Aktuality

Podívejte se na rozhovor pro Studio 6, kde naše odbornice přehledně radí jak jednoduše začít se změnou stravy k lepšímu. Kolik a jak velkých porcí zeleniny a ovoce potřebujeme denně? Jak si je snadno odměřit? Co se do konzumace počítá a proč potřebujeme například i mořské ryby?

„Téměř 3/4 obyvatel Česka trpí nadváhou nebo obezitou, kondicí, která je z velké části spojena s nevhodným stravováním. Stejně tak nemoci oběhové soustavy se ročně podílejí na úmrtnosti zhruba ze 45 procent. Další nemocí, která může souviset s nevhodným životním stylem, je rakovina. Zhoubné nádory jsou příčinou předčasného konce života ročně u zhruba čtvrtiny zemřelých. Míra obezity, jakožto projevu nevhodného životního stylu, v ČR výrazně roste a přesahuje už 19%, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropské unii. Podíl lidí za hranicí obezity se navíc zvyšuje i u dětí a adolescentů,“ upozorňuje MUDr. Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. Proto je potřeba stále mluvit o tom, jak podstatná a důležitá je sklatba toho co jíme.

Doba ve zdraví prožitých let je u české populace pod průměrem Evropské unie a daleko za státy, kde je důraz na péči o vlastní zdraví dlouhodobě zakotven. Ženy se u nás průměrně dožívají ve zdraví zhruba 62 let, muži pak začínají trpět nemocemi přibližně o rok dříve. Problém se týká už i dětí. Podíl chlapců s normální váhou se v Česku za zhruba 30 let snížil z přibližně tří čtvrtin dětské populace jen na zhruba polovinu, dívek s normální vahou ubylo asi o 12 procent. Podíl dětí s nadváhou a obezitou narůstá každým rokem.

Omlouváme se, video je s ohledem na technické možnosti webu rozděleno na dvě na sebe navazující části. Pod videem najdete i přepis rozhovoru: 

Originál záznamu Studia 6 zde, rozhovor začíná na timecode 1:51:00: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/223411010100911/

Další informace k tématu nabízíma také zde: https://szu.cz/aktuality/vliv-stravovani-na-kvalitu-zivota-cloveka-je-zasadni-prakticky-polovina-cechu-ho-naprosto-podcenuje/

PŘEPIS ROZHOVORU: 

Moderátorka:

Rizikové stravovací návyky má více než pětina české populace, podle Státního zdravotního ústavu to například znamená, že 48 % Čechů denně nesní ani jednu porci ovoce nebo zeleniny. Průměrná spotřeba soli je třikrát vyšší, než je doporučená spotřeba. Téměř 3/4 obyvatel České republiky mají nadváhu nebo jsou obézní? Ekonomické ztrátyy s nemocí představují ročně přibližně 30 miliard korun. Odhaduje to tak česká lékařská společnost. My jsme teď ve spojení s lékařskou Eliškou centra podpory veřejného zdraví szu, dobrý den vám přeji, dobré ráno. Proč bezmála polovina lidí v Česku naprosto podceňuje kvalitní stravování? Dokonce nesmí ani tu jednu porci zeleniny či ovoce denně. Máte pro to nějaké vysvětlení? Vy, odborníci?

MUDr. Eliška Selinger:
——————–
Tak těch možných vysvětlení samozřejmě asi celá řada určitě v tom hraje roli nějaký zvyk, pokud z domova neznáme zeleninu nebo nebereme zeleninu jako součást našeho jídelníčku, neumíme třeba zajímavé nějaké recepty, zní a zkrátka nejsme na ni navyklí, tak zkrátka si tento návyk přinášíme samozřejmě pak i do té dospělosti. Druhá věc je samozřejmě dostupnost, my v rámci veřejného zdraví velmi často diskutujeme to, že naše osobní dietární volby nejsou určeny jenom našimi preferencemi, anebo nějakým naším rozhodnutím, ale i tím, jestli v prostředí, ve kterém se pohybujeme, máme vůbec realistickou možnost ty případné zdravé preference brát do praxe. Typicky se může jednat o to, jestli máme třeba v okolí domova nějaký obchod, kde máme v nabídce zeleninu za nějakou cenu, která je pro nás finančně přijatelná, zda třeba na pracovišti, pokud se stravujeme v nějaké závodní jídelně nebo v nějakém třeba dostupném bufetu, tak máme zase vůbec možnost koupit si třeba nějaké jídlo, které více odpovídá současným nutričním doporučením? Nebo tuto možnost nemáme atd. Takže je to komplexní balíček, ale myslím si, že je fajn, že se ta diskuze o tom, jak Češi jedí nebo nejedí, otvírá, protože je to taková první cesta k tomu, abychom tu situaci mohli začít zlepšovat.

