Aktuality

HN: Hygienici a zdravotníci připravují velkou kontrolu chemikálií v dětském oblečení. Průzkum v Česku dopadl špatně

29. ledna 2024 | Autor: Hospodářské noviny

21. 2024 0:00, Viktor Votruba

https://archiv.hn.cz/c1-67288190-hygienici-a-zdravotnici-pripravuji-velkou-kontrolu-chemikalii-v-detskem-obleceni-pruzkum-v-cesku-dopadl-spatne

Kontrolní orgány se začínají zajímat o nebezpečné chemikálie, které se používají u kosmetiky či textilu. V mezinárodní studii dopadly nejhůř softshellové bundy koupené v Česku.

Jsou už takřka všude a říká se o nich, že jsou věčné. Syntetické chemikálie známé také jako perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou výjimečné svými vlastnostmi. Odpuzují vodu či olej a nečistoty. Proto jsou široce využívané. Používají se u nepřilnavého nádobí, hasicích pěn či voděodolné kosmetiky a textilu. Problémem je, že se nerozkládají. Znečišťují životní prostředí, v organismech se kumulují a působí vážné zdravotní problémy. V rámci studie v sedmi evropských zemích byla přítomnost těchto látek zjištěna i v dětském oblečení. Nejhůř dopadly softshellové bundy zakoupené v Česku.

Evropská unie už používání těchto látek reguluje. Na stole je i návrh na jejich úplný zákaz. Státní zdravotní ústav letos připravuje celorepublikovou kontrolní akci, v níž se zaměří i na „věčné chemikálie“ v dětském textilu.

„Předpokládáme, že akce bude rozdělena do dvou etap podle ročních období tak, aby pokryla sezonní typy dětského oblečení,“ řekla HN Jitka Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu, kde je vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do tří let.

Že stojí za to se na nebezpečné látky v oblečení víc zaměřit, dokládá nedávná mezinárodní studie několika ekologických skupin, mezi nimiž je i česká Arnika. Organizace provedly kontrolu 32 dětských bund a kombinéz, které zakoupily v sedmi evropských zemích. Výsledky šetření jsou hrozivé. U sedmnácti testovaných kusů oblečení byla nalezena nebezpečná a celosvětově zakázaná perfluorooktanová kyselina (PFOA) patřící mezi zmíněné věčné chemikálie PFAS. Devět bund obsahovalo PFAS v množstvích přesahujících limity EU pro látky, které jsou buď celosvětově zakázány, nebo se k jejich zákazu schyluje.

Zvláště znepokojivé jsou podle Arniky výsledky pro dětské softshellové bundy zakoupené v Česku, které vykazují nejvyšší množství této toxické látky. Nákup deseti softshellových bund proběhl ve známých outdoorových obchodech. Ve všech byla PFAS nalezena, včetně jedné bundy, která měla certifikaci, že látku neobsahuje. „Pravděpodobně došlo ke kontaminaci na výrobní lince,“ domnívá se autorka studie Jitka Straková. Osm z deseti bund překročilo v současnosti platné evropské legislativní limity. Kvůli dlouhému trvání studie se už ale v případě Česka jedná o dva roky staré vzorky.

Právě u softshellu se PFAS často používají. Mají zvýšit odolnost proti dešti, povětrnostním vlivům či špíně. „Přestože jsme v některých softshellových bundách na českém trhu věčné chemikálie očekávali, přítomnost celosvětově zakázané PFOA a nešťastné prvenství českých bund v žebříčku nejhorších vzorků ve studii nás zaskočily,“ uvádí odbornice na PFAS Jitka Straková.

Věčné chemikálie PFAS jsou podle expertů hrozbou pro lidské zdraví a životní prostředí. „Čím více se toho o nich dozvídáme, tím větší obavy v nás kvůli své všudypřítomnosti, odolnosti a schopnosti se hromadit v těle i v prostředí vzbuzují,“ dodává Straková.

„Dlouhodobé působení těchto látek může vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině. Řada z nich patří i do skupiny endokrinních disruptorů, které narušují hormonální sytém lidského organismu, ve svém důsledku pak mohou být příčinou různých metabolických onemocnění, způsobovat snížení schopnosti našeho imunitního systému reagovat na nepříznivé vlivy a podobně,“ vyjmenovává Jitka Sosnovcová.

Stálá kontrola těchto látek ve výrobcích chybí. Běžné oděvy, a tedy i softshellové bundy, se před uvedením na společný trh EU neprověřují. „Všechen textil se nemusí testovat, protože všichni výrobci a dovozci mají povinnost uvádět na trh bezpečné zboží. Ani výrobci nemusí testovat přítomnost nebezpečných látek, když vědí, že se v materiálech, které mají od svých dodavatelů, nebezpečné látky nevyskytují,“ vysvětluje ředitel textilního zkušebního ústavu Pavel Malčík. Do značné míry je tento řetězec postaven na důvěře. Prověřování zpravidla chybí. A když už se výrobky testují, věčné chemikálie mezi kontrolované látky většinou nepatří.

Česká obchodní inspekce se kontrolami těchto látek nezabývá. „Tato problematika spadá do gesce České inspekce životního prostředí,“ uvedl František Kotrba, tiskový mluvčí inspekce. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uvedené kontroly provádí nepravidelně v rámci svých kampaní. „Výrobků, ve kterých se tyto látky mohou objevit, je obrovské množství a chemické analýzy odebraných vzorků jsou v případě těchto látek technicky a finančně velmi náročné,“ říká Miriam Loužecká, zástupkyně tiskového mluvčího ČIŽP.

V roce 2023 ČIŽP kontroly prováděla například u 22 vzorků vánočních dekorací, žádné z nebezpečných látek ale nenalezla v nadlimitním množství. Loni také kontrolovala zahradnické a domácí potřeby, u nichž budou výsledky teprve zveřejněny. Kontroly zaměřené na obsah PFAS v textilu zatím ČIŽP neprováděla, nicméně chystá je do budoucna. „Na kontrolu obsahu těchto látek v textilu se zaměříme,“ potvrdila Loužecká.

Státní zdravotní ústav společně s hygieniky se chce na výrobky s PFAS letos soustředit i proto, že evropská legislativa v nařízení REACH jejich používání loni omezila či v některých případech zakázala. Podle mnohých odborníků a ochránců životního prostředí je to ale stále málo a mělo by dojít k úplnému zákazu „věčných chemikálií“.

„Výsledky naší studie poukazují na nutnost zakázat celou skupinu těchto látek, jinak se problému nezbavíme,“ upozorňuje Straková z Arniky. Podle ní budou s nejvyšší pravděpodobností už v blízké době výrobci a dovozci zboží do EU donuceni k tomu, aby s využívaním těchto látek skončili a sáhli po jejich nezávadných alternativách.

Řada společností a prodejců outdoorového oblečení se k tomu zavázala dobrovolně, na základě poptávky spotřebitelů. V Česku si tuto problematiku uvědomují i některé malé obchody. „Náš dodavatel dlouhodobě nakupuje základní textilní materiály od firem, které jsou držiteli certifikátu OEKO, “ říká Iva Tkadlčíková z obchodu s látkami a galanterií Tkadexa. Tento mezinárodní testovací a certifikační systém je pro textilie, které jsou vyráběné pouze ze zdravotně nezávadných materiálů.

Právě spotřebitelé by se měli zajímat o to, zda jimi kupované výrobky mají certifikaci, která „věčné chemikálie“ vylučuje. Ani certifikáty sice nemusí zaručovat úplnou nezávadnost výrobku, ale jsou lepší než pouhá důvěra.