Dengue

Dengue fever, Hemoragická horečka dengue, Dengue hemorrhagic fever, DHF

(ze svahilštiny „ki genga pepo“ – křeče způsobené zlým duchem)

 

Výskyt

Horečka dengue je akutní horečnaté virové onemocnění endemicky se vyskytující ve většině tropických a subtropických oblastí světa (Asie, Afrika, Tichomoří, jižní oblasti USA, Karibská oblast, Latinská Amerika, jižní Amerika). Téměř polovina světové populace žije v oblastech s rizikem horečky dengue. Patří k arbovirovým nákazám, které představují vážný zdravotnický problém a jejichž význam celosvětově stále narůstá. Ročně jsou evidovány desítky milionů případů, které mají za následek přibližně 20 000–25 000 úmrtí, zejména u dětí.

Zavlečení nákazy z endemické oblasti bylo opakovaně popsáno pomocí letecké dopravy („letištní dengue“), kdy byl infikovaný komár přivezen letadlem. V roce 2019 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) publikovalo informaci o výskytu případů horečky dengue s místním přenosem v rámci kontinentální Evropy ve Španělsku a ve Francii, kde se vyskytuje komár Aedes albopictus, který je kompetentním vektorem pro přenos dengue. Riziko šíření nákazy je velmi nízké v chladnějších měsících roku pro nízkou aktivitu vektoru, přírodní podmínky pro šíření nákazy během chladných měsíců roku jsou méně příznivé. Výskyt invazivních komárů je monitorován i v České republice, protože v nejteplejších oblastech ČR jsou v rámci globálního oteplování letní teploty dostatečně vysoké, aby mohl úspěšně proběhnout rozmnožovací cyklus a mohlo by dojít k usazení vektoru na našem území. V ČR jsou dosud hlášeny pouze importované případy onemocnění dengue u lidí vracejících se z endemických oblastí. V letech 2013 – 2022 bylo prostřednictvím ISIN hlášeno celkem 517 importovaných případů dengue, z toho nejvíce případů v roce 2016, kdy bylo evidováno celkem 123 případů onemocnění.

V současné době Evropa zažívá trend oteplování, kdy se vlny veder a záplavy stávají častějšími a závažnějšími a léto se prodlužuje a je teplejší. To vytváří příznivější podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, jako jsou Aedes albopictus a Aedes aegypti. Podle nejnovějších údajů ECDC se druh komárů Aedes albopictus v Evropě rozšiřuje dále na sever a na západ. Od roku 2022 se také vyskytuje na Kypru a může se šířit i do dalších evropských zemí.

 

Původcem jsou RNA viry dengue z rodu Flavivirus (čtyři samostatné sérotypy 1 – 4, pátý „sylvatický“ byl objeven v roce 2013 a cirkuluje pravděpodobně jen mezi primáty a komáry v jihovýchodní Asii).

 

Přenos

K přenosu onemocnění dochází prostřednictvím infikovaných komárů rodu Aedes (zejména Ae.aegypti, Ae. Albopictus, Ae. Polynesiensis); komár se nakazí sáním na infikovaném člověku nebo opici, a při dalším sání může dojít k přenosu na jinou osobu/opici; sexuální přenos z člověka na člověka byl popsán v roce 2019 ve Španělsku https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/RRA-sexual-transmission-dengue-in-Spain.pdf

Vzácně se infekce dengue může šířit krevní transfuzí, transplantací orgánů nebo poraněním kontaminovanou injekční jehlou.

Těhotná žena infikovaná virem dengue může virus přenést na svůj plod během těhotenství nebo během porodu.

Zdroj

Zdrojem onemocnění je nemocný člověk, opice, případně infikovaný komár (dochází k přenosu infekce na potomstvo).

Inkubační doba

3 – 14 dní (obvykle 4 – 7 dní)

Průběh

Klinický obraz onemocnění je velmi široký od asymptomatického průběhu (až 80 % všech infekcí dengue je asymptomatických), přes mírné onemocnění až po klasické horečnaté onemocnění s vyrážkou nebo po závažnou hemoragickou horečku s rozvojem šoku a orgánovým selháním. Smrtnost onemocnění dengue je méně než 1 %.

Onemocnění začíná většinou náhle bolestmi hlavy, horečkou, bolestmi klubů a svalů, pocitem schvácenosti a rozlámanosti celého těla. Nemocný může být světloplachý, pociťovat tlak za očima, může mít závratě, nechutenství, pocit na zvracení nebo průjem. Horečka trvá 2- 4 dny, poté dochází k úlevě, ale přetrvává slabost, bolest hlavy a únava dlouho do rekonvalescence. Asi u třetiny nemocných má onemocnění dvoufázový průběh. První fáze trvá 2- 4 dny, končí prudkým poklesem teploty a současnou úlevou až úplným vymizením subjektivních obtíží. Období úlevy trvá 1-3 dny. Druhá fáze onemocnění se projeví opětovným vzestupem teploty, trvá obvykle 2-3 dny, obtíže nedosahují intenzity první fáze. U 50-60 % nemocných dojde k výsevu exantému. U jedné třetiny nemocných se na počátku objevuje raš vzhledu jemně kropenatého erytému, který do dvou dnů mizí. Je lokalizován na trupu, pažích a stehnech. Vlastní exantém se může podobat exantému při zarděnkách, méně často exantému při spalničkách nebo spále, někdy je prostoupen petechiemi, je rozšířen na celém těle s výjimkou obličeje. Objevuje se až ve druhé fázi nemoci a za 2-4 dny vymizí. Klinicky bývá patrná generalizovaná lymfadenopatie. Rekonvalescence je dlouhodobá, provázená únavou, závratěmi, někdy depresivními stavy. Komplikací onemocnění mohou být hnisavé kožní afekce, myokarditida, meningoencefalitida, parézy periferního typu, zrakové poruchy, vzácně hepatitida.

