Aktuality

Kateřina Fabiánová pro HN: Černým kašlem onemocní osm tisíc lidí, možná více

21. března 2024 | Autor: Hospodářské noviny

20.03.2024 | Hospodářské noviny | Michaela Ryšavá, Michaela Kubečková

Rozhovor (Foto článku pro možnost čtení v originální podobě je ke stažení v příloze.)

Česko má už téměř tři a půl tisíce nakažených černým kašlem. Z toho je šest desítek novorozenců, kteří patří k nejohroženějším – nemají totiž ještě vyvinuté centrum pro kašel a rovnou u nich dochází k vážnému rozvoji nemoci. Ochránit je mohou těhotné matky, jenže jejich proočkovanost je v Česku extrémně nízká. „Očkování v těhotenství je v jiných státech běžnou součástí prenatální péče a pohybuje se někde mezi 60 a 90 procenty. U nás je to asi 1,5 procenta,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová. Vysvětluje také, proč se k nám vrací nemoc, o které panovalo přesvědčení, že je už dávno vymýcená.

* Česko čelí nebývalému nárůstu nemocných. Co se tedy děje a proč?

Důvodů je více, prvním je covid. To je stejné jako u jiných respiračních nemocí, které se přenášejí kapénkami. Lidé měli minimum kontaktů, klesl počet respiračních infekcí a lidé si nepředávali ani viry, ani bakterie. Nyní to musíme tedy takzvaně dohnat. Dalším důvodem je acelulární vakcína, která je sice bezpečnější než její předchůdkyně, ale doba ochranných protilátek po očkování klesá relativně rychle. Udává se, že to je někde kolem tří čtyř let a pak se očkovaný jedinec stává opět postupně vnímavý proti nákaze. Dalším faktorem je, že dochází ke změnám bakterie Bordetelly pertussis, která je původcem černého kašle. Mimo jiné reaguje na tlak očkování, vyvíjí se a lidé se tak mohou snadněji nakazit. Dalším důvodem je, že máme určitě lepší a rychlejší diagnostiku, která odhalí i dříve nerozpoznaná onemocnění.

* Taky se často říká, že za tím stojí migrační vlna z Ukrajiny. Máte nějaká data k tomu, jestli to mohlo výskyt nemoci nějak zvýšit?

Když válka na Ukrajině začala, připravovali jsme pro pediatry podklady, jak jsou ukrajinské děti očkovány. Informace jsme měli – jak z webu jejich ministerstva zdravotnictví, tak z WHO. A na datech můžeme vidět, že jejich proočkovanost před začátkem války byla velmi dobrá. Není to tak, že by sem černý kašel byl jimi zavlečen, ale spíše tím, že toto onemocnění má cyklický charakter.

* Jedná se tedy o přirozený vývoj této nemoci?

Více či méně pravidelné kolísání výskytu onemocnění černým kašlem v několikaletých obdobích je podmíněné nahromaděním nově dorůstajících vnímavých osob. Délka tohoto cyklu je zhruba tři až pět let. Počet vnímavých osob se zvyšuje s dobou, která uplynula po očkování nebo po onemocnění, a s počtem neočkovaných osob v populaci.

* S větším počtem vnímavých jedinců se nemoc může snáz šířit. Je situace stejná i v okolních státech?

Ano, i v okolních zemích se potýkají s těmito cyklickými vlnami. Původně jsme podle dat tento nárůst očekávali v Česku už v roce 2020, k tomu ale kvůli covidu nedošlo a po dva roky se případy černého kašle u nás téměř nevyskytovaly. Teď vlastně jen doháníme, co covid přerušil. Proto teď vidíme tak velký nárůst nemoci u náctiletých mezi patnácti a devatenácti. Ti byli naposledy očkováni mezi desátým a jedenáctým rokem života, a jak jsem říkala, vakcína vydrží tři až čtyři roky, proto tato skupina je vůči této nemoci nyní nejvnímavější.

* Kdo je nejohroženější skupinou?

Z celosvětových statistik víme, že jsou to děti zhruba do dvou let života. Úplně nejvíc pak novorozenci, neočkované nebo neúplně očkované děti. V Česku se podle očkovacího kalendáře povinně očkuje od devátého týdne věku a děti by měly dostat minimálně dvě dávky, abychom si mohli být jistí, že nejsou ohroženy vážným průběhem této nemoci.

* Je možnost, jak chránit i ta novorozená miminka, než jsou očkována?

