Aktuality

* Tím, jak se otepluje, objevují se tyto exotické druhy i u nás?

Dostávají se sem už delší dobu, ale nemají tady příznivé podmínky na přežití, aby se dál množila. Jejich přirozeným hostitelem bývají tažní ptáci, se kterými se sem dostanou. Je to třeba druh Hyalomma, což je opravdu veliké klíště, nasátá samice měří až 2,5 centimetru. Hned poznáte, že sem nepatří. Jsou to klíšťata na poměrně dlouhých nožkách a mají i oči, takže svého hostitele aktivně vyhledávají. Záchyty máme každý rok, ale nejsou tady schopna přežít zimu.

* Mohou být nebezpečná, přenášet pro nás nezvyklé nemoci?

Třeba klíště rodu Hyalomma přenáší krymsko-konžskou hemoragickou horečku, což je nebezpečné onemocnění. Naši kolegové z Řecka, se kterými budeme spolupracovat, toto onemocnění monitorují. Je otázka, jak moc se bude toto klíště šířit dál na sever. Určitě je potřeba to sledovat. Zatím nám lidé ročně hlásí jen jednotky případů, kdy se k nim klíště dostalo na nějakém ptáku a pustilo se u nich na dvoře. Vícero záchytů hlásili lidé veterinářům na koních nebo dobytku, což je pro ně vedle ptáků další přirozený hostitel.

* Je pro mě jako laika důležité vědět, které klíště se na mě přisálo? Třeba proto, abych věděla, jakou nemoc může přenášet?

Úplně nejvíc chorob přenáší naše nejběžnější klíště obecné, lymeskou boreliózu, klíšťovou encefalitidu i řadu dalších onemocnění. Piják lužní, který se vyskytuje nejvíce na jižní Moravě, lymeskou boreliózu nepřenáší, přenáší ale psí babeziózu, což může být nebezpečné pro naše mazlíčky.

* V aplikaci Klíšťapka je možné zjistit, kde je vyšší výskyt klíšťat a nakolik mohou být nakažená. Je letos větší riziko, že na nakažené narazíme?

To, jestli jsou klíšťata nakažená, je ovlivněno tím, na jakých zvířatech se nasají. Klíště je jen přenašeč z jednoho živočicha na druhého. Zdroji encefalitidy nebo boreliózy jsou volně žijící živočichové, nejčastěji hlodavci, ale i ptáci a další. Pravidelně sledujeme vybrané lokality na výskyt boreliózy. Infikovanost klíšťat je tam poměrně stabilní, protože jsou tam zřejmě stabilní i populace infi-kovaných hlodavců, na kterých se mohou klíšťata nasát. Neřekla bych, že je právě letos vyšší riziko, že narazíme na infikované klíště. V lokalitách, kde je nacházíme pravidelně, je riziko přibližně stejné jako minulé roky. Jde jen o to, jak se budeme před klíšťaty chránit a zda jim dáme příležitost, aby se přisála.

* Jak poznám, že mě klíště nakazilo boreliózou, která je bakteriální a léčitelná antibiotiky, a ne encefalitidou, která je virová a lze se proti ní jen preventivně očkovat? Má to odlišný průběh?

Nejčastějším projevem boreliózy je červená rozšiřující se skvrna. Určitě to není jako štípanec od komára nebo ováda. I po přisátí klíštěte se může objevit červený pupínek, ale příznak boreliózy je opravdu velká skvrna, která se neustále rozšiřuje. Pokud se někde na těle objeví takový fl ek, nemusí být ani moc tmavý, může to být jen světlá skvrna, tak je třeba jít k lékaři. U encefalitidy se v první fázi objevují nespecifické příznaky podobné chřipce. Bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota a celková velká únava. Pokud takové příznaky člověk během prvních 14 dnů má, anebo v případě boreliózy o něco déle po klíštěti, tak je opět potřeba navštívit lékaře a upozornit ho na přisátí klíštěte. Pacientovi se odebere krev, aby se zjistily protilátky, protože se předpokládá, že v tu chvíli ať už borelie, nebo virus klíšťové encefalitidy koluje v krevním řečišti a protilátky se tvoří.

