Aktuality

Bohumil Kotlík, vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší SZÚ, hovořil v souvislosti se spuštěním programu Nová zelená úsporám pro ČT24 o možných zdravotních rizicích spojených s rekonstrukcí domů.

Originál záznamu Studia ČT24 zde https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/223411058060919/  rozhovor začíná na 19. minutě záznamu, 10:19 reálného času.

Přepis rozhovoru:

Moderátor

Budeme mluvit s celou řadou hostů a jako první téma jsme si zvolili to, které by možná celá řada lidí označila za to nejprvotnější, nejdůležitější, to jest zdravotní rizika, možná zdravotní rizika, která mohou být spojena s rekonstrukcí domů. Proto je s námi pan Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. Dobrý den.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Dobrého dne.

Moderátor

Pane Kotlíku, pojďme se na to podívat nejdřív obecně, když se pouštíme do takové rekonstrukce, která je spjatá s tím dotačním titulem, s Novou zelenou úsporám, jaká rizika tam vystávají, jaká vás napadnou jako první?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Když se podíváme na ten program, tak ten je točený v podstatě na energetické úspory, to znamená zateplení, případně vybavení tepelným čerpadlem, zateplení střech a další věci. A tam to riziko je víceméně minimální. Trošku problém je v tom, jakmile se sáhne do té budovy jako takové. Většina domů po babičce nebo po dědečkovi, abychom byli genderově vyrovnaní, má za sebou nějakou historii, nějaké úpravy, přestavby, doplňování a další věci. A to znamená, bylo by dobré vědět, jestli v tom domu nebo v tom objektu nejsou nějaké zdravotně nebezpečné materiály. Můžeme jmenovat primárně azbest, že jo, který se tam pravděpodobně vyskytovat může a pravděpodobně i bude.

Moderátor

Protože v České republice to byl a nejen v České republice, mimořádně oblíbený stavební materiál ve své době.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

On měl fantastické vlastnosti, takže není se čemu divit, ale bylo by dobré vědět, než se do toho tzv. hrábne, jestli tam není toto riziko.

Moderátor

A zastavím se, pardon, u toho azbestu, protože vy jste to možná naznačil, pokud coby majitel domu provádím jenom tepelnou izolaci v uvozovkách, tak tam azbest rizikem není. To riziko začíná teprve v okamžiku, kdy se nějakým způsobem, jak jste říkal, sáhne, kdy se narušuje samotná stavba domů?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Samozřejmě, ale jako pokud tam někde děláte díry a vyvrtáváte, tak  se můžete dostat  na azbestový materiál, takže je dobře vědět, zdali v tom objektu ten azbest skutečně není.

Moderátor

Takže před samotnou rekonstrukcí byste takřka ve sto procentech případů doporučoval provést si právě na tuto látku nějaký průzkum?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Pokud nejsou k dispozici informace, je to jistě cesta, jak se vyhnout případnému riziku.

Moderátor

Dělá se to české republice, je to běžná praxe?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Ne zcela, ale dělá se to.

Moderátor

Další látka, kterou bych jmenoval z těch, které jsou populárně považovány za nebezpečné. Co radon? Pokud ten dům nechám tepelně izolovat, zvyšuji nějakým způsobem rizika?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Samozřejmě ho utěsníte, to znamená, v podstatě omezíte výměnu vzduchu v tom baráku, v tom domě nějakým způsobem. Je dobrý vědět, jestli ten dům je v nějaké radon významné oblasti. Na to se dají dohledat mapy, který má v podstatě Státní ústav jaderné bezpečnosti, takže ty informace existují a samozřejmě pokud tam to riziko je, tak by asi v některých případech, zvláště u podsklepených domů a podobných věcí, stálo za úvahu si tam nechat provést měření, aby člověk měl jistotu, že tam to riziko není.

Moderátor

No. Když už jsme zmínili azbest, tedy dříve velmi populární stavební materiál, když se pouštíme do těch úprav spjatých s tímto dotačním titulem, víme přesně, do čeho jdeme, co se týče těch materiálů, které se používají na izolaci domů?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Pokud si zvolíme, bych řekl, slušnou stavební firmu, která dodržuje pravidla hry, tak ta používá materiály, které jsou nějakým způsobem schváleny a certifikovány a mají bezpečnostní listy. To znamená, potom je to jenom otázka dodržení příslušné technologie při těch stavebních či opravárenských či rekonstrukčních pracích.

Moderátor

Když říkáte dodržení stavební technologie, tak jaká rizika nebo chyby nebo prohřešky se tam mohou vyskytnout a vyskytují?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Já nevím, já jsem ještě pamětník zlatých českých ručiček, to znamená, tam se v podstatě můžete potkat s čímkoliv, ale říkám znovu, je ideální mít stavební dozor, který vám v této věci ohlídá.

Moderátor

Když provedu zatěsnění, zateplení domu, tedy jeho utěsnění, znamená to, že také zvyšuji riziko vzniku plísní?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Plísně vám budou vznikat jenom ve dvou případech, protože takhle: plísně jsou v ovzduší všudypřítomné a jsou tam prostě pořád, těch se nezbavíme, ale plíseň začne být problémem, pokud je v objektu zvýšená vlhkost, pokud tam dochází ke kondenzaci vody. A tam jsou v podstatě jenom dvě základní možnosti, teda pokud pomineme životní styl uživatele, a to jsou tepelné mosty, zvláště u oken, a druhá věc je vzlínání vody v podstatě kapilárama ve a zdivu. A u těch tepelných mostů, tam je zapotřebí provést příslušnou stavební úpravu. Ti, co mají rodinný dům, i tak vědí, co to znamená dům podříznout.

Moderátor

Základní možná metoda, jakým způsobem bojovat s písněmi, možná i preventivně?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Preventivně jenom snížit vlhkost a ideální vlhkost, která by se měla v těch objektech vyskytovat, je někde mezi 35, 30, až 60 – 65 procenty. Jakmile to překročíte a v podstatě objeví se vám tam ten tepelný most, tak dochází ke kondenzaci. Druhý případ, kdy můžou vznikat plísně a mikračka, je vedení vzduchotechniky, pokud není udržované. To znamená, pokud v rámci tohoto projektu budete provádět nebo zavádět systém mechanické výměny vzduchu, ať už vzduchotechniku nebo rekuperaci, je zapotřebí si ohlídat, aby ty vzduchové cesty byly příslušně čištěny, protože jinak riskujete, že vám tam může dojít ke kondenzaci a potom se vám tam může tvořit mikračka.

Moderátor

A úplně na závěr a krátce vás poprosím, pane Kotlíku, já už jsem zmínil to téma větrání, tedy způsobu, jak bojovat proti těm nejhorším zdravotním dopadům plísní, tak jak správně větrat?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Tak větrání je v podstatě základní způsob, jak přivést do objektu čerstvý vzduch. Jiný neexistuje. To znamená, musí být adekvátní výměna vzduchu. Musím v podstatě větrat tak, abych ty případné škodlivé v tom objektu, které tam mohou vznikat, občas se objevují, ať už z vaření nebo případných úprav, abych je minimalizoval, abych je tzv. naředil, abych je odvětral ven. Kdo postaví barák, tak ví, že čtvrt až půl roku bude muset odvětrávat, aby v podstatě se tam cítil naprosto bezpečně. Takže větrat ano a dá se to nastavit ve vztahu k počtu osob, které ten objekt užívají.

Moderátor

Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu byl naším hostem. Děkujeme.

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Děkuji, na shledanou.