Historie výzkumu a tvorby expozičních limitů
Elektromagnetické pole je popsáno a zkoumáno již od 19. století. Již v roce 1865 formuloval James Clerk Maxwell čtyři rovnice, které plně matematicky popisují elektromagnetické pole a vlny. Na začátku 20. století popsal Max Planck kvantové chování elektromagnetického pole a jeho interakci s hmotou. Lze říci, že již od této doby je známo, že neionizující záření nemůže změnit chemickou strukturu látky.
Další systematický výzkum biologických efektů neionizujícího záření trvá od konce druhé světové války. Všechny majoritní efekty byly popsány a potvrzeny před rokem 1960. Poslední známý efekt („mikrovlnné slyšení“) byl popsán v roce 1974.
V devadesátých letech 20. století vypracovala mezinárodní komise ICNIRP (International Commission on Non Ionizing Radiation Protection) limity na základě kritického zhodnocení více než deseti tisíc publikací a zpráv. Přibližně ve stejnou dobu vypracovává vlastní limity i americký ACGIH a IEEE, přičemž dochází k praktický totožným hodnotám. V roce 1999 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlášení říkající, že dodržení nejvyšších přípustných hodnot stanovených komisí ICNIRP je dostatečné pro ochranu zdraví, ve stejném roce doporučila tyto limity Rada Evropy. Posléze byly tyto limity implementovány do evropské legislativy prostřednictvím směrnic Evropského parlamentu 2004/40/EC, 2006/25/EC, 2013/35/EU.
Pokud jde o tuzemskou legislativu, v roce 1970 byl vydán Výnos hlavního hygienika ČSR o hygienicky únosných hodnotách ozáření elektromagnetickými vlnami, v roce 1990 pak Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 408/90 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření. Limity byly postaveny do značné míry na principu předběžné opatrnosti. Limity stanovené komisí INCIRP byly implementovány v roce 2000 nařízením vlády č. Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Více informací:
https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/06/INFORMACE-NRL-c.-1-1999.pdf
https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/06/INFORMACE-NRL-c.-13-2002-1.pdf
Toto nařízení vlády bylo později novelizováno nařízeními 1/2008 Sb., 106/2010 Sb., a 291/2015 Sb.
Více informací zde: https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/06/INFORMACE-NRL-c.-9-2001.pdf ,
Výzkumu biologických efektů neionizujícího záření a ochraně zdraví před expozicí neionizujícímu záření bylo dle M. Repacholiho (bývalý koordinátor EMF projektu světové zdravotnické organizace) věnováno více úsilí, než kterémukoli jinému potenciálně rizikovému faktoru. Jak již bylo uvedeno, systematický výzkum v této oblasti trvá již od konce druhé světové války a za tuto dobu bylo v recenzovaných časopisech publikováno tisíce prací zabývajících se touto problematikou. Ještě výrazně více úsilí bylo věnováno samotné fyzikální interakci neionizujícího záření s hmotou, což je dnes pravděpodobně nejlépe prozkoumaná část fyziky. V takové situaci nemají jednotlivé práce prakticky žádný význam pro tvorbu expozičních limitů. Všechny práce musí být vzaty jako jeden celek a jejich výsledky musí být detailně a kriticky zhodnoceny uznávanými odborníky z dotčených přírodovědných oblastí. Přitom je zřejmé, že jednotlivé výsledky nemají stejnou váhu s ohledem na tvorbu expozičních limitů. Výsledky se liší svou kvalitou provedení, kvalitou svých závěrů, zaměřením, ale i prestiží časopisu, ve kterém byly publikovány. Je také třeba mít na paměti, že časopisy jsou obecně vstřícnější k pracím tvrdícím nález efektu, než k těm tvrdícím nenalezení efektu. Významně větší váhu mají práce ukazující efekt na živém člověku či zvířeti než práce ukazující efekt na buněčné kultuře (Jak již bylo zmíněno, živý organismus má řadu opravných mechanismů, které jsou schopny potenciální efekty anulovat). Malou váhu mají práce, které nejsou podpořeny plausibilním bio-fyzikálním mechanismem působení. Malou až nulovou váhu mají práce, které nejsou nezávisle replikovány.
Nově vydané publikace jsou stále průběžně revidovány např. komisí SCENIHR (Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks). Mezi nejnovější revize patří “mobi-kids” provedený CREAL (Centre for Research in Environmental Epidemiology).
Lze konstatovat, že výzkum v této oblasti dosud potvrzuje původní teorie z 19. a začátku 20. století.
Více informací ke tvorbě expozičních limitů zde: https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/06/INFORMACE-NRL-c.-13-2002-2.pdf ,
https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/06/Informace-c.-16-2009-1.pdf