Aktuality

Sycené nealkoholické nápoje, které jako hlavní ingredienci obsahují vodu, kofein a cukr nebo sladidla. Tak by se daly stručně charakterizovat energetické nápoje. Dále mohou obsahovat stimulační látky jako taurin, rostlinné extrakty, například z guarany a ženšenu a další stimulanty. Přidány bývají i vitamíny, obvykle skupiny B.  Takové nápoje bývají takzvanou energetickou bombou z hlediska obsahu cukru, problémem ale může být i obsah kofeinu a dalších stimulantů. Při přílišné konzumaci tak organismus zažívá jak nadměrný příjem energie, spojený s rizikem rozvoje mnoha nemocí, tak i vysoký obsah kofeinu, na který je právě dětský organismus citlivý. Stimulanty jako kofein mohou přinést narušení zdravého spánku, úzkosti, podrážděnost,  celkové změny chování   a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu.

„Sledujeme, že mezi mladými získávají energetické nápoje na popularitě. Potvrdila nám to  i Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků s tím, že více než každý desátý mladý do 18 let má sklon k rizikové konzumaci. Zároveň se na trhu objevují i nápoje se stále vyššími obsahy kofeinu a stimulantů. Cítíme tedy jako nutné varovat, že tyto nápoje nejsou rozhodně prospěšné a v případě překročení limitů pro konzumaci mohou zdraví dětí doslova poškozovat,“ varuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

„Výrazně nadměrná konzumace energetických nápojů může u mladých osob způsobovat akutní zdravotní  problémy, například nepravidelný srdeční rytmus, dechové obtíže,  úzkost nebo nevolnost. Množství kofeinu ve dvou běžných plechovkách energetického nápoje překračuje  maximum  doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) pro děti a  adolescenty. Problémem je i velmi  vysoký obsah cukrů. Energetické nápoje se počítají mezi slazené nápoje a s jejich konzumací jsou tak spojena všechna rizika nadměrného příjmu cukru, “ potvrzuje nutriční epidemioložka SZÚ MUDr. Eliška Selinger.

Podíváme-li se blíže na negativní účinky jednotlivých ingrediencí, pak nadměrný příjem přidaného cukru přispívá ke vzniku zubního kazu a také k rozvoji nadváhy a obezity a s nimi spojenými onemocněními, včetně srdečních chorob, cukrovky nebo některých druhů rakoviny. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je tolerovatelný příjem volného cukru (tedy cukru, který není přirozeně obsažený v potravinách jako ovoce, mléko nebo zelenina) 25 gramů na den. Tato hranice by ale měla být viděna jako “horní tolerovatelná” – cukr přidávaný do potravin a nápojů během výroby není nutnou součástí výživy. Obecně tak panuje shoda, že příjem cukrů přidávaných do nápojů a potravin by měl být co nejnižší. V rámci hodnocení je také třeba brát v potaz, že většina tohoto “povoleného cukru” je obsažena v potravinách, které nakupujeme. Přidaný cukr v nápojích je pak viděn jako ještě více problematický, protože v tekuté formě snadno zkonzumujeme velmi vysoké množství, jelikož nejsme limitováni pocitem sytosti.

„V rámci snah o snížení obsahu cukru se mnoho výrobců rozhodlo nahrazovat cukry sladidly. Sladidla jsou látky, které simulují sladkou chuť, ovšem bez obsahu kalorií. Sladidla používaná v nápojích a potravinách musí projít testováním bezpečnosti a následně je na jejich obsah stanoven bezpečný limit. Bohužel, nový výzkum v posledních letech začal tento přístup problematizovat. Ukázalo se, že dopady sladidel na snížení váhy nejsou tak významné, jak se očekávalo, zejména z dlouhodobého hlediska. Navíc některé studie upozorňují na možné negativní zdravotní dopady, a to i v množství, které se běžně vyskytuje v produktech. I přestože celá problematika bude jistě ještě předmětem dalšího výzkumu, již teď nejnovější doporučení WHO radí, aby lidé místo využívání sladidel spíše redukovali sladkou chuť jako takovou,“ připomíná doktorka Selinger.

