onemocnění vyskytuje v populaci, s vrcholy každých 3–5 let. Cílem očkovacích programů proti pertusi je proto chránit kojence před závažným průběhem onemocnění. Onemocnění nejmladších dětí lze předcházet očkováním těhotných žen, tato strategie je již používána v mnoha zemích světa a ukazuje se být vysoce účinnou v prevenci závažných onemocnění a úmrtí na černý kašel u malých dětí. Očkování těhotných od 27. gestačního týdne proti pertusi je v ČR doporučeno od roku 2015. Vhodně načasované očkování v graviditě vede k dostatečnému přenosu mateřských protilátek do těla plodu. Po narození je tak dítě mateřskými protilátkami chráněno před závažným průběhem onemocnění během nejkritičtějšího období dvou měsíců, kdy ještě nemůže být očkováno.

Pertusi lze předcházet očkováním, ale podobně jako u jiných infekcí, ani očkování ani prožité onemocnění nechrání jedince po celý život. Za určitou dobu po očkování nebo onemocnění dochází k poklesu imunity. Jedinec se stává opět vnímavým a může být infikován, a to i několikrát za život. V národní strategii očkování proti pertusi v České republice je proto doporučeno minimálně jednou v dospělosti aplikaci posilující dávky proti pertusi, jako součást kombinované vakcíny proti tetanu, diftérii, a pertusi, obsahující nízkou dávku antigenů (Tdap) všem osobám ve věku do 65 let.

Přepis rozhovoru:

Roman Fojta,moderátor

Česko loni zaznamenalo nejvíc případů spály za posledních 10 let, podobným tempem přibylo i nakažených svrabem nebo legionelózou, vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu, podle statistik přibylo i případů záškrtu a černého kašle. Přidáme komentář, hostem ve vysílání je Kateřina Fabiánová, epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu, dobré odpoledne přeju.

Tak rok 2023, pokud jsem se správně dočetl, byl pro infekční choroby rekordní. Čím to je? Je to pozůstatek pandemických let.

MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

Asi tak, jak říkáte, během pandemie covidu jsme všichni zažili určitá opatření, ať už to byla distanční opatření, případně nošení roušek, a zejména u respiračních onemocnění, jako je spála, jako je pertuse, tedy ten černý kašel, tak je v našich, ale i ve statistikách ostatních zemí napříč Evropskou unií vidět během covidových let pokles těchto onemocnění.

Jak výrazný je ten současný nárůst těchto nemocí?

Je to v podstatě u některých onemocnění výrazné, u některých onemocnění v podstatě jako u černého kašle dochází k postupnému nárůstu, který bude pokračovat pravděpodobně i v příštím roce. Vidíme to například u zemí, jako je Dánsko, jako je Chorvatsko, kde nárůst případů černého kašle je enormní. U nás ta situace zatím postupně šplhá, předpokládáme, že svého vrcholu dojde v tom letošním roce, ale například u spály ten nárůst jsme pozorovali od konce roku 2022, kdy se postupně, v uvozovkách tedy promořovaly děti, které spálou nebyly zasaženy. „Díky“ covidovým letům.

Kdy se zastavíme u černého kašle, jak se tohle onemocnění šíří, jaké má příznaky, jaké může mít důsledky, následky?

Jak velká je proočkovanost proti černému kašli a jak často se v praxi setkáváte s odmítáním očkování?

MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

Proočkovanost udávají data, v současné době tedy byl zaveden elektronický registr očkování, od kterého si slibujeme, že tedy budeme mít data napříč populací, včetně dospělých, proočkovanost dětské populace by měla být na relativně dobré úrovně. Nicméně ukazuje se, že v některých oblastech České republiky jsou určité kapsy, které jsou dané tím, že rodiče z různých důvodů posouvají, odkládají nebo odmítají očkování, ať už těch nejmenších dětí, což tedy vidím jako velmi nebezpečné, ale i starších dětí a právě potom to onemocnění se v takto neproočkovaných skupinách velice rychle šíří.

Zmiňovali jsme i spálu, které je nejvíc za posledních 10 let. Zatímco ještě před dvěma lety onemocnělo 1150 lidí, vloni už to bylo téměř 7000. Co je to tedy za onemocnění? Jak vážné je, jak se léčí, jak předcházet tomu, abychom ho nedostali?

Spála je onemocnění dětské, způsobeno bakterií a zejména v dětském věku se projevuje vlastně spálou. Asi to všichni známe u svých dětí, nebo si to někde ještě pamatuje jako spálovou angínu, je to onemocnění vlastně v dětství. V je spála vzácná. Streptokokové infekce se v dospělosti mohou projevit také, ale projevují se jako třeba streptokokové angíny, případně jako růže. To onemocnění samozřejmě je léčitelné, nicméně v poslední době, zejména na konci roku 2022, se začaly ukazovat napříč celou Evropou nebo byly zaznamenány případy závažnějších průběhů. Bohužel napříč celou populací, končily i bohužel fatálně úmrtím, takže tato onemocnění je potřeba nepodceňovat vyhledat lékaře, zejména tehdy, pokud je tam vyšší teplota, případně ztížené dýchání a podobně. Je fakt, co jste říkal, že těch 7000 případů je hodně. Před těmi covidovými roky se počet případů pohyboval okolo 1800–4000 případů ročně, během covidu, opět bylo to respirační onemocnění, které bylo výrazně snížené během toho roku 20, 21, bylo hlášeno 765 a 167 případů, takže velmi málo a opět v podstatě lze říct, že výskyt respiračních onemocnění se v současné době normalizuje, nicméně je tady značný počet jedinců, kteří díky tomu, že během covidu to onemocnění neměli, tak v současné době to v uvozovkách dohánějí a podobně to tedy vidíme i v dalších státech Evropské unie a ve Spojeném království, kde ten zvýšený počet streptokokových invazivních infekcí byl také potvrzen.

Říká epidemioložka Kateřina Fabiánová. Moc děkuju za rozhovor, hezký den přeju.

Děkuji za pozvání, hezký den.