V současné době ženy rodí přibližně v pětatřiceti a dá se předpokládat, že protilátky proti pertusi už nemají, tudíž je ani nemohou plodu předat. Řešením je naočkovat matku, tedy těhotnou ženu, která vytvořené protilátky může předat svému nenarozenému dítěti, které je po narození v nejrizikovějším období mateřskými protilátkami chráněno.

* Jak vlastně poznat u novorozeněte, že se nakazilo černým kašlem?

Pokud dítě nemá protilátky a setká se s infekcí, průběh nemoci bývá jiný než u dospělého nebo starších dětí. Nevidíme u něj typické záchvaty kašle. Protože ještě nemá plně vyzrálý centrální nervový systém ani vyvinutá centra pro kašel, dochází rovnou k závažnému průběhu nemoci. Po zaplavení těla toxiny, které bakterie uvolňuje, dojde zejména ke změnám v krevním řečišti a děti mohou umírat v důsledku plicní hypertenze, tedy příliš velkého tlaku v plicních cévách, který způsobí srdeční selhání.

* Jaká je situace v Česku nyní? Jak časté je, že se budoucí maminky nechávají v těhotenství očkovat?

Aktuálně byla pertuse diagnostikována u 63 dětí do jednoho roku věku; každý týden jejich počet narůstá průměrně o 10 dětí. Očkování v těhotenství je v jiných státech běžnou součástí prenatální péče a pohybuje se někde mezi 60 a 90 procenty. Podle naší studie, kterou jsme dělali v součinnosti s Ústavem pro péči o matku a dítě v Podolí, je u nás proočkovanost těhotných žen kolem 1,5 procenta. Situace je tedy naprosto tristní. Je určitě škoda, že se to víc nepropaguje a nedoporučuje, a snad i tato epidemie může nakonec vést ke zlepšení. V Česku je očkování povinné, od covidu se ale více mluví o takzvané antivaxerské scéně.

* Myslíte, že i to může hrát nějakou roli?

Z dat, která nám poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), víme, že populaci jsou skupiny neočkovaných osob, kdy zejména rodiče nenechají očkovat své děti a bohužel jim vycházejí vstříc i někteří lékaři, což by být nemělo. Znepokojující je i to, že v Česku existuje poměrně velká skupina dětí, která nemá svého lékaře, a tudíž se dá předpokládat, že může mít s očkováním problém.

* Dokážete si představit, že by se pro ně očkování dalo povinně?

V současné situaci už by žádné očkování nemělo být povinné. Vyvolalo by to velký odpor. Každý si za své zdraví zodpovídáme sám, je ale potřeba naslouchat různým doporučením od odborníků. Zároveň si ale myslím, že to, co stát doporučuje, by měl hradit, což je samozřejmě v dnešní situaci trochu výbušné. Nicméně vím, že třeba v Dánsku, kde byla v roce 2023 epidemie pertuse, měli hodně nemocných malých dětí, úplně těch nejmenších, tak okamžitě doporučili očkování těhotných hradit.

* Epidemiolog Roman Prymula nedávno řekl, že letos očekáváme tisíce nakažených. Jaké jsou vaše odhady?

Já bych s ním souhlasila. Ze začátku jsme podle nárůstů a přepočtů odhadovali čtyři tisíce případů. Ale v současné době, když vidím současný stav, pokud se to bude držet aspoň v těchto číslech, tak si myslím, že můžeme počítat klidně šest až osm tisíc případů, možná i víc.

* Momentálně roste výskyt i jiných nemocí, jako například tuberkulózy a záškrtu, mluví se o tom i v souvislosti s covidem a oslabenou imunitou. Vidíte to tak?

Abychom mohli tvrdit, že je naše imunita oslabená, muselo by na to existovat víc studií. Skutečně je to spíš tím, že během covidu většina z nás měla menší vzájemné kontakty a nedocházelo k přirozenému promořování viry a bakteriemi. Při malých infekčních dávkách se s infekcí tělo vypořádá, pokud je člověk zdravý, nemusí onemocnět a naopak posiluje svou obranyschopnost. Ale v opačném případě stačí i malá dávka k vyvolání onemocnění, a to i se závažnějším průběhem. Dalším faktorem je určitě cestování. Nejen migrace, ale i turistický ruch.

Aktuálně byla pertuse diagnostikována u 63 dětí do jednoho roku věku; každý týden jejich počet narůstá průměrně o 10 dětí.

Soubory ke stažení