Co se týká kofeinu, jeho obvyklý obsah v energetických nápojích se pohybuje mezi 80-150 mg ve čtvrtlitrové plechovce. Pro srovnání, hrnek kávy obsahuje zhruba 60-90 mg kofeinu, hrnek černého čaje asi 50 mg.

„Kofein mnozí z nás vyhledávají, protože zvyšuje pozornost a redukuje potřebu spánku. Spánek je ale pro vyvíjející se dětský nebo dospívající organismus důležitý. Narušení zdravého spánku může mít negativní dopady na fyzické i psychické zdraví dětí a dospívajících. K negativním projevům nadměrného příjmu kofeinu tak patří třeba úzkosti, podrážděnost,  celkové změny chování, zažívací potíže, ale i bolesti na hrudi, pocitově výrazné bušení srdce, vysoký krevní tlak a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu,“ popisuje dále lékařka a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Zatímco pro zdravého dospělého člověka není konzumace třeba kávy sama o sobě problematická, u těhotných, dětí a dospívajících je situace jiná, protože organismus je na cizorodé látky mnohem citlivější a bezpečná množství jsou tak nižší.  Dle doporučení EFSA pro dospělé netěhotné osoby je obecně bezpečná jednorázová dávka kofeinu asi 200 mg, tedy zhruba 3 mg na kilogram váhy. Od 100 mg jednorázového příjmu ale může docházet k narušení spánku, zejména pokud je kofein konzumován před spaním. Bezpečný celodenní příjem kofeinu je pak stanoven na 400 mg (5,7 mg/kg váhy). V případě těhotenství je ale maximální celodenní bezpečná dávka stanovena na 200 mg. Pro děti je to pak 3mg/kg váhy. Například 13leté dítě vážící 45 kg by tak nemělo zkonzumovat více než 135 mg kofeinu za den. Adolescent vážící 60 kg by neměl vypít více než 180 mg.

Do některých nápojů mohou být přidávány i vitamíny a minerální látky. Pro zdravého člověka, který nemá žádné speciální dietní potřeby nebo onemocnění, která by vyžadovala speciální přístup, neexistují vědecké důkazy, že by užívání vysokého množství vitamínů nebo minerálů mělo jakékoliv prokázané pozitivní účinky. Zdrojem vitamínu i minerálů je a má být především pestrá strava. Zejména u některých látek, jako například u vitamínů A nebo D, pak v případě nadměrného příjmu hrozí i předávkování. Problémem může být i vysoký příjem mnohých vitamínů a minerálních látek v případě některých onemocnění, např. při poruše funkce ledvin.

„Mnohé nápoje jsou také marketingově prezentovány jako zdravé varianty, i přestože jejich složení tomu zcela neodpovídá. Zároveň barevné a vizuálně lákavé obaly přitahují dospívající a děti, zejména pokud tyto vídají v reklamách v televizi, ale i na internetu, například skrze své oblíbené influencery. Dopady marketingových aktivit na děti jsou tak výraznější než u dospělých, což potvrzují i odborné studie.  Mnozí mladí se dokonce domnívají, že tyto nápoje jsou bezpečné, protože by se jinak neprodávaly. Zdá se tedy, že dospívající a děti mohou rizika spojená s vyšší konzumací těchto nápojů výrazně podceňovat,“ doplňuje možný vliv reklamy doktorka Eliška Selinger.

„Každému spotřebiteli je na etiketě výrobku dostupná informace kolik kofeinu, cukru či sladidel a dalších stimulantů obsahuje. Děti a dospívající by rozhodně neměli překračovat maximální dávky 3mg/kg váhy u kofeinu a příjem přidaného cukru by měl být co nejnižší. K tomu připočtěme účinky jiných přidaných stimulantů, jejichž dlouhodobé dopady na dětský organismus jsou často neznámé. Apelujeme zejména na rodiče, aby s dětmi o rizicích konzumace energetických nápojů promluvili a pokud možno jim zdůraznili, že ideální je se těmto nápojům vyhnout,“uzavírá ředitelka SZÚ.

Pokud mají spotřebitelé podezření, že některý z výrobků na trhu by měl být z hlediska obsahu látek a účinků na zdraví konzumentů podroben zkoumání, mohou takový výrobek ohlásit na k tomu příslušné Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

Přikládáme i dříve zveřejněné stanovisko českých pediatrů, naleznete ho zde.