Moderátorka:
——————–
Tak si ještě udělejme drobnější přehled, co to znamená? Jedna porce zeleniny nebo ovoce denně, jedno jablko, hrst malin, co to tak jaksi obnáší.

MUDr. Eliška Selinger:
——————–
Tak já bych upřesnila, že vlastně denně říkáme, že by každý dospělý člověk měl sníst minimálně 500, 600 g ovoce a zeleniny nebo případně více té zeleniny by mělo být o něco více než ovoce optimálně, na druhou stranu, pokud nám zkrátka ovoce nevyhovuje nebo tak můžeme nebo obráceně, nevyhovuje nám ta zelenina, tak je možné ten poměr trošičku prohodit. Odpovídá to zhruba těm 56 porcím a vlastně, jak ty porce nejsnáze odměřit. Pokud nechceme chodit permanentně po městě s váhou kapesní, tak můžeme použít svojí hrst, jo, odpovídá to zhruba té jedné hrsti toho, co dáme do té ruky, no a důležité je hlavně chápat, že se nejedná jenom o syrovou zeleninu, spousta lidí, když jim začneme v rámci nějakých edukačních aktivit tohle to vykládat, tak se vyděsí, že musí jíst tolik jako salátu, ale vlastně do toho příjmu denního se počítá i zelenina, která je nějakým způsobem tepelně upravená, takže když si třeba teďka v létě ze zahrádky, ze zeleniny uvaříme lečo, tak to se pořád počítá do toho příjmu zeleniny nebo rajčatová omáčka nebo třeba kysané zelí, které si můžeme dát jako přílohu, takže neznamená to jenom saláty a naopak ta pestrost je poměrně důležitý.

Moderátorka:
——————–
Faktor, jak důležité jsou třeba luštěniny, ryby na zařadit do jídelníčku.

MUDr. Eliška Selinger:
——————–
Tak určitě luštěniny i ryby, tak jsou zdrojem bílkovin, takže to je 11. Informace, kterou je důležité chápat a vždycky, když říkáme zase nějaké to doporučení, nějakou jako konkrétnější představu, jak by náš jídelníček měl vypadat, tak když si představíme ten talíř, který si nandáváme toho jídla, ať už k obědu, k večeři nebo k snídani, tak zhruba polovinu toho talíře by měla tvořit ovoce nebo zelenina, zhruba takovou větší čtvrtinu by měla tvořit nějaký zdroj bílkovin, ke kterým třeba patří právě ty ryby nebo luštěniny nebo samozřejmě maso a zhruba čtvrtina by měla být nějaká příloha, my jako hlavní bílkovinu, tak většinou v našem kulturním prostoru máme právě maso kuřecí, vepřové, patří tam i mléčné produkty a mléko to také konzumuje poměrně dost, ty ryby a luštěniny jíme méně, ale je to trošičku škoda, protože ve srovnání s těmi jinými zdrojemi bílkovin mají ryby, luštěniny, určité specifické charakteristiky, ryby, zejména teda tučné mořské ryby, tak jsou zdrojem Omega tři nenasycených masných kyselin, které pomáhají vlastně našemu kardiovaskulárního systému. Potřebujeme je mít ve stravě zastoupeny v dostatečném množství, protože naše tělo si je neumí samo produkovat a ryby jsou jedním z těch možných zdrojů. Luštěniny pak mají tu výhodu, že obsahují poměrně velké množství vlákniny, která slouží jako strava pro náš střevní mikrobiom a vzhledem k tomu, že my víme, že Češi taktéž nejenom jedí více soli, než mají a jedí málo ovoce a zeleniny, ale také jedí velmi málo vlákniny, takže luštěniny mohou být takovým levným dostupným způsobem, jak vlastně množství té vlákniny ve své stravě navýšit.

Moderátorka:
——————–
Nadváha, obezita. Velká část populace těmito záležitostmi trpí. Problém se týká bohužel už i dětí, jak je třeba zapojeno i školní stravování do toho projektu zdravého stravování.