Hemoragická horečka dengue

Onemocnění začíná náhle s vysokými horečkami, schváceností, generalizovanými bolestmi, nechutenstvím a zvracením, může být konjunktivitida se světloplachostí. 3. – 4. den onemocnění dochází k výsevu exantému prostoupeného petechiemi. Projevy zvýšené krvácivosti se stupňují, vznikají sufuze až podkožní hematomy, dochází ke krvácení z nosu a dásní, méně často je pozorována hemateméza nebo meléna. Při nejzávažnějším stupni onemocnění dochází k šokovému stavu- nemocný je schvácený, stěžuje si na difuzní bolesti břicha. 5. – 6. den teplota klesá a může nastat kritický stav. U těžkých hemoragických forem dochází k oběhovému selhání v důsledku hypovolemického šoku. Pokud nemocný onemocnění přežije, je rekonvalescence rychlá a bez komplikací.

Léčba: pouze symptomatická – rehydratace pacienta a podávání analgetik a antipyretik. Užívání léků na bázi kyseliny acetylsalicylové (aspirin) je u tohoto onemocnění kontraindikováno z důvodů možnosti vyvolání krvácení. Závažné formy onemocnění vyžadují hospitalizaci a léčbu na jednotce intenzivní péče.

Očkování

Vakcína registrovaná na území EU/EHP s názvem Qdenga poskytuje ochranu proti dengue a brání riziku hospitalizace v důsledku onemocnění způsobeného kterýmkoli ze čtyř sérotypů viru dengue. Vakcína Qdenga obsahuje atenuované (oslabené) verze sérotypů viru dengue 1, 2, 3 a 4 a lze ji podávat dospělým, dospívajícím a dětem ve věku od 4 let. Aplikují se dvě dávky podané s odstupem tří měsíců.

European Medicines agency (EMA): https://www.ema.europa.eu/en/documents/overview/qdenga-epar-medicine-overview_cs.pdf

Prevence

Při cestách do oblastí s výskytem horečky dengue se doporučuje dodržovat následující opatření s cílem minimalizovat možnost poštípání komáry:

• užívat vhodné oblečení, repelenty a moskytiéry, hlavně v období nejvyšší aktivity komárů přenášejících nákazu, tj. brzy ráno a večer (pozn.: riziko je během celého dne, zvýšené riziko zejména brzy ráno a večer),
• těhotné ženy a děti mladší 12let by měly konzultovat výběr vhodného repelentu se svým lékařem nebo lékárníkem,
• pro novorozence mladší 3 měsíců se použití repelentů nedoporučuje, lze však použít repelentem ošetřená lůžka, moskytiéry a sítě do oken.

Pokud jste pobývali v tropických oblastech a trpíte po návratu horečnatým onemocněním, vyhledejte vždy lékařskou pomoc a informujte o svém pobytu v zahraničí.

Zdroj:

• Beneš J. Infekční lékařství, Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-644-1
• Heymann DLy et al. Control of Communicable Diseases Manual 21th Edition. ISBN 13 – 978-0875530185
• https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/dengue-and-severe-dengue
• ECDC https://www.ecdc.europa.eu/en/dengue
• CDC https://www.cdc.gov/dengue/index.html
• Šerý V, Bálint O. Tropická a cestovní medicína, Medon 1998, str. 142-145, 151-153
• Rudolf I, Šebesta O. Invazivní druhy komárů jako potenciální riziko pro biodiverzitu a přenos nebezpečných nákaz, dostupné on-line: https://www.academia.cz/edice/kniha/invazivni-druhy-komaru-jako-potencialni-riziko-pro-biodiverzitu-a-prenos-nebezpecnych-nakaz
• https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/rapid-risk-assessment-autochthonous-cases-dengue-spain-and-france
• Rettich F, Kulma M. První záznamy o introdukci invazivního komára Aedes albopictus (Diptera, Culicidae) na území Čech. Epidemiol Mikrobiol Imunol 2018, č. 1, s. 32-35
• Trojánek M, Maixner J, Sojková N, Kynčl J, Roháčová H, Marešová V, Stejskal F. Dengue fever in Czech travellers: A 10-year retrospective study in a tertiary care centre. Travel Med Infect Dis 2016; 14: 32-38