* Co když ale člověk vůbec neví, že klíště měl?  U boreliózy se třeba objeví skvrna, ale u encefalitidy vás to vůbec napadnout nemusí.

Ano, je mnoho pacientů, u nichž se objeví skvrna a budou vám přísahat, že klíště neměli. Budou vám tvrdit, že je to od komára. Pokud se na člověka přisaje nymfa, což je druhé stadium klíštěte a je opravdu maličké, tak ho člověk může přehlédnout. Přisaje se mu pod kolenem, za dva dny odpadne a vůbec si ho nevšimnete. Je potřeba na to zkrátka od jara do podzimu myslet, pokud člověk jen nesedí v kanceláři nebo doma.

* Narazila jsem na případ, kdy se až po skoro dvou měsících objevily u paní silné svalové křeče. Před tím sice měla skvrnu, ale měla to za agresivní štípanec od komára. Nikdo z doktorů nevěděl, čím to může být, až několikátého v pořadí napadlo, jestli to nemůže být borelióza, což se potvrdilo. Je běžné, že se potíže objeví až s takovým odstupem?

U boreliózy je to běžné. Problémy, které jste popsala, mohou být projevy neuroboreliózy, které se mohou objevit dva měsíce i déle po přisátí klíštěte. Dojde například k obrně lícního nervu, mravenčení do rukou, poklesne koutek. S klíštětem před několika měsíci si to člověk nespojí. Je dobré si zaznamenat, že měl člověk přisáté klíště, což může klidně udělat i ve zmíněné Klíšťapce.

* Určitě jste se taky setkala s tvrzením: „Já piju pivo, proto na mě klíšťata nejdou.“ Je to pravda?

Není. Jestli pivo nebo vitamín B odpuzují hmyz nebo ne, nebylo nikdy prokázáno. Je pravda, že někteří lidé víc přitahují hmyz, ať už to jsou komáři, nebo klíšťata. Je to tím, že všechen tento hmyz vyhledává hostitele pomocí vydechovaného kysličníku uhličitého a taky amoniaku, takže někteří lidé jim víc voní.

* Proti vážným komplikacím způsobeným encefalitidou se lidé mohou nechat preventivně očkovat. Na to, jestli se klíště přisaje, to vliv nemá. Pokud bych se nechala teď naočkovat, jak rychle mě začne vakcína chránit?

Můžete se nechat naočkovat ve zkráceném schématu, to znamená jedna dávka vakcíny a druhá po 14 dnech. Pak už je člověk chráněn. Určitě by si ale měl dát pozor, aby mezi první a druhou dávkou klíště nechytil.

* Trháte klíště pinzetou, nebo je vytáčíte?

Určitě bych klíště nevytáčela. Na sosáčku, kterým je klíště zapuštěno do kůže, jsou zpětné háčky jako na harpuně, není tam žádný závit. Takže nějaké kroucení nemá smysl. Klíště vytahuji pinzetou. Chytím ho hned u hlavičky, těsně u kůže a jemně viklám. Někteří ale doporučují prostě ho pevně chytnout a vytrhnout. Je to jedno. A pak místo vydezinfikovat. Rozhodně není dobré pomazat klíště krémem nebo olejem, nijak to nepomůže, spíš uškodí. Klíště nás nevidí, ale naši přítomnost cítí Určitě bych klíště nevytáčela, trhám je pinzetou

Očkování proti klíšťové encefalitidě pro starší 50 let je plně hrazeno ze zdravotního pojištění mladší si ho musí zaplatit, u pojišťovny ale mohou žádat příspěvek (stovky korun, liší se dle pojišťovny) náklady na jednu dávku vakcíny (vč. aplikace) jsou zhruba 900 korun základní očkování má 3 dávky s odstupem několika měsíců, ve zrychleném režimu lze podat druhou dávku už po 14 dnech přeočkovává se jednou dávko u po 3 až 5 letech vakcínu podávají praktičtí lékaři i centra cestovní medicíny po celý rok Dostávají se k nám i exotická klíšťata, zimu ale zatím nepřežijí

Autor fotografie: Foto archiv Popis fotografie: Tak vypadá řádně „nacucané“ klíště.

Autor fotografie: Foto PRÁVO – Petr Horník Popis fotografie: Kateřina Kybicová na pracovišti.