MUDr. Eliška Selinger:
——————–
Tak školní stravování, pokud se bavíme o dětech, tak je samozřejmě velmi, velmi významným vlivem, protože nám se to možná nezdá, spousta lidí má pocit, že děti si odnáší ty stravovací návyky jenom z domova, ale to není úplně pravda, domov a rodiče a rodina jsou samozřejmě velmi důležitý faktor, faktem ale je, že zejména v některém věku děti tráví i většinu svého denního aktivního času právě ve škole, takže to, co v té škole vidí, to, co v té škole jedí, to, co jim v té škole nabídnuto, může ovlivnit to, jaké potraviny třeba znají a co si představují i pod pojmem nějaké zdravé vyvážené stravy? A i z toho důvodu my se dlouhodobě na kvalitu školního stravování na Státním zdravotním ústavu soustředíme, máme nějaká data, že v současné chvíli ty školní jídelny ještě dělají některé dietální chyby, například právě mají v těch jídlech zbytečně vysoký obsah soli a z toho důvodu pořádáme různé edukační aktivity pro personál školních jídelen nebo publikujeme třeba různé návody a gideline, jakým způsobem tu kvalitu té stravy, kterou nabízí a zlepšit, například poměrně nedávno jsme publikovali návod, jak třeba vařit z primárních surovin bez využívání nějakých vysoce zpracovaných vývarů a podobných potravin, takže určitě školní jídelny jsou důležité a já si myslím, že bychom měl být v České republice vděční, že tu síť těch školních jídelen máme a máme tak v ruce poměrně dobrý nástroj, jak tu situaci zlepšit.

Moderátorka:
——————–
Odborníci často připomínají, že starost oblastní zdraví je především věcí každého člověka. Tak si teď představme, paní doktorko, že někoho tento rozhovor motivuje. Rozhodne se, že ode dneška se bude vědomě udržovat a nepoškozovat své zdraví ani zdraví svých dětí špatnou stravou. Tak čím začít? Jak pokračovat? Asi na začátku je třeba nějaký plán vyloženě si ho napsat.

MUDr. Eliška Selinger:
——————–
Tak já bych chtěla říct, že hlavně je dobré neutýrat se a začínat po malých krůčcích, zejména ve chvíli, kdy ten rozdíl mezi tím optimem a naším současným životem je velký. Je to velmi častá chyba, kterou vlastně lidé dělají, že se rozhodnou například ke konci roku během novoročních předsevzetí, že od příštího týdne už chodí čtyřikrát týdně do posilovny a každý den jedí zdravě a tak. Ale samozřejmě takovéto velké skoky jsou pro nás velmi, velmi těžko zvládnutelné, až spíš jako skoro nemožné, takže já vždycky doporučuju, aby si lidé vybrali jednu věc, na kterou se v tu chvíli budou soustředit, například ten vyšší příjem ovoce a zeleniny. A rozdělili si to do nějakých menších kroků, takže pokud vím, že třeba ovoce a zeleninu není vůbec tak takovým dobrým začátkem je si říct, že třeba od příštího týdne ke každému hlavnímu jídlu sním tu malou hrstičku něčeho úplně dle své volby, ovoce, zeleninu, zkrátka něco, abych do té stravy začal tu zeleninu dostávat. Tohleto můžu držet třeba 34 týdny, no a ve chvíli, kdy už budu cítit, že je to pro mě samozřejmé, že je pro mě jednoduché takhle tu zeleninu nebo ovoce jíst, tak na tom množství trošičku přidám a zase trošičku přidám a takhle postupně se vlastně naučím tu ovoce a zeleninu mít v té stravě, funguje to samozřejmě i obráceně, pokud třeba vím, že piju hodně sladkých limonád nebo jím obecně hodně sladkého a že bych radši je dost toho sladkého, méně, tak je zase dobré si říct, že třeba pokud dneska vypiju 2 l limonády denně, tak od příštího týdne to bude jenom 1,5 litry limonády denně. A pak to bude míň a míň a míň, až se zase postupně odnaučím a ten zlozvyk, který jsem si nějakým způsobem vyvinul, takže neutýrat se, brát to, postupně, myslet na to, že to je změna, která má být na celý život, takže není nutné ji zvládnout během prvního měsíce roku.

Moderátorka:
——————–
Paní doktorko, velmi pěkně vám děkuju za rozhovor i za rady, ať se vám daří, na shledanou. Díky moc.

MUDr. Eliška Selinger:
——————–
Děkuji za pozvání, přeji hezký den, na shledanou.