Anaplazmóza (lidská granulocytární anaplazmóza)
Toto onemocnění je způsobené velice drobnými intracelulárními bakteriemi Anaplasma phagocytophilum patřící do řádu Rickettsiales, které infikují bílé krvinky (neutrofilní granulocyty) hostitele a způsobují závažné onemocnění, nazývané lidská granulocytární anaplasmóza (HGA).
Poprvé byla A. phygocytophilum popsána v devadesátých letech 20. století v USA, ale je rozšířena v Evropě i České republice. Anaplasmóza se projevuje po inkubační době 1 až 3 týdnů nespecifickými projevy – horečka, zimnice, bolest hlavy a svalů, nausea, zvracení, průjmy a vzácněji vyrážkou na kůži. V takových případech může být zaměňována za boreliózu.
Fatální infekce se vyskytují zřídka, ale infekce může vyústit v multiorgánové selhání. Je to onemocnění především akutní, neléčené včas může ohrožovat život pacienta závažnými komplikacemi, krvácení do některých orgánů je důsledek nedostatku krevních destiček. Závažný průběh má u pacientů s jinými nemocemi. Pacientům s trombocytopenií a/nebo leukopenií, kteří jsou vystaveni expozici klíšťat, by měla být věnována zvýšená pozornost. Onemocnění však může proběhnout i bez klinických příznaků. Přestože klinické průběhy onemocnění popsané v Evropě jsou podobné průběhům onemocnění v USA, jsou evropské případy obecně považovány za mírnější.
V České republice není anaplasmóza tak rozšířeným onemocněním jako v případě klíšťové encefalitidy či lymeské boreliózy, hlášené případy tohoto onemocnění se pohybují pouze v jednotkách případů ročně. To může být způsobeno i nedostatečným povědomím o této nemoci, neboť infikovanost klíšťat tímto patogenem v ČR je vyšší, než je u viru klíšťové encefalitidy.