Aktuality

Státní zdravotní ústav hostil konferenci Jód 24

06. března 2024 | Autor: Tisková zpráva

U příležitosti Dne jódu, který každoročně připadá na 6. března, se ve Státním zdravotním ústavu konala konference Jód 24, kterou zahájila ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA. Letos se setkání odborníků zaměřilo na  nezastupitelný význam jódu pro zdravý vývoj člověka a s ním související otázky.

Nedostatek jódu se na našem území vyskytoval historicky a ještě před sto lety se na území Čech a Moravy výrazně projevoval výskytem závažných, s tímto deficitem spojených, onemocnění. Proto je dnes, přestože se situace neporovnatelně zlepšila, stále nutné připomínat důležitost tohoto prvku pro naše zdraví.

Proč potřebujeme jód?

Jód je prvek, který přijímáme v potravě a v nápojích, ukládá se ve štítné žláze, a ta jej pak používá pro tvorbu hormonů T3 a T4 (tyroxin). Jód je nezbytný ve všech etapách života člověka, protože ovlivňuje rychlost látkové přeměny v buňkách a využití energie. Bez něj nemohou buňky, tkáně, orgány a celý organismus fungovat. Jeho význam je zásadní již v prenatálním vývoji během těhotenství. Pokud má těhotná nebo kojící žena nedostatek jódu a tím pádem sníženou funkci štítné žlázy, hrozí jí potrat, nízká porodní hmotnost budoucího miminka či jeho snížený intelekt. IQ člověka se při nedostatku jódu u matky v těhotenství oproti možnému potenciálu snižuje o 7-10 bodů. V minulosti se při značném nedostatku jódu mentální schopnosti dítěte tak nevratně zhoršily, že se diagnóza nazývala kretenismus. Byla doprovázená také výrazně menším růstem, deformacemi kostí apod. Typickým vnějším projevem nedostatku jódu bývala výrazná struma, zvětšená štítná žláza, lidově se nazývající vole, která často znemožňovala i mluvení a bránila dýchání.

Pokud se dnes u dospělých lidí objeví nedostatek jódu, obvykle již nehrozí tak dramatický rozvoj snížené funkce štítné žlázy (tzv. hypotyreózy), protože se ji podaří diagnostikovat rychleji než v dřívějších dobách a také ji účinněji léčit.  I přesto však může svými projevy pacienty potrápit  – patří mezi ně padání vlasů, chudokrevnost, únava, ospalost, zpomalené myšlení, zhoršená krátkodobá paměť nebo poruchy paměti. Celkový obraz dotvářejí zpomalené šlachové reflexy, zimomřivost a zácpa.

Po řadě preventivních aktivit se podařilo potlačit opakované deficity jódu v populaci a ČR se z tohoto hlediska zařadila mezi úspěšné státy. Dosáhlo se toho nahrazením kuchyňské soli jodičnanem, používáním této soli v potravinářské velkovýrobě a obohacováním řady potravinářských výrobků jódem.

Komplikací však stále zůstává deficit jódu v těhotenství a u kojících žen. V posledních letech se ukazuje, že těhotné a kojící ženy, které potřebují téměř dvojnásobný příjem jódu (250ug/den) oproti ostatním dospělým (150ug/den), mají jódu nedostatek. Výsledkem je pak zvýšené riziko vrozené hypotyreózy u novorozenců i s dopadem na výše zmíněné IQ. Potvrzují to i endokrinologická vyšetření hormonu TSH, která se provádějí u všech novorozenců v rámci screeningového vyšetření kongenitální hypotyreózy, tedy vrozené snížené funkce štítné žlázy. K tomu ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA dodává: “Jód je nepostradatelný pro tvorbu hormonů štítné žlázy a člověk je závislý na jeho příjmu z potravy. Hormony štítné žlázy jsou klíčové pro správný vývoj plodu, tělesný růst po narození  a především vývoj mozku a kognitivních funkcí. Nedostatek jódu v průběhu vývoje mozku významně snižuje budoucí inteligenční potenciál jedince, a proto je úkolem veřejného zdraví zajistit dostatek jódu pro všechny segmenty populace. V současné době je největší výzvou řešení jódového deficitu u těhotných a kojících žen.”

Důležitost příjmu jódu v těhotenství akcentuje také MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí centra podpory veřejného zdraví SZÚ: “V České republice je na řešení jódového deficitu zaměřená Mezirezortní komise, která pracuje při Státním zdravotním ústavu a v současné době se zaměřuje na zvyšování příjmu jódu těhotných a kojících žen a veganů. Vztah mezi příjmem jódu a IQ prokázala portugalská studie z roku 2022, která srovnávala saturaci jódem u 9 letých dětí s jejich výsledky v inteligenčních testech. Skupina dětí s jódovým deficitem měla IQ 87 bodů na rozdíl od dětí s adekvátní saturací jódem, které měly IQ 102 bodů. Studie je důkazem, že nedostatečný příjem jódu snižuje intelektuální funkce a to výrazněji, než u dospělých.”

Jak nová výzva se v oblasti jódového deficitu objevuje příjem jódu u veganů. Vzhledem k tomu, že hlavními zdroji jódu jsou mléčné výrobky, vejce a mořské produkty (ryby, dary moře), hrozí této skupině jeho nedostatek. Důležitá je tedy především edukace, vysvětlující například příjem jódu z mořských řas.

„Objevuje se více skupin lidí, kteří vynechávají některé složky potravy zejména živočišného původu. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem jódu jsou mléko a mléčné výrobky, vejce a mořské ryby, hrozí těmto lidem jódový deficit se všemi důsledky. Jediným zdrojem jódu se pak stávají pro tyto osoby doplňky stravy s jódem. Je velice důležité užívat takové přípravky, které mají ověřené množství v jedné tabletě. Rizikový nemusí být jen nedostatek, ale také nadbytek jódu,“ uzavírá MUDr. Martin Světnička z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.